Kouzelný den

V roce 1960 proběhla v   Československu II.   celostátní spartakiáda,   což bylo hromadné veřejné   tělocvičné vystoupení,   celkově pojaté také jako   slavnost. A protože se   skutečně jednalo o ohromnou   událost, bylo nemyslitelné,   aby o tom nebyl natočen,   samozřejmě v rámci agitace,   hraný film. A vznikly dokonce   rovnou dva. Svazácký,   hudební a zamilovaný   ´Valčík pro milion´ (1960)   a tento, který je dětský a   to s pětiletými dětmi.   Příběh si všímá   především Honzíka, který   si přeje být na   spartakiádě cvičencem, ale   jednoduché to zrovna nemá.   Příběh značně   jednoduchý, tudíž pro   dětské diváky, pro které   je snímek určen,   srozumitelný. O to víc   zamrzí samotný závěr, kde   jsou použity přímé   záběry průvodu cvičenců   jdoucí Václavským   náměstím v Praze. Tady již   z toho vyvěrá hořká   pachuť propagandy. Nutno   podotknout, že je totéž i u   druhého již svazáckého   filmu, výše zmíněného.   Děti vydávají herecký   výkon takřka jako   profesionálové. Tady   rozhodně klobouk dolů.   Zásluha je to jistě   především Štěpánky   Haničincové, která byla v   této době manželkou   režiséra tohoto snímku Jana   Valáška st. Zahrála si tu   učitelku s dětmi   nacvičující spartakiádní   číslo. Jak víme,   Pohádková Štěpánka, jak   se jí říkávalo, to s   dětmi uměla. Agitka v tomto   filmovém počin tedy jasná,   ale z dnešního pohledu už   ne tak závratná. Prostě je   to film své doby o své době   a nic jiného v tom není   potřeba hledat.

Chápu, že je to film pro   děti, ale toto... Možná to   děti bavilo, ale nevím,   nevím. Já jako kluk   potřeboval vzrůšo,   dobrorůžo. A tím určitě   nebylo kolektivní   nacvičování spartakiády a   tím méně koukání na tento   film. Přesto dávám nějaké   ty plusové bodíky za   scénky, které mi něco   hodně připomněly.