Nevinnost

Nevinnost je snímek plný tajemství s   překvapivým koncem, který mne nezklamal, jako   většina filmů z dílny "Hřebejk -   Jarchovský". Skvělá Aňa Geislerová a   Ondra Vetchý ve svých rolích snad neudělali   jedinou chybu a věříte jim do posledního   slova.Výborný přběh, který vám možná   trochu zamotá hlavu.

Vetchý Hon
Dvě třetiny filmu sledujeme předělávku   dánskýho filmu Hon, na kterou je následně   naroubovaná eskapáda s Gaislerovou. A právě   proto mi ten konec přijde takovej nějakej   naroubovanej. Příběh s křivým obviněním je   tady realističtější, ale zároveň   nudnější. Zneužití čtrnáctileté holky už   není takovej hardkór, jako když to byla malá   holčička. Nikdo nikoho nelynčuje, prostě   pohoda klídeček.. Kameramanovu zálibu v   točení proti světlu nesdílím. Film byl   takovej tmavej, vyblitej, ale možná ho pokazila   ČT. Hudba byla nevýrazná, ale úplně na konci   jsme dostali i jednu česky zpívanou písničku,   to se kluci přemohli!

Úvodní pedofilní zápletka je brilantní, ale   její záletnické pokračování již poněkud   skřípe a závěrečný rozsudkový blábol je   výsměchem soudnímu lékařství, orgánům   činným v trestním řízení i soudcovské   nezávislosti. Rád bych si potřásl tlapou se   soudcem, který odsoudí člověka za to, co   jednak nespáchal a jednak se to vůbec nestalo.   Tady Jarchovský příliš unikl z nastolené   reality do světa fantazie a to je velká škoda.

Psychologické drama na celkem aktuální téma,   které později změní styl a atmosféru filmu.   Pan Hřebejk a pan Jarchovský, jsou sehraný   dlouholetý tým a něco se jim povede líp a   něco hůř. Tento film cením výše i pro dobré   herecké obsazení a hlavně Hynek Čermák mě   hodně překvapil, vídal jsem ho spíše v   epizodních rolích tvrdých a zlých mužů a zde   podává velmi kvalitní a civilní výkon!

Tento film mne zaujal, vtáhl do děje a už   nepustil od tv obrazovky. Velké díky A.   Geislerové a H. Čermákovi za velmi dobrý,   uvěřitelný výkon a rovněž pochvala za   scénář s překvapivou pointou. Jeden bod   ubírám jen za tu poslední část, kdy se děj   ve vyprávění vrací do minulosti k Máchovu   jezeru. Zde se mi Lídin monolog, narozdíl od   některých hodnotitelů, nezdál dlouhý, ani   nudný, ale příliš se mi nelíbila jeho   obrazová část. Přinejmenším bych tady asi   zvolil nějaký jiný efekt odlišující minulost   od přítomnosti a vynechal několik vcelku   krátkých záběrů, zejména s hercem O.   Vetchým, který se mi zdál být omlazen   příliš násilně a uměle, až to působilo   dost rušivě. Musel jsem se uprostřed toho   dramatu pousmát. Samotný závěr filmu, který   tu někdo označil za zbytečný, mi ale nevadil.   Docela svádí k natočení Nevinnosti 2. Chudák   pan doktor... :-)

Hřebejk opět zaplul do jiných vod a je to jen   dobře, prokázal, že vládne i něčím jiným   než brnkáním, na struny našeho vlastenectví a   přičtu mu k dobru, že vynechal zásádní oporu   svých filmů a to jakýkoli historický mezník   našich dějin, vynechal i rok 45 i 68 i   polistopadovou dobu a v podstatě je jedno, kdy se   Nevinnost odehrává. V každém případě odvedl   slušné rodinné drama, kde vyniká Hynek   Čermák a Aňa Geislerová, Ondřej Vetchý se je   snaží dobíhat a Anna Linhartová v roli Lolitky   využívá velmi dobře napsaných dialogů a být   potentním mužem, mám z ní docela obavy.   Hluchá doba u Máchova jezera, dle zmíněných   komentářů, vadila více divákům, ač jsem   tušila, také jsem si říkala, proč ty všechny   dialogy v chatě a na břehu. Byť mě Nevinnost   nedostala do takové divácké extáze jako   Pelíšky a Musíme si pomáhat, alespoň ve mě   nenechala takovou pachuť jako Medvídek nebo   Nestyda.

Jak já miluju nečekané zvraty a jak rád jsem   vláčen režisérem, který si se mnou hraje a   když už by mělo přijít hoří, jedná se   vlastně o samou vodu... Nelze opomenout mého   oblíbence Ondru Vetchého ani výkon mládeže,   ovšem nejdůvěryhodněji na mě působila   Anička Geislerová!

Nevinnost
U filmů Jana Hřebejka nikdy nevím, jestli se na   ně vyplatí zajít, nebo ne. Umí totiž natočit   opravdu výborný snímek ("Pelíšky",   "Musíme si pomáhat"), ale i totální   brak ("Medvídek", "Nestyda").   Před každým jeho počinem tedy dlouho   váhám.
Naštěstí Nevinnost patří do první   kategorie a rozhodně se na ní vyplatilo zajít.   Celkem slušná zápletka, u které si nejste   jisti, jak vše dopadne, říkáte si, zda je   Ondřej Vetchý skutečně bídák, nebo je jen   obětí. Nad vším tím přemýšlíte tak   dlouho, až se začne blížit závěr, který mě   osobně úplně rozsekal, přesto že jsem něco   tušil, až do takového detailu jsem   nedomýšlel. Celkově se zde najdou asi tři   místa, kdy mohl Hřebejk nasadit závěrečné   titulky, doba jeho načasování se mi zdá   zbytečně dlouhá a osobně bych poslední scénu   vystřihl (i když je tam jeden důležitý   záběr, který úplně otáčí pointu, přesto   bych se bez toho obešel).
Suma sumárum   rozhodně Nevinnost doporučuji, ať už pro   výše zmíněné, nebo i pro herecké výkony   Geislerové, Munzara ("Jakub Sklář"),   Vetchýho...

Snímek Nevinnost je dílko u kterého mám   problém přijít na to, proč byl natočen.   Předpokládám, že každý film má vždy   nějaký účel – propaganda, pobavit,   vystrašit, zaujmout, popsat, poučit,   experimentovat nebo se jedná o skutečné   umění. Tento Hřebejkův psychologický film   padne do průměru.
Sledujeme zde v podstatě   dva paralelní příběhy jejichž smutným   hrdinou je jeden úspěšný lékař z   rehabilitace. Nikomu bych to nepřál, ale stát   se obětí křivého obvinění či justičního   omylu se člověku může stát snadno. Tento film   může být zajímavý tím, že skutečně   paralelně sledujete příběhy dva, aniž byste   si to hned uvědomovali.
Luděk Munzar se tímto   snímku, když nepočítáme některá televizní   dílka, se vrací před filmovou kameru.   Nejlepší známku za herecký výkon by si zde   zasloužil Hynek Čermák za roli policisty Ládi.   Při své práci policisty na mravním oddělení   se setkává i s obrovským svinstvem a přesto   zůstává vyrovnaný. Jeho postava policisty   vlastně v minulosti pracovala jako psycholog.  
Závěrem si dovolím poznámku k jedné situaci   z příběhu a proto hned varuji, že tím mohu   prozradit jednu z point vývoje děje. Vlastně ta   poznámka je dotazem. Jak může v praxi   čtrnáctiletá žába zjistit adresu bydliště   ošetřujícího lékaře? Znáte snad i vy, jako   pacienti, adresy bydlišť svých lékařů z   nemocnice? Proto se mi zdálo divné, že by malá   Olinka jednoho krásného dne navštívila byt   svého lékaře a prohlížela si jeho interiér.

Kde je hranice mezi vinou a nevinou. Touhou a   chtíčem? Film ukáže, co může potkat   kohokoliv znás a je jedno jaké funkce   zastáváme, či jaké rodinné zázemí máme.   Pokud nad filmem přemýšlíte ještě několik   dnů po shlédnutí. Musel vás imponovat a   musíte být tím, komu film něco dal (možná i   vzal :-)). A to se stalo mě. Jenom jednu   poznámku k poslední půlhodině. Chápu, že to   muselo být dramatický. Ale ten pobyt na   Mácháči byla pro mě neskutečná nuda.