Obsah filmu Nemravné povídky
Čtyři erotické epizody z různých století natočené sice ve francouzské produkci, ovšem pod režijní taktovkou polského mistra erotiky Waleriana Borowczyka (střídavě tvořícího ve Francii, itálii a Polsku: „goto, ostrov lásky“ – 1968, „Historie
hříchu“ – 1975, „interno di un convento“ – 1978, „emanuelle V“ – 1987). V první povídce si dvacetiletý student z Paříže, trávící prázdniny u tety, vyjede se svou šestnáctiletou sestřenicí na pláž, kde ji zasvěcuje do orálního sexu. Ve druhé epi
zodě se mladičká Tereza opozdila na mši a za trest je zavřena do komůrky, kde zažívá rozpor mezi láskou k Ježíši a atraktivitou libertinské publikace,...
hříchu“ – 1975, „interno di un convento“ – 1978, „emanuelle V“ – 1987). V první povídce si dvacetiletý student z Paříže, trávící prázdniny u tety, vyjede se svou šestnáctiletou sestřenicí na pláž, kde ji zasvěcuje do orálního sexu. Ve druhé epi
zodě se mladičká Tereza opozdila na mši a za trest je zavřena do komůrky, kde zažívá rozpor mezi láskou k Ježíši a atraktivitou libertinské publikace, jejíž erotické ilustrace ji maximálně vzrušují. Ve třetím příběhu proslulá „čachtická paní“, maďarská hraběnka alžběta Bathory (v podání Picassovy dcery Palomy) navštěvuje v doprovodu pážete své knížectví nyitra, dá přivléci na hrad pěkné
dívky a podává jim tajemný nektar. nahá těla se dávají do pohybu, každé touží po hraběnčině dotyku: desítky rtů, prstů, očí, uší, zubů – a spousta krve, v níž se hraběnka koupe. Poslední povídka s názvem Lucrezia Borgia pojednává o incestu protagonistky.
Třinecké filmové léto 2010 < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (1)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 5.7.2017
Čtyři "nemravné" povídky. Podle mého soudu, jak která. První dvě jsou poměrně nevinné, nahota přiměřená době. Třetí epizoda zabírá prakticky polovinu filmu a vystačila by na samostatný film. Silně mi připomněla příběhy Piera Paola Pasoliniho, když rovněž scény okolo kněžny Bathory jsou plné nahých dívčích těl, a nutno dodat, že krásných žen, vč. Palomy Picasso, kterou jsem znal pouze z fotografií a neměl jsem o její podobě valné mínění. Od ostatních zpracování pověstí o maďarské šlechtičně se tentokrát nedostaví žádné kruté scény a násilí, jak jsme zvyklí.
