My Fair Lady

Nádhera, dokonalost sama.   Společně s Calamity Jane   (1953), Kabaretem (1972) a   Divotvorným hrncem (1968)   můj nejoblíbenější   muzikál.

Je to ostuda, ale já jsem   film ještě pořádně   neviděl, v televizi mě jaksi   nejde k duhu, ani film nechci   zavrhovat, film je potřeba   vidět na velkém plátně,   nebo nejsem ten pravý divák   těchto příběhů z   červených knihoven. Jediné,   co mohu ocenit bez diskuse,   že Audrey je krásná   "baba"

Páni, ta stopáž je hrozná.   Já jsem myslel, že konce   nedožiji. Ta nastavovaná   kaše byla děsná. A navíc   zbytečná. Body dolů. Takže   plusy dávám jen za několik   hezkých skladeb. Ani jednu   nezazpívala   postava Higginse, ten místo   zpěvu spíše mluvil.   Všechny skladby prostě tak   nějak zvláště odříkal,   zpěv to rozhodně nebyl.   Celkově se tohle hodnotí   těžko. Úroveň se tomu   upřít nedá, ale já jsem se   prostě nudil a ničím mne to   nezaujalo. Ani   tím stupid pygmalionovským    příběhem pro nanynky.   Závěr velice zklamal. Tak   kde jsem čekal něco   okázalé a sborový zpěv se   řeklo pár vět i finito.   Taky body dolů. Takže u mne   spíše propadák, ale   uznávám, že se to může   spoustě diváků líbit.  

Film jsem viděl až po   divadelním představení ve   Vinohradském divadle v roce   1967. Byl jsem tedy připraven   na skvělou podívanou a nebyl   jsem zklamán. Na divadle i ve   filmu byly zkrátka hvězdy   největšího kalibru. Film si   mohu kdykoliv přehrát,   bohužel divadelní podobu   jedině s jinými herci, ale   to už by asi nebylo ono.   Škoda, že nebyl pořízen   záznam.

My fair lady
Je skutečně výborný   muzikál, ale nikolivěk   nejlepší, jak jsem si   přečetla od kolegy   níže.Tyto věci jsou   pochopitelně vždy velmi   sporné. Mě připadá   výborné třeba Zpívání v   dešti,Hello Dolly, a nebo Za   zvuku hudby.Je to skutečně   tak, že co člověk, to   obliba jiného stylu, takže   Elisa Doolitlová v podání   Audrey Hepburn byla téměř   bez vady, jenom si myslím,   že Julie Andrews by zastala   tuto roli neméně zdatně, a   ještě by jí zazpívala   svým krásným znělým   hlasem :o)

Tento muzikál je klasika   klasik, od které se učí   všichni následovníci.   Filmové zpracování   neublížilo divadelnímu   námětu ani v nejmenším.   Také se drží pouze   několika inte/exteriérů a   důraz je dán hlavně na   hlavní postavy a děj, který   písně stmelují (ne   rozdělují, jak se často   děje). Audrey je jako vždy   úžasná, Rex Harrison je   starý otrava, ale to může   být jen můj názor :o),   který nic nemění na tom,   že podali výborné herecké   výkony oba.

Tak tento film osobně   považuji za jedn z   nejlepších muzikálů všech   dob.

Když se poněkud samolibému,   hodně sarkastickému a   zapřísáhle   staromládeneckému profesoru   lingvistiky Henrymu Higginsovi   (Rex Harrison) připlete do   cesty poněkud nevycválaná a   prostořeká a hodně   umolousaná květinářka   Líza Doolittleová (Audrey   Hepburnová) s příšerným   cockney nářečím   londýnských spodních   vrstev, ani jeden z nich   netuší, jaké bude mít toto   letmé setkání dvou lidí z   naprosto odlišných světů   pro jejich život důsledky.   Nicméně Líza je tu, v jeho   domě, a výsledkem její   žádosti o poskytnutí   jazykového vzdělání za   účelem získání   vysněného místa prodavačky   v květinářství je velmi   odvážná sázka mezi   Higginsem a dalším   fonetických nadšencem   plukovníkem Pickeringem o to,   jestli je možné během   vražedně krátkého   časového období 6 měsíců   vytrénovat Lízu tak, že   bude moci být uvedena na   velvyslanecký ples,   prestižní událost té   největší smetánky, aniž   by kdokoliv odhalil její   původ. Rošáda mezilidských   vztahů začíná a po daném   časovém limitu a tvrdém   Higginsově výcviku Líza   skutečně mluví, vypadá a   chová se jako vévodkyně,   nicméně triumfální   slavnostní večer ještě   neznamená konec příběhu.   Transformovaná Líza se ani   teď nedočká Higginsovy   pochvaly nebo uznání a   navíc netuší, co bude dál,   co si počně se svou novou   podobou a kam vlastně   patří. A jaký dopad má   její nové já na okolí, to   staré i nové? Co její otec   - bezstarostný popelář   Alfie, plukovník Pickering,   nebo zamilovaný mladík se   šlechtickou krví Freddie   Eynsford-Hill a hlavně co   profesor Higgins - ten   především bude potřebovat   pořádnou ránu, aby   konečně prohlédl, a vylezl   ze své ulity   ješitnosti...

60. léta znamenala v   americké kinematografii   ohromný rozkvět muzikálů.   Dokladem této vlny je i fakt,   že některá tato kritikou   oceňovaná díla a kasovní   trháky zároveň získala   také prestižní Oscary za   nejlepší filmy. Kromě WEST   SIDE STORY (1961) a ZA ZVUKŮ   HUDBY (1965) do této elitní   společnosti patří i   filmová adaptace   stejnojmenného broadwayského   muzikálu MY FAIR LADY (1964).   Ten sklízel na jevišti   ohromné ovace v letech 1956 -   1962 a tak není divu, že se   producenti filmových   společností o filmová   práva této hudební verze   původně divadelní hry G.B.   Shawa Pygmalion (1912) div   nepoprali. Vítězem se stala   společnost Warner Bros. a   určitě nelitovala, i když   práva spolkla 5.5 miliónů   dolarů z celkového (tehdy   rekordního) 17 mil.   rozpočtu. Okázalé a   velkoryse pojaté kostýmy a   výprava, zkušený režisér   George Cukor, pořádná porce   nesmrtelných písní (A.J.   Lerner, Frederick Loewe),   vtipný scénář (A.J.   Lerner) a vynikající   herecké obsazení v hlavních   i vedlejších rolích, to   všechno dohromady bylo   receptem dokonale vyvážené   směsice.

Známá je ovšem také   lehce pikantní záležitost   ohledně obsazení titulní   hrdinky. Zatímco zkušený   harcovník Rex Harrison se z   jevištní verze přestěhoval   ve stejné roli profesora   Higginse i na plátna kin,   Jackovi Warnerovi se   nepozdávala filmem dosud   nedotčená a pro filmové   diváky tudíž neznámá   anglická herečka Julie   Andrewsová (která roli   hrála 7 let na jevišti), a   tak ji přeobsadil Audrey   Hepburnovou. Ta sice byla v   pěveckých partech dabovaná   Marnie Nixonovou, ale i tak   zůstává dodnes rozum stát,   že její vynikající a   nezapomenutelný výkon (pro   výslednou podobu filmu   stěžejní) zcela opomenula   oscarová porota, když ji ani   nenominovala. Tuto   nespravedlnost ještě   podtrhuje paradoxní fakt, že   film jinak triumfoval v 8   kategoriích, včetně   prostižního nejlepšího   filmu, z celkem 12 nominací   (další sošky: herec - Rex   Harrison, režie, barevná   kamera, výprava, zvuk, hudba,   barevné kostýmy). A   převálcoval tak   konkurenční rodinný   muzikál Studia Walta Disneye   MARY POPPINSOVÁ, který se   ovšem mohl chlubit právě   Oscarem pro nejlepší   herečku - debutující J.   Andrewsová si svůj triumf   při předávání (vcelku   logicky) náležitě   vychutnala a poděkovala   Warnerovi, že jí tohle   umožnil.Ovšem zákulisní   tahanice jsou už dnes jen   vzpomínkou a my se můžeme   kochat oběma filmy, které   nás dovedou okouzlit i po 40   letech, bez ohledu na to kolik   sošek mají.

Hudební Pygmalión...
...dle mého názoru jde o   hezký muzikál, ale nezlobte   se, plný počet bodů mu   nedám, přece jen...nezaujal   mne natolik, abych měla   vyloženě chuť se k němu   vracet. Ne, není špatný,   jsou v něm krásné písně,   výprava byla také pojata   velmi precizně, Audrey   Hepburn jako Líza je naprosto   okouzlující, taktéž Rex   Harrison, ale zkrátka   nějakou tu rezervičku vůči   pygmaliónovskému příběhu   přece jen mám. Snad bych   uvítala, kdyby byl příběh   více dramatem, s trošku   složitější zápletkou. I   divadelní podoba na prknech   Národního divadla byla sice   pěkná, ale nemůžu říct,   že byla výborná. Zkrátka   tomuto tématu něco chybí a   téma, jak vzdělaný profesor   "kultivuje" děvče   z periférie mi přijde už   spíš trošku jako nuda.

Nádherný příběh   natočený tím nejlepším   možným způsobem.   Nestárnoucí klasika mě   pokaždé přitáhne k   obrazovce.

tak tento muzikál mně    
hodně překvapil již   jsem psal že muzikály moc   nemusím ale tohle je jiné   možná je to i obsazením

Tento filmový muzikál je   úžasný, možná zbytečně   dlouhý,ale vše vynahrazují   skvělé herecké výkony,bez   rozdílu. Já miluju křehkost   Audrey Hepburn , její Líza a   její" hejbni svým   zadkem", to se nedá   zapomenout. Pan Higgins v   podání Rexe Harrisona je   přesný suchar nebo ledovec,   který pomalu a jistě se   mění v přítomnosti Lízy.   Myslím, že od takových   muzikálů plných hitů by se   měli ostatní učit!

www.classic-movies.blog.cz
Klasicky nacancany muzikal s   drahou vypravou, barevnymi   kostymy a chytlavymi pisnemi.   Bohuzel jen na jedno   zhlednuti.

Tento muzikál je to   nejklasičtější, co si mezi   klasikou můžete představit.   Nápadité kostýmy, skvělá   hudba, krásný příklad, jak   si jde vyhrát se   zvukomalebností slov a vět.   A hlavně - naprosto úžasná   Audrey Hepburn, které unikl   Oskar jen "díky"   tomu, že ji mimo původní   plán přezpívala Julie   Andrews (nominace na Oskara za   The Sound of Music). Za   zmínku stojí i role   profesora Higginse, který   nezpívá, ale spíše   recituje. Mimochodem - toto je   jediný zahraniční film, o   kterém vím, že by   zdomácněla původní   hláška: The Rain In Spain   Stays Mainly In The Plain.

Prostě klasika,britsky   honosná a propracovaná do   detailů,což se projeví   hlavně na výpravě (kostýmy   jsou dokonalé).Samozřejmě   nelze opomenout hudbu a   herecké výkony(pro Audrey   Hepburn společně se   Snídaní u Tiffanyho   životní role).No jo,déšť   na španělských   pláních...ááj,íí,éééj   ,oou:-)

Těžko lze hodnotit film,   který je tak slavný a může   se pyšnit takovým hereckým   obsazením. Audrey Hepburnová   ukazuje nádhernou přeměnu z   buranky na nádhernou,   aristokraticky se tvářící   dámu. Její mužští   společníci, ti jsou také   výborní. Ncméně by se daly   najít jisté nedokonalosti.   Trochu moíc honosné. Něco   mi tam vadilo.

Jak udělat z obyčejné,   nevzdělané a svým způsobem   i sprosté holky jemnou,   kultivovanou a poslušnou   dívku? Pošlete na ni Rexe   Harrisona:) Krásný snímek s   ještě krásnější Audrey   Hepburn, který se zalíbí   nejednomu divákovi. Prostě   klasika

Rozhodně jeden z nejlepších   muzikálů všech dob, ve   kterém roztomilá legenda   Audrey Hepburn řádí a   září. Vtip, špičkové   herecké umění a chytlavá   hudba jsou největší devizy   této rozjařené klasiky.   Znalost tohoto snímku je   nezbytností pro každého   filmového fanouška.

Spolu s muzikálem Za zvuků   hudby jasně nejlepší   muzikál všech dob. Krásné   melodie, nádherná Audrey,   super zpracování. Není víc   co dodávat.

Muzikálová klasika
Mám ten film doba a občas se   na něj kouknu. Krásní   lidé, dobré herecké výkony   a líbivá muzika. Měl jsem   doma ještě vinylovou desku   jako průřez muzikálem,   který byl nazpíván profíky   a tam platilo, že dobré   aranžmá zážitek ještě   umocní. Muzikál s velkým   "M".

Muzikál, který je pro mě   jeden z nejoblíbenějších   je My Fair Lady. Byl to jeden   z prvních, které jsem   viděla, a zároveň jeden z   nejlepších. Příběh   ušmudlané nevzdělané   dívky, která se promění v   cílevědomou ženu je velmi   poutavý. Obsazení hlavní   role Audrey Hepburnovou bylo   vynikajícím Cukorovým   krokem. I když diváci   zezačátku moc nadšeni   nebyli, zejména pak Rex   Harrison, Andrey svou roli   zahrála báječně, a jistě   si film získal pozornost   hlavně díky ní. Vůbec   nevadilo, že neměla tak   výrazný hlas, aby jej   pustili do éteru. Moc pěkné   jsou však i ostatní herecké   výkony. Například při   pozastavení při ranním   městském shonu, či na   dostizích. Kulisy jsou   krásné, včetně kostýmů.   Tento muzikál nemůže nechat   nikoho chladným, už kvůli   hercům, či skvělým   songům. Kdo si alespoň   jednou nezazpíval „A little   bit of luck…“ spolu s   tatínkem?

zpívání Audrey Hepburn
Podle dokumentu, který jsem   nedávno viděla, měla i   pěvecké party Lízy   Doolittleové zpívat Audrey   Hepburnová a dokonce je i   nazpívala. Byl to na ni tak   trochu podraz od tvůrců   filmu, že ty písničky pak   dali nazpívat profesionálce   a ty pak použili ve filmu.   Byl to prý taky důvod, proč   za tu roli Audrey nemohla   dostat Oscara, když   "jen" hrála a   nezpívala. Škoda, ty   písničky nazpívané Audrey   sice nejsou dokonalé   pěvecky, ale zní moc hezky a   podle mého názoru civilněji   - hodily by se do toho filmu   lépe.

Tento muzikál považuji   osobně za jeden z   nejlepších všech dob. Je to   dáno především skvělým   hereckým obsazením v   podání mladičké Audrey   Hepburn coby květinářky   Elisy Doolitle a postaršího   profesora fonetiky Henryho   Higginse (Rex Harrison).   Dojemný příběh chudé   dívky, která se s pomocí   profesora fonetiky stává   skutečnou dámou. K tomu   nezapomenutelné melodie...

Filmový muzikál se skvělým   obsazením a   nezapomenutelnými melodiemi,   který mně doplňuje pohodu   vánoc a zbývajících dní v   každém roce. Pohádkově   neskutečný příběh   chudičké, ale velmi citlivé   a přirozeně inteligetní   mladičké květinářky,   která se pod vedením   profesora Higginse promění v   dámu a nalezne ve   společnosti své místo i   velkou lásku. Snad   neskutečný příběh, který   je možná snem každé   dospívající dívenky. Milý   a dojemný filmový příběh.

Muzikály obecně můžu a to   od té doby co jsem viděl   West Side Story (to už je   pěkně dávno!). K muzikálu   "My Fair Lady" mám   osobně trochu zvláštní   vstah, protože to je první   film, kterému jsem rozuměl v   původním znění i bez   titulků. Dá se doporučit i   v jazykovkách pro výuku   angličtiny.

milý muzikál
Teto film si jistě zamiluje   nejedno děvče. Snad každá   touží po svém princi,   který ji zachrání. V tomto   případě se děvče,   mluvící jako dlaždič,   přebývající na ulici,   dostane zcela náhodou k   muži, který ji udělá   jinou, lepší... Pokud máte   rádi muzikály, krásný   zpěv, výtečné herecké   výkony, tak s tímto   nesáhnete vedle.

Tak k tomuhle filmu snad není   ani co dodat. Byl naprosto   úžasný, děj perfektní,   obsazení hvězdné.
Jediné co mi trochu   vadilo, bylo že je tento film   tak dlouhý, jinak nemám   jedinou výtku. Prostě stará   klasika.
Jen škoda,   že takových filmů není   povícero.
Obávám   se, že takhle kvalitní film   se v dnešní době jen   těžko povede někomu   natočit.