Osada Havranů

Štorcha docela můžu.   Nicméně některé jeho knihy   jsou napínavé prakticky od   samého začátku, zatímco   tento film v první   půlhodině skoro nudil;   jakžtakž se rozjel až pak.   Taky mi často k   probíhajícímu ději   neseděla hudba. A začátek   byl jak trapnej dokument. Ale   i tak ucházející průměr.

Knihy Eduarda Štorcha jsem v   předpubertálním věku   zbožňoval. V šedesátých   letech vyšly všechny a pro   mě to byl ten nejhezčí   dárek pod stromeček. Z   filmové trilogie je to   určitě nejlepší snímek, i   když i další pokračování   jsou na úrovni. Největší   zasluhu, kromě režiséra   Jana Schmidta, má Jiří   Bartoška, na kterého se   tehdy chodilo, a nejenom u   nás v Ústí n.L. do   Činoherního studia.

Tohle jsem vždycky měla   ráda a dokázala jsem si   představit, že to zhruba tak   bývávalo. Naprosto mne však   fascinovala filmová hudba,   která mi vždycky zněla   dlouho v hlavě. A celkově   stylizace, zvláštní, ale   zajímavé.

Štorchovky. To už je   hóóódně dávno, co jsem je   četl. A poměrně i dlouhý   čas uplynul i od doby   posledního sledování této   pravěké trilogie. Nyní jsem   si je díky DVD plackám,   modernímu to výrobku,   připomněl. Původně to snad   měli být i čtyři filmy,   ale nakonec zůstalo u tří.   V prvním příběhu doby   kamenné se seznamujeme s   hlavními hrdiny Sokolím okem   a Havranem pírkem. Už jako   dítě jsem nesnesl obrovskou   křívdu, která se Havranovi   udávala a pak jsem měl   radost, když se vše v dobré   obrátilo.
Celou   trilogii považuji za   miloučké dílo, kterému   můžeme opustit skromnou   výpravu. Najde se tu pár   chyb (dobových i řekněme na   základě drobné nedbalosti)   a občas i skriptce něco   uteklo, ale vše je jim   prominuto.

Člověk má při sledování   filmu pocit, jako by se stal   přímým svědkem   událostí, které se staly   hluboko v minulosti, v době   kamenné.Film nám umožňuje   prožít téměř autentické   setkání s pravěkem.
  Život byl pro tehdejší   lidi velice těžký, přesto   v něm nechybělo vše co   naplňuje dny i nám o tisíce   let později - hledání   domova, péče o   příbytky,shánění potravy,   dětské hry, námluvy a   lásky, obchod, vše už tu   někdy bylo...

Velice slušný snímek s neobvyklým tématem...
...na svoji dobu. Myslím si,   že v 70. letech lze trilogii   z pravěku považovat za něco   mimořádného. Pravda, jde   narozdíl od 60. let, kdy   vznikly naprosto šedivé a   politikou prošpikované filmy   (vyjma pár skvostů - např.   Světáci), v 70. letech už   lze zaznamenat hodně   projektů komediálních i   detektivních, na něž se lze   stále dívat. A dívat se dá   také na tuto trilogii. Osada   Havranů je první, řekla   bych, možná o něco slabší   nežli pokračování Na   veliké řece, které naopak   hodnotím asi jako zcela   nejlepší. Po stránce   kostýmní a celkové iluzi   pravěké výpravy jde o   projekt opravdu precizní.   Přiznám se, že Štorchovy   romány mne nikdy nebavilo   číst v knižní podobě a   také jsem je nepřečetla,   takže v tomto případě   nemohu porovnat s knižní   předlohou, ale považuji   filmy za velmi zdařilé.

Dozaista celkom zaujímavé   spracovanie tohto   dobrodružného príbehu z   prehistorických čias. Jiří   Bartoška tu podal celkom   slušný herecký výkon. Mne   to skôr pripomína nejaký   televízny dokument, čo som   voľakedy sledoval na kanály   Discovery, ale jeho sledovanie   má svojím obsahom zaujalo.   Na tu dobu keď bol tento film   nakrútený vyzeral dosť   obstojné.

Pro mě nezáživný a dost   mdlý příběh z jaké si   doby kamenné, bez   zajímavějšího efektu nebo   scény ani z hereckých   výkonů žádné nadšení.

Knihu Eduarda Štorcha mám   ráda stejně, jako tento   film, který je na svoji dobu   vzniku dobře   udělaný.Možná se najdou   některé neuvěřitelnosti,   ale pořád si myslím, že   tento návrat do dob hodně   minulých se tvůrcům   pdařil.

Patrně každý, kdo   nejdříve četl trilogii   Eduarda Štorcha bude   filmovým přepisem poněkud   zklamaný. Na rozdíl od   knížek totiž filmová   podoba nemá spád, postrádá   napětí a ani herecké   výkony nejsou příliš na   výši. Zejména Jiří   Bartoška v tomhle směru   docela zklamal, na druhé   straně je však třeba   říct, že režie Jana   Schmidta mu moc prostoru   nedala.

Je pravdou, že tahle havraí   trilogie nedosahuje kvality   literární předlohy Eduarda   Štorcha, ale přesto to je   velmi dobré. Má to své   kouzlo, hlavně pro mladší   publikum. Časté televizní   reprízy jasně dokazují   kvalitu a úspěšnost této   pohodové podívané.

Mdlé , nudné , nezáživné   zpracování historického   tématu , které nepodporují   ani nijak oslnivé herecké   výkony hlavních   představitelů a snímek   postrádá pořádnou   atmosféru. 35%