Mikoláš Aleš

Ze zfilmované řady životopisů našich předních umělců v padesátých letech snad nejživěji působí film Mikoláš Aleš režiséra Václava Kršky s Karlem Hogerem v hlavní roli. V té době byli filmem glorifikováni a portrétováni umělci (vědci, národní buditelé apod.) a byli představováni jako předvoj dělnické třídy a jako mluvčí utlačovaného lidu. Vše bylo poplatné současné politické situaci a politické poptávce.

Všechny filmy byly širokým diváctvem vřele vítány, protože byli většinou skvěle obsazeny. Většinou se všichni hrdinové prosazovali navzdory nepřející buržoazii a zpátečníkům všeho možného druhu. Václav Krška obdařil postavu Mikoláše Alše skutečnými lidskými city. Jeho konání je uvěřitelné a dokáže získat divákův soucit a obdiv. Závěrem filmu je finální soutěž o výzdobu Národního divadla, ve které soutěží s dalšími osobnostmi českého výtvarného umění.

Děj filmu se zabývá obdobím života Mikoláše Alše z doby, kdy pracoval na soutěžních návrzích výzdoby Národního divadla.