FDb.cz > Osvobození Prahy (1976) > Tisk

Osvobození Prahy (1976)

Pražské povstání vypuklo spontánně v sobotu 5. května (byť původní plán počítal s pondělní generální stávkou), kdy nadšení Pražané strhávali německé cedule a vyvěšovali české vlajky. Cílem mělo být vytvoření podmínek pro rychlé osvobození Čech a Moravy od německé nadvlády, zamezení zničení či vyloupení průmyslového potenciálu a minimalizace dalších válečných škod. Fanatičtí Němci však vraždili stále a nejen osoby v uniformách, ale i civilní obyvatelstvo, včetně malých dětí a starců.

Z napadeného Čs. rozhlasu se ozývaly zoufalé prosby: „Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky! Pomozte československému rozhlasu ve Schwerinově třídě, kde čeští lidé bojují o jeho záchranu! Vchod z Balbínovy ulice je úplně volný! Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky na pomoc československému rozhlasu!“ Reakce Pražanů byla spontánní - ozbrojení i neozbrojení lidé spěchali na pomoc.

Na území Čech a Moravy se však ještě nacházela miliónová Schörnerova armáda, která měla rozkaz udržet se v tomto prostoru co nejdéle. Povstalci si byli vědomi toho, že proti případnému německému útoku zvenčí nemají moc šancí, tak v noci z 5. na 6. května vyrostlo v Praze asi dva tisíce barikád. Jejich obránci měli k dispozici většinou pouze pušky, lehké kulomety, granáty a pancéřové pěsti. Proto jim přišla vhod pomoc od Vlasovců (Ruské osvobozenecké armády), kteří byli vyzbrojeni i těžkou technikou. Jejich zásah zabránil německé armádě rozdrtit povstání už v prvních dnech. První nápory Němců na sebe nenechaly dlouho čekat, německé tanky se začaly probíjet do města. Pražané bojovali i ve vnitřním městě s německou posádkou, přičemž nacisté se stále snažili zmocnit důležitých objektů. V noci ze 7. na 8. května se do bojující Prahy dostaly i některé partyzánské jednotky. V pozdních odpoledních hodinách byly zastaveny boje, jednotky Wehrmachtu podepsaly kapitulaci a byl jim umožněn volný odchod z Prahy. Příslušníci jednotek Waffen SS se však této dohodě nepodřídili a pod velením SS-Gruppenführera Carla von Pücklera, který byl velitelem těchto jednotek na území protektorátu, v boji pokračovali.

9. května 1945 v časných ranních hodinách vjely do Prahy první sovětské tanky 1. ukrajinského frontu maršála Koněva. Začaly střety mezi jednotkami Rudé armády a poslední částí německých vojsk, které se nepodařilo z Prahy uniknout. Během dne byla Praha čištěna od německých fanatických odstřelovačů, kteří se zabarikádovali ve vyšších patrech budov či ve střechách a stříleli sovětské vojáky i české civilisty v ulicích.

Ačkoliv se nikdy nepodařilo zcela přesně zjistit počet mrtvých, uvádí se, že při bojích a na následná zranění zahynulo přes 1500 Čechů, 300 Vlasovců a kolem 1000 Němců. V bojích v Praze a nejbližším okolí zahynulo 692 vojáků Rudé armády, z toho 30 ve vnitřní Praze - tragická bilance posledních válečných dnů. Řada obětí byla pochována na Ďáblickém hřbitově.  Autor: Angelika2808

režie:
Otakar Vávra

hraje:

Vladimír Šmeral (Václav Vacek), František Vicena (strojvůdce Rudolf Čapek, odbojář), Josef Větrovec (Hrubý, předseda pražského ilegálního stranického výboru), Ota Sklenčka (Albert Pražák), Josef Somr (dr. Grospic), Dmitrij Fraňko (generál Pavel Semjonovič Rybalko), Sergej Poležajev (maršál Ivan Stěpanovič Koněv), Gunnar Möller (Adolf Hitler), Wilhelm Koch-Hooge (generál Rudolf Toussaint), Günter Naumann (polní maršál Ferdinand Schörner), Jaroslav Rozsíval (nástrojář Antonín Horák), Jaroslava Tichá (Božena Horáková), Jiří Krampol (poručík Karel Horák), Vítězslav Jandák (dělník Standa Horák), Renáta Doleželová (podporučice Anka Kadlecová), Nikolaj Griňko (generál Bradley), Pjotr Veljaminov (generál Dmitrij Danilovič Leljušenko), Gert Hänsch (velkoadmirál Karl Dönitz), Horst Preusker (generál SS hrabě von Pückler), Vladislav Strželčik (generál Antonov), Marie Vášová (Fráňa Zemínová), Ladislav Chudík (Ludvík Svoboda), Bohumil Pastorek (Klement Gottwald), Jiří Holý (Karel Kutlvašr), Michail Pogorželskij (generál Petrov, náčelník štábu), Gennadij Korolkov (gardový nadporučík Gončarenko), Miriam Chytilová (dívka), Semjon Morozov (sovětský voják), Jaroslav Kubeš (barikádník), Alfred Struwe (von Matzmer), Harry Küster (Fuchs), Jozef Kuchár (Bienert), Vladimír Brabec (hlasatel), Bronislav Križan (Laco), Günter Drescher (ředitel věznice), Valerij Nosik (seržant Šklovskij), Günter Zschieschow (K.H. Frank), Kateřina Macháčková (Andula), Jaroslav Satoranský (člen ČNR), Miroslav Moravec (člen ČNR), Jiří Kodet (člen ČNR), Zdeněk Ornest (člen ČNR), Václav Mareš (pplk. Bürger-Bartoš), Karel Hlušička (Souček), Rudolf Jelínek (praporčík Rosák), Naďa Konvalinková (popravená dívka), Taťjana Medvecká (popravená dívka), Josef Langmiler (Zdeněk Fierlinger), Fred Alexander (Joseph Goebbels), Jurij Volkov (tlumočník), Jurij Nazarov (Krjukov), Jurij Sarancev (velitel letiště), Bert Brun (gen. Müller-Gebhardt), Bohuslav Čáp (tramvaják), Jiří Klem (člen KV KSČ), Stanislav Remunda (německý voják), Klaus-Peter Thiele (terezínský dozorce), Jiří Němeček (tramvaják), Alois Švehlík (velitel továrny), Jiří Wohanka (bojovník na radnici), Václav Kotva (pracovník rozhlasu), Raoul Schránil (americký důstojník), Zdeněk Kutil (pracovník městského rozhlasu), Jan Kraus (vězeň), Mirko Musil (vězeň), Zdeněk Dítě (český důstojník), Milan Riehs (muž na schůzi), Jiří Tomek (dr. Kotrlý), Jan Pohan (velitel elektrárny), Jan Přeučil (důstojník vládního vojska), Roman Skamene (muž na nádraží), Zdeněk Šavrda (muž na nádraží), Jindřich Narenta (Toussaintův pobočník), Vladimír Ptáček (velitel barikády), Miroslav Zounar (bojovník), Alexej Ejboženko (sovětský voják), Nikolaj Peňkov (důstojník), Milan Hein (český voják), Dieter Wien (německý voják), Zuzana Ondrouchová (mladá dívka), Rolf Colditz (německý voják), Stěpan Krylov (sovětský voják), Antonín Hübner (bojovník), Ronald Heller (německý voják), Jiří Drgáč (bojovník), Vladimír Wojnar (bojovník), Ludvík Wolf (bojovník), Vladimír Fürst (bojovník), Peter Tomašovič (partyzán z brdských lesů), Miroslav Grác (barikádník), Antonín Čech (bojovník), Jitka Fišerová (bojovník), Marie Štrampachová, František Voborský (ministerský předseda Jan Šrámek), Jaroslav Wagner (pobočník), Ivan Malík (hlas v rozhlase), Zdeněk Braunschläger (poddůstojník wermachtu v tramvaji), Ladislav Hádl, Milan Jedlička (revoluční gardista na radnici), Alex Jandouš, Milada Ježková (žena s ručníkem), Hana Houbová (plačící žena), Dana Balounová (domovnice na Pankráci), Zdeněk Procházka (dělník v pražské továrně), Jan Kühnmund (generálplukovník Alfred Jodl, velitel štábu vrchního velitele branné moci), Zdeněk Černín (terezínský vězeň), Karel Šott (velitel popravčí čety), Pavel Pípal (kapitán československé armády), Jan Klár (americký generál), Milan Pěkný (občan v tramvaji), Julius Neumann (terezínský vězeň Edmund Trachta), Milan Livora (parlamentář), Rudolf Ulrich (Martin Bormann), Horst Preussker (generál SS hrabě von Pückler), Josef Engel (zajatec-rukojmí), Bert Schneider (americký generál), Milan Novotný (zajatec-rukojmí), Miroslav Rous, Václav Stýblo (Ivan Pietor), Jana Robenková (plačící žena na Staroměstském náměstí), Otakar Rademacher (příslušník SS), Karel Fořt (občan v tramvaji), Jan Víšek (ministr sociální péče Jozef Šoltész, člen československé vlády), Bohuslav Ličman (Hlavina, muž registrující zbraně)

námět:
Miloslav Fábera, Otakar Vávra

scénář:
Miloslav Fábera, Otakar Vávra

kamera:
Andrej Barla

hudba:
Zdeněk Liška

výprava-architekt:
Karel Lier, Miroslav Hrachovec

střih:
Antonín Zelenka

zvuk:
Adolf Böhm

vedoucí produkce:
Ladislav Kalaš, Jan Syrový, Vladimír Vojta

výtvarník:
Stanislav Pavlík

II. kamera:
Pavel Nečesal, Pavel Dosoudil, Jan Kváča

masky:
Rudolf Hammer, Miloslav Jandera, František Příhoda, Václav Frank

zástupce vedoucího výroby:
Jaroslav Vlk

pomocná režie:
Vladimír Zelenka, Milan Kadlec

fotograf:
Josef Vítek, Karel Ješátko

komentář:
Bohumil Švarc (komentář)

asistent architekta:
Rudolf Stahl

kaskadér:
Jiří Fajt, Jaroslav Klenot, Antonín Kramerius, Josef Engel, Petr Drozda, Otakar Rademacher, Petr Jákl

rekvizity:
Jaroslav Lehman