Orlí oko

Velmi kvalitní, výpravná a „opravdová" pohádka ze středověku pro všechny věkové kategorie. Příběh královského syna, který spolu se svým věrným kamarádem prchá před Jednookým - rytířem, schopným pronásledovat kořist očima Orla …

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora

Dobrodružný historický snímek pro děti Orlí oko je celovečerním debutem dánského režiséra Petera Flintha. Hrdinou příběhu ze středověkého království je dvanáctiletý princ Waldemar, který odhalí plány na spiknutí proti svému královskému otci po jeho odjezdu do války. Spolu s novým kamarádem, osiřelým kuchyňským pomocníkem Askem, a s jeho vrstevnicí Signe, se Valdemar pokusí varovat otce jenž se nečekaně nakrátko vrací z bojiště: zrádný biskup Eskil chce v zemi převzít moc a najatý zabijácký Jednooký rytíř se touží králi pomstít. Tajemný, všemi obávaný bojovník pronásleduje oběti s pomocí svého
orla; podle vyprávění lidí z kraje je totiž schopen vidět očima ochočeného dravce. - Peter Flinth natočil "klukovský" dobrodružný příběh, jenž se syrovou, středověkou severskou atmosférou a funkčně využitými mystickými motivy zajírnavě odlišuje od naší tradice filmových a televizních pohádek. Vedle slušně zvládnutých bojových scén si tvůrci pohrávají s ambivalentním pohledem na nadpřirozené jevy: záhadný rytíř rnůže právě tak vidět očima svého orla, jako
prostě stopovat oběti podle dravcovy polohy. Autoři přitom představují
v lepším světle ty hrdiny, kteří se z "pokorného" přijímání záhadných jevů dokáži vymanit: Valdemar ovládne strach z "mrtvého Rolfa", ožívajícího v jeskynich, a díky tornu objeví tajný úkryt zbraní. Díky své odvaze se může v budoucnosti stát králem, zatímco bojácnější Eske je z kuchyňského pacholka povýšen na pážete. - Sporný je ovsem poněkud militantní podtext vyprávění, podle něhož je pro dvanáctiletého chlapce důstojné pouze učit se zacházet se zbraní, na rozdíl od "zbytečného" studia knih a přírody…

Autor/Zdroj: /Filmový přehled


Válečná vřava se bolestivě dotkla hranic dánského království. Král Albert proto zvedá meč, aby ochránil svou zemi, a zároveň posílá svého syna Valdemara do bezpečí ravensburgského kláštera k biskupovi Eskilovi. Rutinní povinnost středověkého vladaře ovšem fatálně opomíjí nejednu historickou zkušenost - zradu ve vlastních řadách. Had, jenž se vyhřívá na přízni královského erbu, totiž nese právě jméno ravensburgského biskupa. Jeho nezkrotné mocenské ambice jsou navíc znásobeny tichým spojenectvím s tajemným jednookým rytířem, jehož nejvěrnější přítel - orel - dokáže odvést proklatě dobré služby. Naštěstí Jeho Výsost princ Valdemar se zdá být odrostlý dětským střevícům a velmi přesně vycítí, že strohost jeho klášterní kobky si nezadá se slušnějším vězením. Se zlatým křížem na prsou a modrou krví budoucího krále se proto rozhodne vzít osud do vlastních rukou. Při útěku se naštěstí srazí se stejně starým Askem, samorostlým sirotkem, který své dětství počítá od jednoho pohlavku k druhému v klášterní kuchyni, takže s odvahou a statečností prvního a chytrostí a praktickou zkušeností druhého vytvoří nerozlučný pár, schopný odolat nejen vesnickému vejtahovi, ale i orlímu zraku a biskupovým intrikám. Velké dobrodružství začíná...

Hned zkraje bez mučení přiznávám, že podobně výpravný a v ničem neošizený historický film bych jako kluk v kině strašně rád viděl. Proklatě odporné spiknutí, urostlí rytíři ve zbroji, souboje muže proti muži, pronásledování po hradbách, létající šípy, zběsilá jízda na koních, jeskyně plná lebek, klášter jako jezerní pevnost, ponořený do studené mlhy... Zkrátka tak trochu Statečné srdce, tak trochu Jméno růže a částečně i Jestřábí žena, jen děsuplná krutost středověku eliminována na přijatelnou míru dětské přístupnosti. Na velkém plátně a v dolby stereu? Jako když jsem tam s nimi.

Nejspíš bych si v té fascinující hře velkého obrazu, plného rytířů a pochodní, nevšiml toho prostého faktu, že samotný příběh je poněkud chatrný a zdaleka neodpovídá takto velkoryse pojaté produkci. Především množství náhodně vyslechnutých zásadních rozhovorů překračuje únosnou míru a zvýrazňuje scenáristovu zoufalou hru na náhodu, potírající ohled například na přesuny pěšky a koňmo.

Přesto Orlí oko, oceněné mj. pěti cenami Dánské filmové akademie a Cenou dětského diváka na mezinárodním filmovém festivalu dětských filmů ve Zlíně 1998, potvrzuje dominantní postavení severských kinematografií při tvorbě filmů pro děti. Kdysi dávno, snad ještě před deseti lety, jsme mezi tyto světové velmoci patřili i my.

Autor/Zdroj: Sedláček Jaroslav/Cinema