Ještě počátkem minulého století platil v otrokářských státech Ameriky zákon, podle kterého nesměli černí otroci vlastnit žádný hudební nástroj. Co to má dnes společného se zajímavou, ale stále neznámou africkou zemí Burkina Fasso? Víc než se zdá. Dodnes se tu lidé umějí pomocí tzv. balafonu dorozumívat hudbou, která tím plní naprosto rovnoprávnou variantu mluvené řeči. Pomocí balafonu lidé obdělávají úrodu, pomocí balafonu dělají i děti. Zkrátka ačkoliv je tato země podle statistik třetím nejchudším státem světa, její bohatství, děděné z pokolení na pokolení, je doslova nevyčíslitelné.
Zdroj: Febio