Kult hákového kříže

Film Kult hákového kríža je vážna dráma o dôsledkoch mestského rasizmu, ktorého zákerný vplyv bezmála zničí jednu rodinu. Tvorcovia filmu sa rozhodli filmom poukázať na extrémizmus v Amerike. Rozprávajú o vývoji muža, ktorý sa chce zmeniť a zachrániť svojho brata, ktorého život je pohltený násilím a slepým fanatizmom.

Film napísal David McKenna a režíroval ho Tony Kaye, producentom bol John Morrissey. Príbeh vyrozprával Danny Wineyard (EDWARD FURLONG), ktorý zbožňuje svojho staršieho brata Dereka (EDWARD NORTON). V silnej túžbe pomstiť vraždu svojho otca a v snahe uvoľniť svoju zlosť nedokáže sa Derek ubrániť pomste a stane sa načisto posadnutým nenávisťou. Jeho podpaľačské činy namierené proti domnelým vinníkom nakoniec vyvrcholia vraždou a jeho uväznením.

O tri roky neskôr, keď sa Derek vracia z väzenia, čakajú ho matka Doris (BEVERLY D´ANGELOVÁ), ktorá sa zaňho neprestala modliť a dúfať v jeho precitnutie, priateľka (FAIRUZA BALKOVÁ) a najviac mladší brat Danny, ktorý sa nevie dočkať bratovej lásky a podpory, akú môže poskytnúť len starší brat mladšiemu. Zhodou okolností, práve v deň Derekovho prepustenia z väzenia sa Danny zapletie do školskej práce o Hitlerovej knihe Mein Kampf. Rozčúlený riaditeľ školy požaduje, aby Danny vo svojej štúdii na vyššie uvedenú tému hľadal súvislosť s Derekovým uväznením. Derek však má pred sebou ešte stále veľký kus cesty, kým sa mu podarí napraviť svoje činy a vykynožiť zlo, ktoré zasial do duše svojho mladšieho brata. Po prepustení z väzenia už nevníma nenávisť ako niečo, za čo by mal byť vyznamenaný. Hanbí sa za to, čo vykonal, a chce uchrániť Dannyho a celú rodinu Vineyardovcov pred násilím, ktoré on sám do rodiny vniesol.

Vo filme Kult hákového kríža, ktorý ukazuje Achillovu pätu rasizmu v Amerike, hrajú na Oscara nominovaný Edward Norton (Prvotný strach) a Edward Furlong (Terminátor 2: Deň zúčtovania).

Derek Vineyard (Edward Norton) se v silné touze pomstít vraždu svého otce stává zcela posedlým nenávistí. Jeho žhářské činy namířené proti domnělým viníkům nakonec vyvrcholí vraždou a jeho uvězněním. Při návratu z vězení po třech letech je očekáván matkou, přítelkyní a svým mladším bratrem Dannym (Edward Furlong), který ho vždy zbožňoval, ale do jehož duše již stačil svým dřívějším chováním zasít nenávist. Derek, který již chápe, že za nenávist se žádných poct nedočká se snaží Dannyho a celou rodinu uchránit před násilím, které k nim vnesl.

Danny Vinyard vidí vzor ve svém starším bratrovi Derekovi, který se po smrti otce, jenž byl coby profesionální hasič zastřelen v černošském ghettu, stal zapřísáhlým vyznavačem rasistických hodnot. Strmě stoupal v neonacistické skupině Bílá síla. Pak byl ale odsouzen za chladnokrevnou vraždu dvou černochů. Po třech letech v base se Derek vrací domů, ale už to není člověk jako dřív. Poté, co mu černoch ve vězení zachránil život, když se ho běloši snažili znásilnit a zabít, nedokáže být rasista. Jeho bratr Danny ale tento obrat nechápe, sám je členem Bílé síly. Ve škole má průšvih kvůli rasistické eseji. Proto se Derek sejde s vůdcem Bílé síly Cameronem a chce ho přesvědčit, aby nechal Dannyho jít. Všichni z gangu, jeho bývalí bratři, se však obrací proti němu, ani u Dannyho nenachází pochopení. Soukolí gangu se prostě točí dál. Semele i Dannyho?

Zdroj: Nova

Derek Vinyard (Edward Norton - Hráči, Prvotní strach) je charismatický vůdce skupiny mladých rasistů, který končí ve vězení za brutální nenávistnou vraždu. Když je propuštěn, chce se svou minulostí skoncovat a napravit se. Zároveň si uvědomuje, že musí za každou cenu zabránit, aby jeho mladšího bratra Dannyho (Edward Furlong - Pecker) potkal podobný osud. Ve vedlejších rolích filmu Kult hákového kříže - průlomového kontroverzního dramatu o tragických dopadech rasismu v rodině – se objevují Fairuza Balk, Elliott Gould, Stacy Keach a Beverly D’Angelo.
Distributor DVD

Americké drama Kult hákového kříže je filmovým debutem uznávaného reklamního režiséra Tonyho Kaye. Motorem celého projektu byl herec Eduard Norton, kterého nadchl scénář Davida McKenny natolik že na něj upozornil producenta Johna Morrisseye a nakonec v něm získal i hlavní roli. (Písmeno ,X" v původním názvu neznamená římskou číslici deset nýbrž obdobně jako u Akt X označení skrývaných či neobjasněných skutečností) - Inteligentní losangelský
student Derek se nemůže vyrovnat s násilnou smrtí svého otce do té míry, že své vzrůstající nenávisti a zlobě dá průchod v neonacistickém hnuti Sám na předměstí Benice rozdmýchává xenofobii a pomáhá budovat neonacistickou organizaci. Jeho změněné chování se dotýká i nemocné matky a tří sourozenců. Mladší a citlivý bratr Danny nachází v Derekovi ztracenou otcovskou autoritu. Zlom nastane, když Derek chladnokrevně zavraždí dva černošské zlodéje. Po odsouzení si ve vězení prožije peklo a vrací se "očištěn" od nenávisti, která ho zaslepovala. Uvědomuje si teď zodpovědnost za to, do čeho Dannyho zatáhl: a začne napravovat, co zkazil. Nemůže však už zabránit nesmyslné bratrově smrti... - Kayeův silný snímek stojí především na jasném a srozumitelném poselství o příčinách i následcích iracionálního násilí a nenávisti. K jeho naléhavosti zásadně přispěl fenomenální herecký výkon Edwarda Nortona, jenž prochází hned třemi "rolemi" (od dospivajíciho premianta přes fanatického neonacistického vůdce až po zmoudřelého muže s vědomím viny) a jenž byl za roli Dereka nominován na Oscara, ale také citlivý a přesný projev Eduarda Furlonga v roli tápajícího bratra Dannyho. Příběh, odehrávající se v průběhu čtyřiadvaceti hodin, tvůrci prokládají rozsáhlými černobílými retrospelktivami, zahrnujícími předcházející čtyřleté období a ilustrujicími Dannyho okolní referát. Snímek tak žánrově balancuje mezi psychologickou či sociologickou sondou a rodinným dramatem. - Tony Kaye nezapřel své dosavadní zkušenosti z práce na reklamních spotech: "heroicky" zpomalené záběry vyznívají místy až příliš pateticky, některé sekvence překvapujíí stylizovaným obrazovým aranžmá (např. scéna Derekova znásilnění ve vězeňské sprše). V zájmu srozumitelnosti autoři nepřekročili meze poněkud prvoplánového, didakrického, avšak působivého sdělení. Právě kvůli nému americká Amnesty International plánuje využít snímek pro výchovné účely.- Tony Kaye se distancoval od výsledné verze díla; bezúspěšně žádal Cech amerických režisérů (DGA) o povolení použít proslulý pseudonym Alan Smithee (viz filmografie u filmu Jak dobýt Hollywood...) a zažaloval společnost New Line Cinema o vysokou náhradu škody. Ztratil kontrolu nad dokončovacími pracemi, protože nedodal ve smluvně stanoveném termínu konečný sestřih díla. Konečná distribuční verze vznikla bez Kayeovy účasti za vydatného přispění Edwarda Nortona.Autor/Zdroj: /Filmový přehledSkinheadi v kalifornském Venice? Američtí neonacisté v ničem nezaostávají za evropskými kolegy. Hákový kříž, vytetovaný na prsou, na stěně místo rockerů pohlaváři třetí říše. Negři jsou prasata, Židi patří do plynu. Derek se od svých holohlavých kámošů liší v jediném bodě. Je inteligentní a ke skinheadům se dal poté, co mu černí překupníci drog zabili otce policistu. Fašistickým ideám skutečně věří. Má je za SPRÁVNÉ a PRAVDIVÉ. Nerozbíjí výkladní skříně hispánských a černošských obchodů proto, aby si ukrátil dlouho chvíli a vybil tupou zuřivost. Vydává se za hranici zákona, aby pomohl vrátil Ameriku těm pravým, tedy bílým Američanům. Derek má mladšího sourozence Dannyho, který se dal ke skinům po vzoru svého velkého, báječného a obdivovaného bráchy. Celou tu fakující a hajlující sebranku inspiruje padesátiletý a náležitě odporný fašoun jak poleno.

Stačí jediná noc a Derekův vyrovnaný a v mezích jeho zájmů poklidný život militantního neonacisty vezme nenávratně za své. Tři černí zlodějíčci si vybrali nesprávné auto u nesprávného domu. Derek jistou rukou a se zjevným potěšením jednoho černocha zastřelí a druhého smrtelně zraní. Za obranu vlastního majetku se ve Spojených státech nezavírá. Za surové dobití postřeleného zloděje o obrubník chodníku ano. Skinhead Derek Vinyard dostal tři roky natvrdo.

Z vězení se vrátil docela jiný člověk. Derekovu proměnu v průměrného amerického občana ovšem odmítají jeho bývalí soukmenovci, včetně bratra Dannyho, akceptovat...

Režisér reklam a videoklipů Tony Kaye si pro svůj celovečerní debut nevybral jako řada jeho kolegů akční film, ale ambiciózní drama s členitou formální strukturou. Kult hákového kříže se odehrává se během prvních čtyřiadvaceti hodin po Derekově návratu z vězení a všechny reminiscence, tedy nejméně polovina filmu, jsou narozdíl od reálného času černobílé. Emotivně vypjaté, nebo z dramatického hlediska klíčové momenty Kaye zdůrazňuje zpomalenými záběry. Edward Norton je jako agresivní neonacista brilantní. Zdatnými hereckými partnery mu jsou Beverly D'Angeloová (Vlasy) v roli matky a hlavně Edward Furlong (Terminátor 2: Den zúčtování) jako mladší bratr Danny.

Přívlastek kontroverzní získal film nikoliv pro svou formu, ale volbou závažného tématu. Otevřenost a "pravdivost" jeho zpracování je ale pohříchu studiová. To, co se odehrává ve skinheadských kulisách, je prvoplánový, psychologicky nevěrohodný příběh s jasně čitelným poselstvím. Problém filmu je v tom, že pro široké publika je poněkud náročnější a málo zábavný, zatímco pro diváky filmových klubů a pro programové ředitele festivalů je použitá míra didaktického zjednodušení a polopatická doslovnost nepřijatelná.

Přitom je docela dobře možné, že film měl podle záměru tvůrců vypadat úplně jinak. Debutující režisér reklam a videoklipů Tony Kaye ho ale nedokázal dokončit v čase vymezeném smlouvou a New Line Cinema pak vyzvala hlavní hvězdu filmu, Edwarda Nortona, aby dokončil střih. Kaye tvrdí, že studio a Norton jeho dílo, s prominutím, zprasili a že do očí bijící didaktičnost ve scénáři ani v původním režijním záměru vůbec nebyla. Když Kaye ztratil nad filmem kontrolu, chtěl, aby jeho jméno bylo v souladu s regulemi DGA (Directors Guild of America) nahrazeno v titulcích tradičním fiktivním jménem Alan Smithee. Režisérský svaz jeho žádosti nevyhověl, protože Kaye porušil smlouvu, podepsanou se studiem. Režisér nyní žaluje New Line Cinema a DGA o 200 milionů dolarů.

O tom, kdo rozmělnil silné téma do formálně dokonalé ilustrace učebnice občanské nauky, rozhodne soud.

Autor/Zdroj: Hoffman Tomáš/Cinema