Meč a čaroděj

Režisérský debut Alberta   Pyuna, od kterého je u nás   asi nejznámější snímek s   Jeanem-Claudem Van Dammem   ´Cyborg´ (1989), vznikl ve   stejném roce jako dodnes   ceněný ´Barbar Conan´   (1982) a i když není stejně   tak živoucí, má také ve   fantasy žánru co nabídnout.   Jen tak pro zajímavost,   snímek je natočen na   základě románů Sword &   Sorcery, podle kterých   vznikly i nejrůznější   deskové hry. I když to   zpočátku nevypadá, děj   jako takový je docela   složitý. Různá tajemství,   záhady, spleť vztahů a   hlavně neustále se   měnící, řekněme,   politická rozhodnutí a tím   se často měnící určitá   spojenectví. Akční a   drastické scény samozřejmě   přítomny jsou, ale zase až   tolik neuchvátí. Tempo se   drží pomalejšího rytmu a   tak i přes honosnou   atmosféru spíše inklinuje k   divácké nudě. Každopádně   se jedná o filmovou   osmdesátkovou klasiku   obsahující poctivou   filmařskou práci v oblasti   vizuálních efektů. Tady to   Barbara Conana překonává.   Má to zkrátka své. Od   svého dodnes   nejslavnějšího předchůdce   se značně odlišuje a o to   zřejmě tvůrcům šlo. V   rámci filmového fantasy   žánru si své skromnější   místo zaslouží.

Meč a čaroděj patří opět   ke klasice, která putovala na   VHS od jedné domácnosti k   druhá. Považuji film za   béčko fantasy filmů, ale ve   své době přinesl určité   oživení. I když se jedná o   klasickou pohádku, ženy se   vesele obnažují a každý   bojovník má svou vnadnou   milenku. Dobrým nápadem je i   meč se třemi čepelemi.   Herecké výkony nepatří k   ve filmu k tomu lepšímu a   souboje jsou průhledné svým   aranžmá, které bije do   očí. Přes všechny výtky k   filmu nemohu zapomenout na   období a situaci, kdy jsem   film viděl a byl doživotně   nas.án, a tak z nostalgie   boduji.