Obsah filmu Muž z Londýna
V předposledním filmu opustil maďarský mág Béla Tarr pro něho typicky bezútěšné prostředí postkomunistických ruin východního bloku, aby v západoevropském přístavním městě natočil osobitou autorskou parafrázi tradičního „žánru" filmu noir podle předlohy klasika detektivního románu Georgese Simenona.
Celosvětově respektovaný maďarský režisér, který byl před čtyřmi lety váženým hostem 36. Letní filmové školy, na níž byla uvedena kompletní retrospektiva jeho autorského díla, čítajícího devět celovečerních, jeden televizní a čtyři krátké snímky, se před třemi lety uchýlil do filmařského důchodu. S myšlenkou, že by nerad vykrádal sám sebe, se...
Celosvětově respektovaný maďarský režisér, který byl před čtyřmi lety váženým hostem 36. Letní filmové školy, na níž byla uvedena kompletní retrospektiva jeho autorského díla, čítajícího devět celovečerních, jeden televizní a čtyři krátké snímky, se před třemi lety uchýlil do filmařského důchodu. S myšlenkou, že by nerad vykrádal sám sebe, se rozhodl, že Turínský kůň (A Torinói ló, 2011) bude jeho poslední film. Minimalistický, narativně téměř vyprázdněný snímek si odnesl Velkou cenu poroty z Berlinale a diváckou obec rozdělil podobně jako jeho předposlední, v Cannes premiérovaný film Muž z Londýna. Ten totiž po sedmileté odmlce po všeobecně adorovaných Werckmeisterových harmoniiích (Werckmeister harmóniák, 2000) znamenal jistý předěl v Tarrově tvorbě, obdobně jako v polovině 80. let s barevnou stylizací experimentující interiérové vztahové drama Podzimní almanach (Őszi almanach, 1984).
Muž z Londýna byl ihned po uvedení filmovou kritikou zaškatulkován jako film noir. Recenzenty k tomu přirozeně svádělo hlavně jméno známého belgického autora detektivních románů Georgese Simenona, jehož literární dílo se stalo výchozím námětem pro scénář, který Tarr sepsal se svým dvorním spolupracovníkem, maďarským spisovatelem László Krasznahorkaiem. Dalším noirovým aspektem filmu je výrazná výtvarná stylizace, čerpající z kontrastního low-key svícení, celkově pochmurná atmosféra, vycházející ze zločinecké zápletky, a v neposlední řadě archetypální postavy, spjaté s noirovým podsvětím, včetně titulního, osudem pokoušeného antihrdiny-zatracence. Tím je noční hlídač Maloin, pro něhož si Tarr vybral v současnosti jednoho z nejrespektovanějších českých divadelních a filmových herců Miroslava Krobota. Jeho minimalistický, až na samou dřeň osekaný herecký projev jde ruku v ruce s velmi pozvolným tempem vyprávění, v němž režisér společně se svým věrným tvůrčím týmem, kameramanem Fredem Kelemenem, střihačkou a spolurežisérkou Ágnes Hranitzkyovou a hudebním skladatelem Mihálym Vígem, předkládá divákům přehlídku všech postupů, které dosud určovaly specifický styl jeho osobitých, kontemplativních filmových básní.
Jana Bébarová, LŠ 2014 < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (4)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Film je součástí: Project 100
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 23.4.2011
UŽ ZASE
Přesně jak jsme u Bély zvyklí. Pomalu plynoucí děj odvyprávěn především nádhernými obrazy a hypnotickým hudebním podkladem. Perfektně zvolení herci i prostředí. Celková kompozice jednotlivých záběrů je promyšlená do posledního detailu. Atmosféra, která Vás obemkne a nepustí do samotného konce. Tentokrát hojně prošpikováno prvky filmu noir, který je pro Tarra jako přímo stvořený. Je to další z těch filmů, které Vám zůstanou pod kůží hodně dlouho. Já byl v tranzu snad tejden. Je to strašnej mazec! Někdo si může říct, že jde o další černobílý artový film, kde se nic neděje, všechny postavy pořád jen nad něčím dumají, občas někam jdou a my v tom máme hledat hlubší smysl, ale tohle je něco jiného. Tenhle film hraje na pocit, ne na skrytá poselství. Jde o nádhernou poezii obrazu a hudby, která, ač odráží tu nejsyrovější realitu, je neuvěřitelně snová a uhrančivá.
