reklama
 
ohodnotit

Obsah filmu Mistr a Markétka

 
Mistr a Markétka

Televizní inscenace podle divadelní hry PhDr.Václava Klapky na motivy stejnojmenného románu Michaila Bulgakova.
TV Režie: Viktor Polesný
Divadelní režie : Václav Klapka
Dramaturgie: Šrámek - Loucká.
Natočeno v (požárem a jeho následnou likvidací zdevastovaném) Komorním divadle v Praze.


Obsah

Do Moskvy 20.let dvacátého století přijíždí (přilétá?) Woland (sám Ďábel) se svojí svitou, kterou tvoří Azazelo a Helga. V úvodní části žádá Woland své průvodce, aby mu předvedli vzorky obyvatel Moskvy. Je mu představen básník Ivan Bezprizorný (mladý, namyšlený, netalentovaný), ředitel cirkusu Rimskij (hloupý,...
 
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit zde >>
  Nahrát trailer k filmu
Typ:
[TV film]
 
 
Barevný:
Ano
 
 
Zvuk:
mono
 
 
Ohodnoťte
n12345
n678910
Zobrazit všechny herce a tvůrce filmu Mistr a Markétka >
reklama

Řadit dle:  Bodů uživatele  |  Od nejnovějších  |  Podle hodnocení

Nejnovější komentáře k filmu

akademik
Hodnocení:
Přidáno: 8.1.2009
Kdo viděl divadelní představení „Mistra a   Markétky“ od Divadelního souboru Jirásek   Česká Lípa, dá mi za pravdu, že TV přepis je   tomuto představení dosti dlužen.   Přinejmenším v napětí a rytmu. Jsem si   vědom, že nelze přetavit živé představení   do televizní podoby bezezbytku, ale   profesionální vědomí zavazuje maximálně se o   to pokusit.
Co záznamu nejvíce chybí je čas.   Nejen potřebný na záznam, ale především čas   na přípravu.
Románová předloha propojuje   několik rovin a velké množství postav.   Divadelní zkratka redukuje nejen tyto roviny na   nezbytné minimum, charaktery několika postav   sloučí do jedné, ale především velice   pozoruhodně přiřazuje postavám jedné roviny   význam jiné postavy v jiné časové rovině.   Zjednodušeně, Ivan se ocitne v roli Ješui v   Jeruzalémě za vlády císaře Tiberia, tupec   Rimskij v roli Matouše, či Mistr, který zakusí   smrt Jidáše. K vyjádření tak složitých   situací používá soubor divadelní prostředky   (zvuk, světlo, hudbu, kostýmy a různé efekty)   v přesně načasovaných momentech, kdy jedna   situace končí, ale už se vytváří výchozí   moment pro další. Divák v hledišti je tak do   těchto situací vtahován plynule s jistou   dávkou překvapivosti. Aby to fungovalo u   televizním přepisu (zejména tehdy, když je   inscenace přenesena z klasického jeviště do   prostředí nedivadelního), musí se tomu   věnovat maximální příprava. Výběr   prostředí vyhořelého Komorního divadla byl   geniální nápad. Samotná realizace byla velká   improvizace. Kouzlo místa zcela jistě působilo   na herce, ale k divákům moc   neproniklo.
Začátek TV filmu otevře nějaký   způsob vyprávění a slíbí určité zajímavé   vyjadřovací prostředky (Ďábel se svojí   svitou stojí na vyvýšeném místě nad Moskvou,   nasvícen ze spodu vrhá stín kříže). Tento   příslib je plněn asi čtvrt hodiny   (předvádění vzorků hlavních protagonistů   mezi sloupy hlediště s plesnivými a potrhanými   tapetami, polepenými novinami v azbuce, nebo   probouzející se Moskva do pracovního dne). Pak   se něco zvrtne. Dvě postavy (Ivan a Berlioz)   opouštějí pevně ohraničený svět   zdevastovaného divadla – Moskvy, a jdou ven na   nějaký dvorek, či zpustlou zahradu a je slyšet   ruch staveniště, města? A všechna magičnost   je fuč. No a od toho okamžiku se už zpět, jako   divák, nevrátíte. Všechny nápady skončí.   Pak už jen v rychlém sledu jednotlivé scény   tak jak mají jít za sebou, bez propojení.   Návaznosti kostrbaté, nezajímavé. Spěch,   spěch, spěch. Jen občas odchody do „klecí“   s protisvětlem (ale je vidět, že se to   natočilo už dřív, kdy byl ještě čas),   prostřihy na Ďábla s křížem v zádech a na   závěr jeho odchod.
Abych nebyl nespravedlivý   musím vzít úvahu dobu vzniku tohoto záznamu.   Dobu společenského kvasu, spěchu a touhy toho   stihnout co nejvíc. Přelom. Je nesporné, že   zaznamenat tohle představení je přínos a   záslužný čin. Už proto, že amatérské   divadlo osmdesátých let minulého století je   fenomén, který překročil rámec zájmových   kroužků a udržoval v celé republice kulturní   povědomí na velice slušné   úrovni.
akademik

Hodnocení:n12345678910
Český lev Oscar

Filmová databáze v číslech

Filmů: 146265
Osobností: 621282
Fotografií: 550392
Plakátů: 262179
Obsahů a biografií: 134121

Poslední komentáře

Hollywoodská rošáda (1987)

Hollywoodská rošáda
Průměrná komedie,   černošský, režisér,   černošští herci. Film si   dělá legraci z   hollywoodských černošský   stereotypů ve filmu.   více >

Autor: curil | Hodnocení: 6 / 10

Horem Pádem (2004)

Horem Pádem
Nevzpomínám si, že bych se   při sledování tohoto filmu   smála, ale hořko mi bylo   ještě dlouho potom.Myslím,   že se dvojici Hřebejk -   více >

Autor: collen | Hodnocení: 8 / 10

Zábavy (1960)

Zábavy
Docela zajímavý příběh o   upřímném přátelství dvou   válečných veteránů má   slušnou výchozí situaci,   ale pak se dlouho nic neděje   a až více >

Autor: argenson | Hodnocení: 6 / 10

Liselotte von der Pfalz (1966)

Liselotte von der Pfalz
Výhodou je, že se to   netváří jako přísně   historický životopisný   film, spíš je to taková   rozverná konverzačka s   pěknou výpravou a více >

Autor: argenson | Hodnocení: 8 / 10

Predátor 2 (1990)

Predátor 2
Docela to jde. Na jedničku to   nemá, ale koukat se na to   dá. Zvlášť sekvence na   jatkách je velmi povedená.

Autor: rimmerova-motorka | Hodnocení: 7 / 10

Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení
apple android wp bb
iPhone
iPhone
 
App Store hodnocení:
hod
Android
Android
 
Google Play hodnocení:
hod
Windows Phone
Windows Phone
 
WP store hodnocení:
hod
BlackBerry
BlackBerry
 
BB world hodnocení:
hod
fb

Copyright © 2003-2017, Filmová databáze s.r.o. (FDb.cz). Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Tyto webové stránky využívají soubory cookies. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace.

Load: 0.045/0.012