Někde je možná hezky

POZOR SPOILER

Jsme v Československé republice měsíc před sametovou revolucí. Mladý letecký mechanik Martin vyznávající Johna Lennona a Beatles je předveden na vyšetřovnu VB. Chtějí, aby podal informace, ale vypáčit je z něj se jim nedaří. Večer s Beatles je zakázán. Martin je pak svědkem hádky dívky Evy s mládencem a on později Evu odveze domů. Navštíví i klub umělců, kde se všichni evidentně bojí „něco“ podepsat, on to však udělá. Jeho večer končí u dvou sester. Pak se odstěhuje od své holky k babičce. V hospodě vypráví chlapům nesmysly a potlouká se od ničeho k ničemu. Pomaličku začíná chodit s Evou. Poté zjistí, že mu „zrušili“ jeho „zeď“ s Lenonnem a je z toho na prášky. Protože obtěžuje na diskotéce dívku, je potupně vyhozen. Pak hledá doma Evu, kde se dozví, že je na chatě, jede za ní až tam. Nalézá ji s mládencem a odjíždí. Nakonec stejně končí v blázinci a je propuštěn, když začíná „sametovka“…

Český film scenáristy Martina Bezoušky a režiséra Milana Cieslara natočilo FSB ve spolupráci s americkou firmou Omniscope. Scénář vznikl před více než třemi lety, realizován však mohl být až po listopadu 1988. Snímek je generační výpovědí pětatřicátníka, jehož podobně jako mnohé další - silně ovlivnila světově proslulá britská rocková skupina Beattes a zejména osobnost Johna Lennona. Reálným dějem, který se odehrává v roce 1989 (před i po revoluci), se prolínají četné reminiscence na šedesátá až osmdesátá léta, která prožil letištní technik Martin ve znamení věrnosti svému idolu, svým snům a své morálce. Celý film je prakticky dílem našich tvůrců. Podíl amerického partnera spočívá ve finanční úhradě za užití originálních písní Johna Lennona a za natočení jedné ze závěrečných sekvencí fílmu - vize setkání Martina s Lennonem v New Yorku. V západních kinech má být film uváděn pod titulem Looking for Lennon. Do hlavních rolí obsadil režisér slovenského loutkoherce Juraje Šimka (objeví se už v epizodě snímku Nedaleko do neba) a šestnáctiletou studentku konzervatoře Lucii Benešovou (hrála ve filmech Náhodou je príma, Horká kaše, Blázni a děvčátka).

Autor/Zdroj: /Filmový přehled

Druhý celovečerní film Milana Cieslara (debutoval v roce 1989 filmem pro mládež Dynamit) je unikátní hned v několika ohledech. Jednak jde o prakticky bezprostřední reflexi normalizačních let očima třicátníka, tedy nejmladší tvůrčí generace, jednak se věnuje pozoruhodnému fenoménu totality, tzv. Lennonově zdi na Malé Straně, která je dnes už minulostí, a jednak představuje po dlouhých letech první česko-americkou koprodukci, byť v daném případě posloužila jen k zaplacení práv na užití několika Lennonových písní a k natočení jedné ze závěrečných sekvencí filmu v New Yorku.
Scenárista filmu Martin Bezouška, který ve druhé polovině 80. let dramaturgoval mj. filmy Bony a klid (1987), Dva lidi v zoo (1990) a Ta naše písnička česká II (1990), o filmu řekl: „Nechtěl jsem, aby byl film politický, šlo mi o to, aby byl především poctivý, aby vystihl dusnou atmosféru sklonku osmdesátých let, ale aby měl přes veškerou tragičnost i východisko."
Snímek je ze všeho nejvíc subjektivní procházkou po ztrápené duši třicátníka. Ještě jako chlapec byl svědkem srpnových událostí roku 1968, prvních pronásledování ze strany bezpečnosti kvůli poslouchané muzice, v roce 1974 maturoval, v roce 1980 ho stejně jako celý svět šokovala zpráva o zavraždění Johna Lennona… Dnes se potácí mezi vztahem k architektce Jarmile, která navrhuje komunistické pomníky, ačkoliv on sám se aktivně účastní nepovolených demonstrací a podepisuje protistranické dokumenty, a citem k vysokoškolačce Evě, která chce o Beatles psát seminární práci… Do toho řeší i rodinné trable: matka kdysi emigrovala do Spojených států a kontakt s ní je víc než obtížný, babička žije v demoličním pásmu sídliště…
Snímek měl českou premiéru v prosinci 1991, tedy v měsících a letech, kdy do kin takřka nikdo nechodil. Návštěvnost tomu odpovídala - na 246 představeních film vidělo pouhých čtyři a půl tisíce diváků. Ve svých programech ho opomíjejí i tuzemské televize, o to paradoxnější je, že v den výročí Lennonovy smrti ho vysílala německá veřejnoprávní televize.

Jaroslav Sedláček, 36.LFŠ 2010

9.10.1989 - den nedožitých 49. narozenin J. Lennona. Na ruzyňském letišti vzpomíná startovní mechanik Martin (35) na to, jak celá 70. a 80. léta sháněl těžko dostupné nahrávky a informace o Beatles a J. Lennonovi. Jeho životní krize vrcholí nervovým zhroucením. Po návratu z léčení osaměle bloudí městem, v němž se už po vnější stránce leccos změnilo. Účast americké společnosti umožnila použití originálních nahrávek a natočení snové představy v N.Y.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu