Můj život beze mne

Nejtěžší situace v životě matky,tak mladé   matky, která se musí rozloučit se vším co   miluje a toto těžké téma je přitom   zpracované s takovým citem. Málem bych řekla,   že s lehkostí a bez patosu, ale to by mohlo   vypadat jinak, než mám na mysli. Nádherný film   s dobrou hudbou a skvěle zahrané role   nepříliš známými herci a všechno je tady v   rovnováze, takže na konci, který jsem čekala,   jsem jenom zatajila dech.

MŮJ ŽIVOT BEZE MNE

Jedna návštěva   lékaře...a změní celý váš dosavadní   život. Všechno je náhle jinak, všechno je   špatně...

Jak se má mladá žena vyrovnat s   tímto faktem? Jak se smířit s nemilosrdným   ortelem, který vynesl sám život? Na čem   vlastně ještě záleží, když její životní   pouť stejně končí? Pravda, není to žádná   sláva. Žije s prvním mužem, které ho potkala,   mají finanční problémy, bydlí na zahradě v   přívěsu, ale má dvě krásná zdravá   děvčátka, pro které by stálo za to žít.   Radovat se z jejich úspěchů, prožívat s nimi   školní starosti a první lásky... a to všechno   už nestihne.

Její rozhodnutí, že svůj stav   utají před rodinou v touze uchránit je   zbytečných starostí a bolesti, mi bylo velmi   sympatické. Stejně jí nikdo nemůže pomoci,   tak proč je zatěžovat? Chápala jsem i její   snahu dohnat vše, co v životě nestihla. Zkusit   vše, na co ostatní mají celou hromadu času a   nemusejí se nijak omezovat. Ona ten čas nemá,   proto rozumím i oné touze poznat věci, které   jí jsou odepřeny, byť jen z pouhé zvědavosti.  

Doufám, že mně se nic podobného nestane.   Ale kdyby přece, i já bych si asi přála abych   aspoň trochu mohla ovlivnit budoucnost své   rodiny. Abych věděla, že mé děti mají kolem   sebe někoho, kdo je má opravdu rád. I za cenu,   že ten „někdo“ zaujme mé místo. I já bych   chtěla vidět jaký bude můj život beze mne....

Nenadálá jobovka v podobě ortelu -   "zbývají vám dva měsíce života" -   co si s ní počít? Ann zvolila netradiční a   originální cestu - pro filmové ztvárnění   jistě neotřelou a inspirativní, ale   představíme-li si skutečnou Ann a její rodinu,   nezbývá, než si klást otázky - byl by oddaný   manžel vážně vděčný za ušetřené   depresivní chvíle strávené v nemocničním   pokoji, nebo by se raději, byť bolestně,   loučil se svou umírající ženou? Možná by mu   jeho účast pomohla mnohem lépe se se ztrátou   vyrovnat. Namluvit přání k narozeninám svých   dcer vypadá jako rozumné rozhodnutí, ale   možná by jen každoročně jitřilo rány a   vyvolávalo nezodpovězené otázky - například,   proč umírající matka trávila svůj krátící   se čas s cizím mužem? Nicméně, zajímavě   natočený pohled na poslední týdny v životě   mladého člověka, sice velmi statečného, ale   zároveň i sobeckého a nevyzrálého...

No nevím,jestli by někdo dokázal,jako hrdinka   filmu,tajit takovou závažnou věc jak rodině   tak ostatním blízkým.Myslím,že to nejde,v   takové situaci se člověk nedokáže   přetvařovat zvlášť když mu zbývá jen pár   týdnů.V knize,podle které byl film natočen,se   naopak tato mladá žena se svou bolestí   svěřuje všem.Vzhledem k tomu,že ji čeká   brzská smrt,se mi to zdá přirozenější.

aduliatko
moj zivot bezo mna je film o zivote mladej zeny   Ann, ktora zomiera na rokovinu zaludka. vie ze   zomrie, ale snazi sa to niest a robi vsetko preto,   aby si posledne chvile zivota uzila, a tak i ked   ma manzela sa nebrani vztahu so sarmantnym Leem.   film rozprava o laske v kazdom case, i ked   zomierame.

Mě tenhle film naprosto dostal. Úplně pohltil.   Težko hledám slova, kterými bych vyjádřila   své pocity.... Prostě... bylo to něco   neskutečně nádherného. Takový film jsem už   dlouho neviděla. Snad ještě vůbec. Tak   oduševnělý a krásný! Nejen že donutí   člověka zamyslet se nad svým vlastním   životem, ale svým způsobem ho přiměje něco s   ním udělat!

Vynikajicí snímek o smrti a umírání. Mladá   hrdinka je vystavena zdrcující realitě,   zbývají ji 2 měsíce života v důsledku   rozšířené rakoviny vaječníků. Svůj osud   přijímá s obdivuhodným klidem a vytvoří   seznam věcí, které chce stihnout udělat. Film   je vyprávěn bez přílišné sentimentality,   stejně tak, jako hlavní postava přijímá svůj   úděl, a přesto vás jeho sledování bolí u   srdce. Donutí vás zamyslet se nad tím, jak   byste asi v takové situaci reagovali vy sami.   Paradoxně však na konci filmu nebudete v   depresi, naopak. Malý, avšak překrásný film.

tento film me opravdu vzal za srdce. Je to pribeh   dojemny, tragicky, ale neni zbytecne   melodramaticky...a herci(hlavni hrdinka) podali   vyborne vykony.
Nikdy bych to nechtela zazit, ale   vyovnavani se s realitou v tomto podani je velmi   lidsky - nechtit ublizit rodine, sama se jeste   vyrovnat se svetem, uzit si, co nestihla. Neverim,   ze je lepsi zpusob, jak s takovym osudem zit a   teto herecce jsem erila, ze je takova osobnost, ze   by opravdu byla schopna v tak desive situaci   takovymto zpusobem reagovat.

Filmů o rakovině jsem již viděl mnoho.   Nicméně málo z nich bylo o mladých lidech s   touto zhoubnou nemocí. Rozhodně málokdo z nich   měl kolem 25 a dvě malé děti. Do této chvíle   jsem vůbec nevěděl například to, že se   rakovina v tomto věku narozdíl od stáří   šíří mnohem rychleji a nelze ji léčit. Kéž   by vždy šlo vše tak idylicky, jako zde,   vyřešit. Myslím tím najít novou matku svým   dětem do které se její manžel zamiluje a   kterou budou mít děti rády. Nezbývá nic   jiného než si to přát, jako v tomto filmu a   třeba se to splní.