Ošukej mě

Pod názvem Ošukej mě najdete nízkorozpočtovou renegátskou jízdu dívčí dvojice, která vraždí, souloží a mstí se bez výčitek svědomí. Snímek své hrdinky osvobozuje od jakéhokoliv strachu z policie nebo odvety společnosti, duo se spíš klidně podivuje, že ještě nepřišla… „Nemáme polehčující okolnosti,“ konstatuje ve filmu jedna z žen.

Virginie Despentesová a bývalá pornoherečka Coralie Trinh Thiová natočily nízkorozpočtové protiburžoazní dílo o dvou dívkách, které od společnosti už absolutně nic nečekají. Ošukej mě se odehrává ve Francii, kde „není práce“, a prostituce nebo natáčení porna tak představují jeden z mála způsobů přežívání mezi losery a gangstery na předměstí.

Nadine a Manu se náhodně dají dohromady poté, co je jedna z nich spolu se svou matkou znásilněna a druhá na vlastní oči viděla, jak zastřelili jejího přítele. Muži celkově stojí ve filmu za zlámaný podpatek a jen málo z nich svoji krátkou existenci ve filmu přežije. Ošukej mě překračuje tabu, například v detailech kopulujících pohlavních orgánů, a v mnoha scénách se pohybuje za hranicí pornografie. Vzrušující ovšem není. Také se nezříká ironie, třeba když ve scéně sexu za peníze kamera zabírá (vzhůru nohama) televizní obrazovku, kterou Nadine sleduje.

Obě hlavní představitelky se živily jako pornoherečky. Karen Lancaumeová (která v roce 2005 spáchala sebevraždu) hrála v několika desítkách pornofilmů. Raffaëla Andersonová se po Ošukej mě pokusila z pornoprodukce posunout jinam a účinkovala v mainstreamových titulech (Amour de femme / Ženská láska, 2001) i v dokumentech. O své zkušenosti s pornoprůmyslem také napsala knihu.

Arthousový shocker, jak se Ošukej mě někdy přezdívalo, byl na nátlak rodičovských a mravnostních organizací např. v Austrálii zakázán a stažen z kin. Do konzervativnějších států se nepřekvapivě ani nedostal. Mnoho diváků ho odmítlo právě pro nekompromisní kombinaci pornografie a „antisystémového“ hraného filmu.

Pavel Sladký
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

Francouzský skandální snímek, jehož správný český název by měl znít Vošukej mě!, bojoval téměř rok s cenzurní komisí, aby mohl být uveden v běžné distribuci. V zemi vzniku se za něj postavila řada známých osobností, a tak bylo dosaženo změny pohledu na nahotu a násilí ve filmu. U nás byl uveden bez většího zájmu médií. Režisérka vlastně jen převedla do filmové podoby svou knihu, v čemž jí pomáhala známá pornoherečka Coralie Trinh Thiová. Hrdinkami drsného příběhu jsou lepší prostitutka Nadine a pornoherečka Manu, které se po drastických zážitcích vydají na cestu po Francii a během ní si užívají sexu a rozdávají násilí hned po orgasmu. Snímek je plný extrémního násilí v tarantinovském stylu, pouze mu chybí ten humor. Erotické scény je vhodnější označit za čistou pornografii, protože názorněji ukázat pohlavní styk snad ani nešlo. Naprosto legálně byl film uveden 29. srpna 2001. Stal se posledním velkým skandálem minulého století. Byl uveden v 35 zemích, včetně Turecka a Spojených států, a nikde už nebyl zakázán.
Kino AERO

Zkurvená generace, zkurvená nuda, zkurvená kopulace! Krví a spermatem vstříc horším zítřkům! Pornograficko-realistická road movie o pocitech dívek z přelomu tisíciletí.

Šly panenky silnicí, silnicí, silnicí, chlapi jsou jen chlípníci - je jich tu ňák moc. (feministická parafráze na českou lidovou)
Ta maličká ta je má, ta je má, ta je má, vždyť už ho má jako já, jako já sám.(maskulinní kontraprotestsong)

To už jsme si tak nějak dohodli, že některé anatomické orgány, tělní dutiny, výdutě a tryskající sekrety necháme v hájemství umolousaného žánru X a na standardní filmové plátno je prostě nevpustíme. Pravda, přineslo to plíživou deformaci v zobrazování některých přirozených aktů, které sice radostně vykonáváme, ale jejichž atributy při umělecké interpretaci raději zamlčujeme. A tak si nahatá Venuše urbinská cudně zakrývá své ohanbí, Romeo nepodepírá svou touhu bytelnou erekcí a sametovou pleť Angeliky nikdy v záběru nepotřísní ejakulát jejích nesčetných milenců a prznitelů. Mohli jsme se dohodnout, že to není nečisté a pornografické, ale reálné a prozaické, ale dohodli jsme se jinak, a vytvořili tak akceptované tabu, aby bylo co porušovat. Zakázané atributy prostě jen tak nezevšední - a aby nebylo kráceno právo člověka na úplnou, vyváženou a komplexní informaci, vznikla pornografie jako pokleslý žánr pro úchyly a prasáky, ke kterému se sice nikdy, nikde, nikdo moc nehlásí, ale který nemá (na rozdíl od sebraných spisů Aloise Jiráska) potíže s odbytem. Ruku na srdce (nebo kam), přiznejme si, že je v tom hodně pokrytectví.
„Každý sám sobě buď si čestným čuňasem," řekla si zřejmě jednoho dne příležitostná pornospisovatelka a pracovnice peep show, pětadvacetiletá Virgínie Despentesová (která si ve volných chvílích četla Dostojevského, Bukowského a EIIroye), a napsala (zřejmě hodně autobiografickou) knížku „Baise-moi". V malebné a delikátně rafinované francouzštině to znamená bud' líbej mě, nebo miluj se se mnou - nebo dělej si se mnou, co chceš, rozuměj šoustej mě (jak uvádějí některé prameny pro ty, kteří si nepotrpí na okecávání a jemnější nuance). Hrdinky jejího kontroverzního románu a jeho skandálního filmového přepisu (jenž vyvolal pouliční demonstrace a kopřivku členů Státní rady, která se ho obratem pokoušela stáhnout z kin) tenhle výklad jen trochu pootočily a rozhodly se, že se do toho pustí samy. Tak se životem omlácená Manu a Nadine vydaly on the road jako kdysi Thelma a Louise a jejich cestu napříč Francií vroubí pomalu chladnoucí postele a mrtvoly. Zanechávají je po sobě jako Takoví normální zabijáci či Patrick Bateman v Americkém psychu, jenom je tu poněkud méně čitelná motivace, neboť není zcela zřejmé, zda je na jejich krvavé cestě žene pomsta, psychiatrická diagnóza, protest proti společnosti nebo jen bytostná nenávist k mužům. Sex a násilí v otevřeném autorském podání Virgínie Despentesové (která se nevyhýbá žádným detailům) jedno jsou. A jejich morbidní společenství, snímané s bezprostředností digitálního videa, připomíná program Dogma (Idiot) a čistý porno styl s příměsí punku (hudba je tu silnou výrazovou složkou), kombinovaný s hongkongskou akční školou. A to vše se klene od výchozího znásilnění v garážích (svým způsobem možná nejbrutálnější scéna filmu, přestože v ní nikdo nezemřel) až k téměř „peckinpahovskému" závěrečnému vyhlazení všeho živého v erotickém baru. Ostatně právě tady je už nejvyšší čas skončit, neboť není jasné, kam až by byl rozjetý režijní tandem Despentesová - Thiová po finální anální vraždě ještě ochoten zajít.
Po nedávném feministickém manifestu Catherine Breillatové Romance je tady další brutální erotická pecka, natočená jemnou dámskou rukou (která, jak vidno, je schopna opravdu čehokoli), vyslovující se mezi sténajícími orgasmy a chroptěním mrtvol k subtilnímu postavení ženy v tomto drsném, testosteronovém světě. A já, který jsem kdysi plakal, když Ferdu vyhodili z mraveniště a malý Bobeš neměl na kolotoč, ted' vědomě, cynicky a přejícně říkám: „Patří jim to!" Jestliže se ta nejúžasnější bytost na světě, jakou je žena, identifikuje se dvěma frigidními vraždícími „hulibrčkami", jakými jsou Manu a Nadina, ztvárněné aktivními pornoherečkami, které jsou díky své mateřské profesi určitě přesvědčivější při felaci než při existenciálním dialogu o životě, mají, co chtěly a co si zaslouží. Podobně jako vy, kteří si na ně zajdete do kina. A já bych už chtěl jenom vzkázat všem dívkám, které jsou po tom všem ještě ochotny naslouchat: „Nechceme vás znásilňovat, věřte, chceme vás milovat! Ozvěte se, prosím, jestli si myslíte, že je to tak dobře."
Michal Šobr Cinema 2001/1/97

Autor/Zdroj: Šobr Michal/Cinema


Francouzský snímek jenž dostal pro českou distribuci anglický název Fuck Me, natočila podle vlastního románu debutující jednatřicetiletá scenáristka a režisérka Virginie Despentesová s pomocí o něco zkušenější filmařky Coralie Trinh Thiové. Despentesová zužitkovala v románu i v jeho filmové adaptaci zkušenosti ze svých předchozích profesí prostitutky, autorky pornografických textů či dívky v peep-show. - Hrdinkami drsného příběhu jsou lepší prostitutka Nadine a poroherečka Manu, které se po drastických zážitcích (Manu byla hrubě znásilněna, Nadine se stala svědkem vraždy svého přítele-narkomana) vydají na cestu po Francii a během ní se brutálně vypořádávají se vším konvenčním a pokryteckým, zejména ovšem s příslušníky mužského pohlaví. Vedle násilí se oddávají i sexu, jenž je pro ně mnohdy jen prostředkem, jak způsobit ještě větší spoušť. - Snímek je tarantinovskou a místy pornografickou podívanou jakoby
inspirovanou road movie Ridleyho Scotta Thelma a Louise (1991).
Autorky záměrně sahají k šokujícím obrazům, jak při zobrazení násilí, tak při otevřeném zachycení sexuálních praktik; představitelky obou hlavních hrdinek jsou pornoherečky a jejich profesionální schopnosti jsou na plátně beze zbytku využity. - Snímek se nepochybně vyznačuje filmovým cítěním a autorskou zručností. K opravdové skandálnosti, o niž se tvůrkyně pokoušejí, mu však schází hlubší či jakkoli "pravdivá" výpověď nebo alespoň přesvědčivé motivace postav.
Zdeno Kubina Filmový přehled 2001/2/27

Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled