Osud jménem Kamila

Kriminálka v režii Petra Schulhoffa sice není   bůhvíjak převratný snímek, avšak   každopádně zaujme mladým uchem Vladimírem   Dlouhým, bezpáteřním Jiřím Klemem a   nádhernou Renátou Doležalovou, která se ze   Zemanovy Ludmilky změnila v překrásnou kočku,   fakt jí to tady sekne! Škoda, že svůj život   dobrovolně ukončila v padesáti letech. Co bych   ještě vyzdvihnul je mafiánská hudba Luboše   Fišera a proto z těchto všech důvodů   shledávám filmeček zajímavým.

Tahle detektivka je na jednu stranu trochu   nezáživná chvílemi až skoro nudná ale na   druhé straně má dobře trefené obsazení a   většina herců podala nadprůměrný a   přesvědčivý výkon. Děj je takový jaký se   dá na počátku 70.let očekávat a tak se to   vše ve výsledku potkalo tak někde uprostřed.   Dá se na to dívat ale pan Schulhoff určitě   natočil lepší filmy.

Velice poklidný krimi příběh bez špetky   dramatizace, napětí či nějakých zvratů..   Příběh se odvíjí pomalu, ale zato tak nějak   životně. Nic tu není uspěchané a vše plyne   velice volně. Na kriminálku docela problém.   Snímek může nudit a unavovat.

Nudné, nepřesvědčivé, hlavně s tou známkou   to podělali úplně. V tomto filmu se mi   nelíbilo absolutně nic.
2014010000/0000

Ten film nudně působí. To také z toho důvodu,   že máme možnost srovnávání s jinými   československými krimi a detektivními snímky.   Přesto jej považuji za dobrý. Tenhle film   patří do těch, kdy krimi příběh sledujeme z   pohledu pachatelů. Jednotlivé postavy mají   svůj psychologický rozbor. Příběh je natočen   podle skutečných událostí. Hlavní hrdina,   Tomáš, má touhu dostat se za čáru, za svoji   velkou láskou. Jsou dva roky po osmašedesátém.   Dostat se za hranice je věc velice obtížná.   Hlavní hrdina díky této touze využívá a   zneužívá všecny své blízké. Jednou z   podmínek pro převedení přes hranice je   získání vzácné známky z Poštovního muzea.   Tomášovi bráchové se o to pokusí. Znáku   mají i za tragickou cenu. Nebudou však nakonec   jedinými silně zklamanými z celé věci.

Poplatné své době, dneska se nad zahraničními   hadříky nikdo nerozlývá. Ukázka   "prohnilé" sorty lidí - taxikářů,   starožitníků, barmanů a recepčních v   socialistickém duchu - dnes nuda, plusové body   za mladické tváře herců - Klem, Doleželová,   Drahokoupilová a šestnáctiletého V. Dlouhého   s vlasy jako mánička.

Tak tohle jsem nějak nepobral. Zcela se   ztotožňuju s předchozím komentářem. Nuda,   nezáživnost, dějové prostoje. Přínosné pro   mě jenom jako připomenutí herců, které je   dneska málo vidět. Bod navíc za Marii   Drahokoupilovou.

Doba 70. let je vcelku plodná na dobré   detektivní filmy, bohužel i zde něco ujelo.   Film Osud jménem Kamila je neuvěřitelná   koncentrace nudy a nezáživnosti. Jsou lepší i   horší krimi, ale pořád Vás dokážou   vtáhnout do děje a cítíte alespoň minimum   napětí. U tohoto snímku po půl hodině máte   pocit, že na něj zíráte již minimálně tři   hodiny a říkáte si, že by už měl být konec.   Velmi nerada, ale dávám pouze dva body, které   navíc jsou jen za velmi dobré herecké   obsazení, vše ostatní je opravdu víc než   totální slabota.