Noc rozhodnutí [TV inscenace]

Rudolf Hrušínský ve své poslední televizní roli v dramatickém příběhu březnové noci roku 1939, která rozhodla o vzniku Protektorátu. Dramatický příběh osudové noci ze 14. na 15. březen roku 1939, v níž byl prezident doktor Emil Hácha přinucen, aby svým podpisem legalizoval zřízení tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Od této chvíle právě uběhlo 65 let. Autor scénáře J. S. Kupka pojal tuto historickou událost jako lidské drama člověka, který je postaven před rozhodnutí, zda vyhovět nacistickému diktátu, nebo riskovat krveprolití.

Noc ze 14. na 15. března roku 1939 postavila dosavadního prezidenta Československé republiky Emila Háchu před kruciální dilema, zda podepsat, či odmítnout souhlas s německou okupací českých zemí. Televizní inscenace Pavla Háši rozvíjí osobní drama věrnosti vlastnímu svědomí a zodpovědnosti za druhé.

„První úředník státu má povinnosti, pane doktore," zní první věta Rudolfa Hrušínského v roli prezidenta Emila Háchy (1872-1945), jehož ztvárnil v televizní inscenaci Noc rozhodnutí. Soudce, který se v „pomnichovském marasmu" dostal až na Hrad, netušil, že smysl pro povinnost jej za pouhé tři a půl měsíce přivede do ještě tragičtější situace osobního rozhodování než jeho předchůdce v prezidentském úřadě Edvarda Beneše při přijetí mnichovského diktátu.

Drama Noc rozhodnutí situuje dění do posledních hodin před obsazením českých zemí německým vojskem a následným vyhlášením protektorátu Čechy a Morava, v jehož čele pak Hácha stál jako „státní prezident" až do 9. května 1945. Děj se rozvíjí v konverzační poloze cestou vlakem do Berlína, kam byl Hácha pozván 14. března 1939 po vyhlášení slovenské samostatnosti, a pak přímo na místě. Aktéry jsou kromě Háchy jeho lékař, ministr (zjevně tehdejší ministr zahraničí František Chvalkovský) a komorník.
V dialozích těchto postav, izolovaných od okolí a ocitajících se pod hrubým nátlakem říšského ministra pověřeného Hitlerem jednáním, se projektují možné varianty nadcházejících dnů. Zatímco Háchův lékař vyzývá k odporu v duchu Husa, Komenského, Havlíčka a Masaryka, pragmatický (a možná i obeznámenější) ministr varuje před nedozírnými mezinárodními následky a jednoduchý komorník se děsí ztráty svých celoživotních malých jistot. „Zdá se, že budoucnost patří těm, kteří mají odvahu ke zločinu," konstatuje Hácha, aby posléze dospěl k přesvědčení, že osobní zodpovědnost mu nedovolí uvrhnout zemi do ozbrojeného konfliktu.

Režisér Pavel Háša (1929-2009) prokládá hlavní dějovou linku dobovými dokumentárními záběry a epizodami z německého generálního štábu, nosným elementem inscenace je však výkon Rudolfa Hrušínského. Ke své poslední roli byl nechtě disponován zklamáním z vlastní polistopadové politické epizody i stále se zhoršujícím zdravotním stavem. Jeho pohublá a ztrhaná tvář zrcadlí celou hloubku politikova vědomí, že každé rozhodnutí bude jen špatné.

Jan Lukeš
LFŠ 2015