Lidé v bílém

Americký film "Lidé v bílém" je zfilmované drama o nemocničních lékařích. Jsou to mladí lidé, bezplatní hospicanti nemocnice, veselí a bezstarostní, jako všichni mladí, uprostřed služby se dohadující, jak mají strávit večer se svojí dívkou. Jsou tu jiní, talentovaní, s velkými plány a nadějemi ve vědeckou kariéru, ale, ovšem, též zaujatí soukromými záležitostmi. A jsou tu lékaři starší a zkušenější a nade všemi vedoucí profesor Hochberg (Jean Herholt), povahově krásný typ lékaře - vychovavatele mladších, s tvrdým vědomím těžké povinnosti , jež požaduje i od mladých, ale stejně lidský v drobných zálibách života, k nimž patří po práci dobré pojezení a nějaké to "plzeňské". Je ztělesněním hlavní myšlenky dramatu, že totiž všichni tito lidé, od těch bezejmenných "prášků" až po slavné kapacity, stojí ve službách vědy a lidskosti a povinnosti, jež z nich vyplývají. A těm musí se nejednou podřídit nejosobnější zájmy.

Konflikt, jenž vzniká, když se povinnosti a osobní zájmy srážejí, je námětem tohoto dramatu, jež se odehrává převážně v místnostech velké americké nemocnice. A převzal-li film svůj vzor ze skutečnosti, pak ti dávní lékaři z dob před skoro osmdesáti roky, kteří tento film zhlédli, jistě neodolali pocitu závisti, když na plátně viděli prostorné, světlé, dokonale čisté pokoje nemocných a operační sály i laboratoře, personál ošetřovatelský i materiál. Režie docela působivě uplatnila s prostým smyslem pro skutečnost, jenž klade, však též na nervy divákovy při operační scéně, jež nikterak není pro lidi slabých nervů. Jaký posun se udál v nervstvu lidí za ten uplynulý čas?!

Realistická režie a výprava je největším kladem filmu. Dějově se příběh rozvíjí a vyvrcholuje z poměru mladého a nadaného lékaře, představovaného Clarkem Gablem k dceři milionáře, kterou hrála Myrna Loyová a s osudného dobrodružství téhož s milující jej mladou ošetřovatelkou (Elizabeth Allanová). Tento děj, třeba napínavě a dramaticky podán, čpí ovšem na hony americkým snobismem, jenž dává zvítězit miliónům za oběť života.

Tento příběh, u kterého není známá předloha, aby se dala zkontrolovat, shoda je trošku záporem, ale na druhé straně se nedostatky ztrácejí za režijní poctivostí a propracovaností hereckých výkonů.