Okupace

Nezávislý snímek, který   musí být pro mnohé diváky,   chtě nectě, hodně silným a   těžko uchopitelným   artiklem. Scenárista a   režisér v jedné osobě Luke   Sparke pojal tento svůj   vcelku rozdivočelý počin   jako souhrn snad všeho, co   bylo v posledních několika   málo let, v oblasti sci-fi, k   vidění. A je to další   snímek v řadě, při jehož   sledování může divák   hádat, z kterého známého   snímku která scéna je   převzatá. ´Den   nezávislosti´ (1996),   ´Znamení´ (2002),   ´Monstrum´ (2008),   ´District 9´ (2009), a   několik dalších. Plně   efektová, ve všem   přemrštěná, popcornová   zábava, při kterém se   divák bude buď nadneseně   bavit, nebo naopak skřípat   zubama nad přemrštěností   všeho možného. U sci-fi   filmu s nízkým rozpočtem je   to vždy na štíru ohledně   scénáře a hlavně   vizuálních efekt. A to jak   klasicky technických, tak i   novodobých CGI. Studio Asylum   budiž příkladem. Avšak   tady si tvůrci dali   setsakramentsky hodně   záležet a dá se bez   skrupulí dá tvrdit, že v   tomto hodně dosahují   kvalitní lajny lecjakých   vysokorozpočtových   blockbusterů. V tomto   skutečně klobouk dolů.   Celý koncept udržuje sci-fi   zábavu, především v akci,   a to po celou stopáž v   přijatelném tempu. Že to   všechno vypadá značně   kýčovitě? Možná v tom byl   i záměr, neboť se zdá, že   do spojitosti tohoto   příběhu byly vybrány   právě ty nejkýčovitější   scény z výše daných   filmových předobrazů.   Týká se to také postav,   kterých je tu vlivem toho až   nadbytečně moc na to, aby se   v nich i čert vyznal. Vývoj   mnohých je očekávaně, na   takovýto zmatek, v daných   událostech poměrně dost   kostrbatý, takže to v   podstatě nestojí ani za   řeč. Prostě tu jsou a   hotovo. A jak už to bývá,   nad logikou není potřeba   přemýšlet. Žádná tu   není. Snad kdyby z toho byl   seriál, ve kterém by se   všemu dalo vice prostoru.   Buď jak buď. Námětově   sci-fi filmový guláš bez   bázně a hany pro vybraný   vkus diváckého zájmu.