Milenci

...
Zoufale relistické. Kdyby se   byl býval utopil, dala bych   tomu desítku. I když to, že   se neutopil a celý   následující závěr je   ještě realističtější.   Kdo to viděl a nevzpomněl si   na nějakého známého nebo   známého kamarádů, který   by něco podobného zažil,   bude asi raritou.

Bohužel je to film reálný -   ze života. říkám bohužel,   protože se zde nejedná o   žádnou romanci, naivitku ani   o pohádku. Vykreslená povaha   hlavních hrdinů je   komplikovaná,   nejednoznačná. Film je v   podstatě o tom, že někdy je   lepší spokojit se s   "menším", než   toužit po nedosažitelném a   zoufat. Herci byli vybráni   podle mne naprosto skvěle,   podali výborné výkony,   reálné a uvěřitelné - a   to bylo v to, co tento typ   příběhu potřebuje.

Milostný trojúhelník v   celé své kráse, složitosti   a touhy. Příběh je   portrétem vztahů a toho, co   lidé dokáží udělat k   dosažení lásky či   náklonnosti toho druhého.   Snímek překvapivě lidsky   věrohodný, neboť situace,   kdy daného člověka bude   někdo milovat, zatímco on   miluje někoho, kdo ho nikdy   tak milovat nebude, se může   stát skutečně všem.   Vypadá to zamotaně? V   pořádku. Lidské vztahy   zamotané skutečně jsou.   Atmosférou je snímek krapet   na jiných kolejích, než je   u romantických příběhů   zvykem, neboť tady se o   živou zábavnost nijak   zvlášť nejedná. Tohle je   příběh skutečně životní   a tím je daná pro některé   diváky jistá   nepřitažlivost. Postavy tu   dělají a říkají věci,   které jsou reálné a   přirozené. Svým   zpracováním zcela   výjimečný film.

Kdo nemá rád komorně   laděné filmy, měl by se   podívat na něco jiného.   James Gray ale umí takové   snímky točit skvěle.Milenci   jsou příběh, ze kterého   cítím zoufalství a   nechtěla bych být na místě   filmové Sandry, ani pro   vytoužený prstýnek,   kterého se nakonec dočká.   Naštěstí neví, že nebyl   pro ni...
Ale jestli   budu někdy potřebovat trochu   melancholie, pustím si tento   příběh klidně znovu už   pro jeho jedinečnou   atmosféru.

Two Lovers
Two Lovers nepatří mezi   žádné hollywoodské   romantické komedie, kdepak.   Příběh, který napsal sám   život nebo vlastně spíš   vznikl pod taktovkou Jamese   Graye, to ovšem nemění nic   na tom, že je to příběh ze   života, nic nenapodobuje, nic   nepřehání a ukazuje nám   lásku takovou jaká je.   Nejvýstižnější citát,   který by shrnul film je ten   od filozofa Seneci,   „Odmítáme ty co nás   milují, a milujeme ty co nás   odmítají.“ Příběh u   kterého nemůžete čekat,   že by vám svou naivitou   zvedl náladu, protože tady   spíš propadnete depresi.   Milenci coby film nejsou   určeni každému, asi   nejvíc si ho vychutnají   realisti, protože je to   takovým osvěžením v té   haldě romantických limonád.   Příběh je prostý, jak jsem   říkala na nic si nehraje a   je svůj, stejně tak herci,   kteří se svých rolí   zhostili výborně. Líbí se   mi ty protiklady, které   představují ženy. Joaquin   Phoenix je vynikající herec,   to vím už dávno a v téhle   roli byl stejně božský jako   vždy, role která mu dle   mého neskutečně sedla.   Stejně tak vynikající   Gwyneth Paltrow, i když   trochu to tu kazí zcela   nevýrazná Vinessa Shaw.   Film, který sice neuspokojí   věčné romantiky, ale já   byla spokojená, možná   protože romantik nejsem :-)

Nejúžasnější na celém   snímku je závěrečný   citát, jako varování, zcela   vystihující předchozí   příběh o nezadržitelnosti   touhy, která nedbá domluv   rozumu a slepě vrhá svého   nositele do záhuby. Milostné   drama výjimečné pouze   osobností a výkonem Joaquina   Phoenixe.

Na můj vkus příliš   francouzské a příliš   ponuré umocněné typickou   francouzskou hudbou. Dost   obyčejný příběh, který   mě nijak nezaujal, ani   nepřekvapil. Takovou situaci   si prožil určitě nejeden z   nás a pak sám pochopil, že   vyhrává ten, kdo má rád   míň. Na to ale nemusím jít   do kina. Někdy je v   jednoduchosti krása, pro   tenhle film to bohužel   neplatí. Slabším povahám   by spíše mohl přivodit   depresi, ale nic jiného si   asi divák neodnese.

Film se mi nelíbí, asi bude   chyba ve mně, když se   dívám na hodnocení filmu. I   když hraje oblíbenec Joaquin   Phoenix, nemůžu si pomoci.   Vždy jsem podobné   záležitosti bagatelizoval,   dělal si legraci, až jsem na   to v životě dojel. A tak to   je asi určeno. Phoenix a   Roselliniová vynikající,   ale na podruhé už film   vynechám.

Ne vždy je obyčejný   příběh ze života   nápaditý a poutavý.   Nelíbilo se mi to. Příliš   depresivní a temné. Jediný,   kdo mne zaujal svým   vyváženým výkonem, byla   Isabella Rossellini.