Námestie svätej Alžbety

Politické oteplení 60. let přineslo v československé kinematografii snahy o přehodnocení některých traumatických momentů nedávné historie. Na Slovensku šlo zejména o neblahou éru fašistické Slovenské republiky (1939-1945), spojenou mimo jiné s vyvlastňováním (tzv. arizací) židovského majetku a postupnou deportací příslušníků židovské komunity do koncentračních táborů. Z 90 000 slovenských Židů jich v důsledku toho válku přežilo jen asi 10 000. Niterné souvislosti těchto dějů zachytila ve svrchované podobě tragikomedie režisérů Jána Kadára a Elmara Klose Obchod na korze (1965), oceněná Oscarem. Souběžně s ní vzniklo i drama Vladimíra Bahny Náměstí svaté Alžběty, natočené na motivy románu z roku 1958 prozaika Rudolfa Jašíka.
Osmnáctiletý Igor je křesťan, sedmnáctiletá Eva Židovka. Zdá se, že nic nemůže narušit jejich čistý vztah. Neúprosný klapot věžních hodin ale od počátku naznačuje, že drtícímu soukolí okolního dění neunikne nikdo. Nařízení ze září 1941, aby Židé začali viditelně nosit žlutou Davidovu hvězdu, rozevře definitivně mezi obyvateli slovenského maloměsta příkop nenávisti. Igor se snaží Evu zachránit katolickým křtem, kde ale na něj vzít peníze? Tlak okolností dopadá i na soudržné židovské společníky Maxiho a Samka, zatímco ctižádostivý holič Flórik těží ze všeobecné bázně. Tragický konec je nevyhnutelný…
Vladimír Bahna sám začínal za války v režimním filmovém týdeníku Nástup, po komunistickém převratu točil zas třídně angažované filmy, v letech 1970-1972, kdy byl ředitelem Štúdia hraných filmov Bratislava, se podílel na tvůrčí perzekuci Ela Havetty, Štefana Uhra či Eduarda Grečnera. V Náměstí svaté Alžběty můžeme proto spatřovat i jakýsi pokus o osobní sebereflexi v bezpečném mezičase. Ovšem pokus výrazově poněkud unylý, dramaticky nevýrazný a ve vyústění předvídatelný. Z celku se vymyká jen křehká krása tehdy třiadvacetileté Emilky Vášáryové a zralý výkon Ctibora Filčíka.

Jan Lukeš
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016

Dej filmu Námestie svätej Alžbety sa odohráva na začiatku 40tych rokov 20. storočia na území vtedajšieho Slovenského štátu. Zachytáva politickú a spoločenskú atmosféru jedného mestečka, ktoré žije zdanlivo ďaleko od sveta a od vojny. Pod povrchom každodenného života však postupne prebieha expanzia fašizmu, tragický proces urýchľujúci osudy ľudí a dokazujúci rozpad či silu jednotlivých charakterov. Film vznikol podľa literárnej predlohy rovnomenného románu Rudolfa Jašíka. Hlavná dejová línia je zameraná na dvoch mladých milencov rôzneho vierovyznania – židovky Evy a kresťana Igora. Vplyvom politických udalostí sa stáva ich náboženstvo kľúčovým a podľa toho sa ďalej vyvíja aj ich životná situácia a postoj k nej. Rolu mladučkej Evy získala, vtedy ešte herectvo študujúca Emília Vášáryová a úlohu starého žida Maxiho brilante stvárnil Ctibor Filčík.

Dominika Miklosikova, Kino na hranici 2015

Dramatický příběh odehrávající se na Slovensku za druhé světové války, v době, kdy jsou slovenští židé odváženi do koncentračních táborů. Mladičký chlapec se marně všemi možnými prostředky snaří zachránit z transportu svou milou, židovku Evu.

Autor/Zdroj: Bartošková Šárka/Československé filmy


Tragický príbeh lásky dvoch mladých l'udí, ktorý sa odohráva v čase židovského pogromu v malom slovenskom meste. Na osudoch Evy a Igora, židovských povozníkov Samka a Maxiho a karieristu Flórika vzniká obraz doby poznačenej expanzoiu fašizmu.
Renáta Šmatláková Katalóg slovenských celovečerných filmov

Autor/Zdroj: Šmatláková Renáta/Katalóg slovenských celovečerných filmov