MAGNETICKÁ LUNETA je další hra z cyklu o hrdinech naší současnosti. Za hlavní postavu si autor scénáře
Roman Ráž vybral hrdinu socialistické práce Karla Kyzlinka. Volně zpracoval události z roku 1972 – zavedení první československé výroby razníků pro řezy na perforaci známek v tiskařských strojích. S Karlem Kyzlinkem se na obrazovce setkáváme v době, kdy je již v důchodu. Jeho činná povaha mu však nedovoluje v klidu odpočívat. Za soudruhem Kyzlinkem i nyní docházejí jeho spolupracovníci a on nedokáže zůstat pouze u rad. Kdykoli se naskytne příležitost, okamžitě se chápe činu. Navštěvuje továrny, přesvědčuje, vymýšlí… Tak tomu bylo i s třícentimetrovými kousíčky oceli, které se mu jednou ocitly v rukou. Razníky se doposud dovážely ze Švýcarska a stát na jejich dovozu prodělával. Problém nebyl jen vymyslet zlepšovák československé výroby, ale především prosadit ho a najít podnik, který by razníky vyráběl. Zlepšovatel, úderník, laureát státní ceny a hrdina socialistické práce Karel Kyzlink se nevzdává… Ve druhém plánu hry se setkáváme s partou mladých dělníků v dílně na výrobu a opravy dveřník pantů. Mezi nimi se objevuje i Standa. Člověk, o jehož schopnostech a vytrvalosti kdekdo pochybuje. Všichni ho pronásledují otázkou „Co jsi dokázal?“ a Standa si neustále s nelibostí musí přiznávat, že toho mnoho nebylo. Oba plány hry se spojují v okamžiku, kdy do dílny vstupuje Karel Kyzlink, aby zde na staré brusce sám začal s výrobou razníků. Ke spolupráci si vybírá právě Standu.
Hru Magnetická luneta natočila režisérka
Anna Procházková. Za hlavního představitele si zvolila
Bohuše Záhorského. V dalších rolích uvidíte
Vítězslava Jandáka,
Jiřího Wohanku,
Lídu Plachou,
Zdenka Jelínka,
Jaroslavu Obermaierovou,
Hanu Maciuchovou,
Jaroslava Cmírala,
Karla Kolouška,
Václava Švorce a
Františka Vicenu.
[hej]
Magnetická luneta. Květy. 1975, roč. 25, č. 9, s. 46 – 47. [upraveno]