Někdo to rád horké

Mohutné vnady Marilyn Monroe bez podprdy jsou   topem celého filmu. Vše ostatní je klasická   bláznivá komedie amerického střihu s   bezvadným českým dabingem. Panečku, slyšet   mluvit Edu Cupáka Tonyho Curtise, Vladimíra   Brabce Jacka Lemmona a Blanku Bohdanovou Marilyn   Monroe, to je pošušňáníčko! Moje největší   vzpomínka na Někdo to rád horké je, když jsem   asi jako osmiletej kluk večer film sledoval s   babičkou, která u toho chrápala a Marilyn   zrovna líbala Tonyho se slovy : "tak a   přiložíme další polínko", a já z toho   byl na větvi :D.

Určitě výborná komedie plná nápadů a   komických situací i dialogů postavená   především na hereckých výkonech. Tony Curtis   i Jack Lemmon byli vynikající a Marilyn Monroe   byla prostě Marilyn. Jsem si vědom že je to   obrovské kacířství ale nikdy jsem nepochopil   proč z téhle dámy byli všichni muži mimo sebe   protože já jsem ji vždy viděl jenom jako   fádní lehce přitloustlou blondýnu navíc   prostou talentu. V tomto filmu ale uplatnila   perfektně svou jedinou skutečnou přednost a   sice vyzývavou sexualitu. Společně s brilantní  
režií Billy Wildera to všechno dohromady   vytvořilo skvělou komedii, která se léty   změnila na klasiku.

Zvolit tento
film nejlepší komedií všech dob ?
No já   osobně bych s tím neměl problém.
Báječná   komedie se skvělými hereckými výkony,   nesmrtelnými hláškami a jednou sexbombou,   která sice všechny totálně deptala, ale bez   níž by to nešlo.

klasika ktera porad bavi
kdyz jsem film poprve videla , prekvapilo mne, ze   TA legenda jmenem MARYLIN M., mela opravdu neco do   sebe...byla nejen klasicky krasna, ale prirozene   roztomila, zkratka film ma smrnc I vtip, clovek se   u nej nenudi a to I bez dnesnich ujetych gaggu,   nasilnosti a vulgarit.

Tož chechtal jsem se od začátku do konce, je to   vtipné, svižné, gangsterské kulomety jsou   pořádně nabité humorem a vystřelují gagy s   těžkou stíhatelnou kadencí. Nicméně pořád   to je "jen" situační komedie. Jinak je   vidět, že sranda se dá dělat i bez sprostých   slov, ve filmu nezazní ani jedno...

Co napsat k jedné z nejlepších komedií všech   dob? Snad by stačilo, že tahle věc vůbec   nestárne. Já se narodil cca 30 let po   premiéře, poprvé film viděl asi před deseti   lety a dodnes celkem minimálně tak šestkrát.   Jeden z filmů, které si musím alespoň každé   dva roky připomínat. Ne kvůli tomu, že bych   něco zapomněl, ale spíše kvůli tomu, že je   to stálice, která nikdy nezklame. Každý má   asi pár snímků, které mu dokáží zlepšit   náladu, tohle dílko Billyho Wildera má v této   kategorii u mě jedno z těch předních   míst.
Docela mě zaskočilo, když jsem se na   konkurenční databázi (nebijte mě) dočetl, že   tahle klasika je vlastně jenom americkým remakem   německého remaku (1951) fracouzského snímku   (1935). Ta věta zní asi dost hrozně, ale je to   opravdu tak :-) Už jenom fakt, že tyhle   původní filmy téměř nikdo nezná o něčem   svědčí. Proto nejsem až tak proti remakům,   jenom to málokdy vyjde a málokdy to má vůbec   smysl, vzhledem ke kvalitám originálů (přeci   jenom, koho by napadlo remakovat mizerný film,   že?).
Samozřejmě kvalitám snímku pomáhá   velmi obsazení – Marilyn Monroe je sice spíše   sexsymbolem než úžasnou herečkou, ale tento   typ role zvládá naprosto s přehledem. Není to   sice kráska podle dnešních měřítek, ale   kouzlo rozhodně má (a to jsem proti blondýnám   zaujatej!), naprosto se vším ohledně ní   souhlasím s uživatelem Mari0. Není to totiž   ona, kdo celou tuhle taškařici táhne. Není to   ani Tony Curtis. Má několik skvělých hlášek   i situací, ale vzhledem k tomu, že moc   přemýšlí, je trochu suchopárný a jako   milionář je trochu moc arogantní (je to zrátka   vychcanej hajzlík) ale nepopírám, že i tak je   skvělý, zkrátka s ním taková sranda není.   Ale vůbec to nevadí, protože většinu scén si   pro sebe stejně ukradne Jack Lemmon. Ačkoliv   chemie mezi ním a Curtisem funguje výborně,   věřím, že by to dokázal utáhnout i sám.   Scénáristé ho totiž dostávají do naprosto   okouzlujících situací, které řeší trochu   roztržitý a zmatený Jerry (často opravdu   spíše Daphne) opravdu neodolatelným   způsobem.
Málokterá komedie je navíc tak   vyvážená, co se humoru, potažmo zábavy vůbec   týče. Když jsem byl mladší, trochu mi vadily   vsuvky s Psí dečkou Colombem a jeho poskoky,   alenyní už je také dokážu ocenit. Scénarista   jejich dialogy totiž také prošpikoval mnoha   perlami, takže poslouchat třeba Malého   Bonaparta: „Je to už deset let, co jsem se   zvolil předsedou týhle organizace. A snad můžu   říct sám, že jste zvolili dobře.“ nebo   jednoho z poskoků: „My byli s váma, šéfe, u   Rigoletta.“ Podobných frků tu je opravdu   nepřeberný množství, určitě ale nebudu sám,   když řeknu, že za nejlepší považuju asi   scénu Jerryho ležícího na posteli, a   pohrávajícího si s rumba koulemi poté co   protančil s Osgoodem noc. On vůbec ten vztah   stárnoucího milionáře s mladým muzikantem je   nejvděčnější a také nejlepší částí   celého, i tak výborného filmu, kde nuda   nehrozí snad ani na sekundu.
Myslím, že   nebudu vůbec přehánět, když tohle označím   za u nás asi nejpopulárnější opravdu starý   hollywoodský film. Přestože se mnozí,   obzvláště z mladší generace (do které se   věkem, ale ne názory na staré filmy řadím   také:-) vyhýbají klasikám, navíc když je to   ještě dokonce černobílý, tak tuhle věc zná   alespoň v hrubých obrysech snad úplně každý.   A téměř každý si tenhle film také zamiluje.   Žádný člověk totiž opravdu není dokonalý,   jak říká náš milý Osgood Fielding III v   závěru. Ale některé věci být dokonalé   můžou. Tenhle film je toho důkazem.

Někdo to rád horké, to víte že rádi.   Krásná a půvabná Marilyn Monroe chce bohatého   a elegantního chlápka jako je například pan   Shell :)). Tleskám. nejdokonalejší zápletka co   jsem kdy ve filmu mohl vidět. Dva muzikanti   utíkající před tím co vlastně náhodou   přežili a převléknou se za dvě Lady. Dokonale   zahráli dvě... mělo by se říci mladé   roštěnky, ale není tomu tak. Byli to dvě   ostřílené ženské.

Někdo to rád horké
Patří mezi 501 filmů, které musíte   vidět.
Nominace na Oscara v roce 1960:   Nejlepší herec v hlavní roli (Jack Lemmon),   Nejlepší výprava a dekorace v černobílém   filmu, Nejlepší černobílá kamera, Nejlepší   režie a Nejlepší adaptovaný scénář.
Oscar   za Nejlepší kostými v černobílém   filmu.
Někdo to rád horké jsem poprvé viděl   jako balet v divadle, kde za celou dobu promluvili   jen jedinou větu, a to 'Nikdo není dokonalý'.   Hra se mi natolik líbila, že jsem musel   shlédnout i film, který je navíc ještě   lepší. V plné své síle se stavím proti   všem, kteří zde kritizují Marilyn Monroe.   Jejího hereckého talentu se nezastávám, je   obyčejný až podprůměrný, spíš mi vadí jak   je terčem kvůli silnější postavě. Zásadně   nesouhlasím, protože její tělo je pro mě sexy   symbolem jakékoliv doby. Má normální váhu,   normální proporce - ženy by si z ní měli   brát příklad a ne se mučit kvůli vychrtlé   postavě. Já uznávám ženy jako je tato   blonďatá kráska, ne ty co je skrz ně téměř   vidět a ještě si stěžují na to, jak jsou   tlusté...

Kdo má rád něco horké a při tom není   dokonalý a tento film viděl alespoň 20x, tak   patří do skupiny lidí, kde jsem i já.   Nejlepší film s krásnou Marilyn Monroe je   našpikován akčními gagy s slovním humorem o   mafiánech, v době prohibice. Dabing s Blankou   Bohdanovou, Édou Cupákem, Vladimírem Brabcem,   Irenou Kačírkovou ještě film o stupínek   povyšuje...

NĚKDO TO RÁD HORKÉ

Filmová klasika, kterou   snad alespoň jednou musel vidět každý z nás.   Výborný film poskytuje směsici žánrů od   gangsterky, akční střílečku až po skvělou   komedii. Bezhlavý útěk dvou muzikantů v   převlecích za ženy nemá chybu. A ta láska,   tolik pokušení v jednom vlaku! Na tomto   příkladu je jasně vidět, že i s vcelku   malými a jednoduchými nápady a gagy se dá   udělat kvalitní film. K zasmání i k   zamyšlení, který nikoho neurazí, neoplývá   vulgarismy ani přehnanými a nepravděpodobnými   zápletkami a přesto dokáže upoutat a pobavit   již několik generací diváků. Herecké   výkony, které předvedli Jack Lemon, Tony Curtis   i Marilyn Monroe, jsou třešničkou na dortu,   který nám nabídl režisér Billy Wilder už v   roce 1959. A závěrečná věta: nikdo není   dokonalý - není tak úplně pravda. Tento film   dokonalý je!