Obsah filmu Nultý kilometr
Původní televizní hra
Jiřího Křenka NULTÝ KILOMETR má sice podtitul „ze současnosti“, ale v divákovi zanechává pocit, že jde o současnost viděnou velmi úzce, a co víc, velmi zjednodušeně. Jde už o základní schéma (jde tu totiž víc o pouhé schéma než o skutečné téma): Otec, vědecký pracovník s dalekosáhlými ambicemi, je zklamán, že jeho syn nemá ani zájem, ani nadání pro studium, a málem ho proto nenávidí. Ten se pokusí pod tlakem nesnesitelného rodinného prostředí o útěk za hranice, je dopaden a stráví čas ve vězení. Odtud ho za čas pustí a chlapec si najde zaměstnání jako svářeč potrubí....
Původní televizní hra Jiřího Křenka NULTÝ KILOMETR má sice podtitul „ze současnosti“, ale v divákovi zanechává pocit, že jde o současnost viděnou velmi úzce, a co víc, velmi zjednodušeně. Jde už o základní schéma (jde tu totiž víc o pouhé schéma než o skutečné téma): Otec, vědecký pracovník s dalekosáhlými ambicemi, je zklamán, že jeho syn nemá ani zájem, ani nadání pro studium, a málem ho proto nenávidí. Ten se pokusí pod tlakem nesnesitelného rodinného prostředí o útěk za hranice, je dopaden a stráví čas ve vězení. Odtud ho za čas pustí a chlapec si najde zaměstnání jako svářeč potrubí. Zde najde svou jistotu, smysl i perspektivu života. Je to schéma nenové, a jestliže mělo být na jeho základě něco nového řečeno, vyžádalo by si to víc, než hře dal nebo mohl dát její autor. V jeho scénáři se spíš s trochu pohodlnou rutinou než objevně vypráví zjednodušený (a taky jednostranný) příběh, v němž diváka nic nepřekvapí – ani zápletka, ani charaktery jednajících osob, ani způsob zpracování. Nepříliš dobrému scénáři nepomohla výrazněji ani režie (Milan Peloušek), ani herecké výkony představitelů hry. I tyto složky inscenace byly bez vzruchu a bez skutečné umělecké jiskry. O současné hře – zvlášť když všichni tvůrci měli jistě co nejlepší úmysl – se nepíší kritická slova s potěšením ani lehce. Právě v této oblasti však naše televizní dramaturgie už dosáhla nejednoho opravdu vynikajícího výsledku, vznikla tu díla, na něž můžeme být oprávněně hrdi; proto je třeba včas upozornit, kdyby mělo dojít, ať už vědomě či v prosté snaze po kvantitativním efektu, k snižování již dosažených hodnot, kdybychom se měli najednou spokojovat zbytečně – a ke škodě věci – s málem.
[mra] Málo na dobrou hru. Rudé právo. 1974, roč. 54, č. 124 [28. květen], s. 5. [upraveno] < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 8.5.2021
Brněnská agitka poplatná své době, aneb příběh chlapíka, který se vrací z krimu a záhy se zapojí do pracovního kolektivu, kde jako svářeč oslňuje svou prací. Má přitom z kriminálu podmínku, ale napadnout borca mu nedělá žádný potíže. Obsazení není žádná sláva, víceméně hrůza. Mě jako Brňákovi slyšet brněnštinu většinou nevadí, ale tady je to jako pěst na oko. Miroslav Středa jako napravenej hříšník, kterýho práce strašně baví byl na facku. Nejlepší je tam Staňa Zindulka, kterej furt chlastá a půjčuje si peníze.