Nadějné vyhlídky

Mám rád filmové přepisy   klasiky, i když je to   desátá nebo dvacátá verze,   vždy se rád podívám.   Určitě se nikdo z nás   neubrání srovnání s   předešlými verzemi. Dávám   sice většinou u   profláknutého námětu   přednost filmům z let   padesátých, šedesátých,   ale tentokrát jsem byl   naprosto spokojený. Menším   odchylkám od knižní   předlohy nedávám žádnou   váhu a celkově je film   velice podařený.

Po přečtení několika   recenzí jsem se rozhodla, že   se na film pořádně   připravím a přečtu si   předlohu. A dobře jsem   udělala. Dickens je   především o lidech a ani   tenhle příběh se nedostane   pod kůži nikomu, kdo jeho   postavy dobře nepozná.   Čehož se během   dvouhodinové stopáže   prakticky nedá docílit. Na   druhou stranu, pokud už   všechny aktéry znáte,   můžete se kochat, protože   obsazení je takřka   bezchybné. Někoho jiného   než Helen Bonham Carter si   jako slečnu Havishamovou ani   neumím představit. Jeremy   Irvine a Holliday Grainger   jsou oba nejen pastvou pro   oči, ale taky skvělí herci   (silně pochybuju, že dialogy   Pipa a Estely uvidím někdy   líp zahrané, protože tohle   je dokonalost sama),   perfektní je i Olly Alexander   jako Herbert Pocket.   Nezaostávají ani dětští   "ztvárnitelé"   týchž postav - legrační   souboj malých rytířů je   bezkonkurenčně   nejhumornější scénou   filmu. Časově omezený   vyprávěcí prostor je   částečně kompenzovaný   dobře využitými čistě   filmovými vyjadřovacími   prostředky - Pipův   zevnějšek se mění, jak   postupně zapadá do světa   gentlemanů a opět, když   získá potřebné životní   zkušenosti. Vůbec kostýmy   jsou super, stejně jako   kamera a hudba. Zkrátka a   dobře: filmové zpracování   je to stručné, ale   nádherné (včetně závěru,   který je zrovna tak dojemný   a zároveň decentní jako v   knize).