Kostka

Tak se tak ráno probudíte a zjistíte, že ono možná není ráno, že je možná noc nebo taky poledne nebo třeba 15:28:36. Nevíte to, protože kolem vás je šest stěn a uprostřed každé z nich jsou čtvercová dvířka. Takže máte šest možností jak odejít z téhle zapráskané krychle. Otevřete první dveře a ouha, je tam další taková krychle, tak je zavřete a otevřete druhé a ouha, další krychle, tak otevřete třetí a ouha..., když otevíráte šesté, modlíte se ať je tam denní světlo a ať třeba prší, ale ať už jste pryč. Jenže to jste tedy dost naivní. Takhle jednoduché to přeci být nemůže. Ten kdo vás sem dal, určitě nechce, aby jste tak rychle odešli a navíc vám přichystal malé, velké překvapení. Takových krychlí je tu totiž hodně, a když říkám hodně, tak nemyslím sto nebo dvě sta ale prostě o hodně, hodně, hodně víc. A to ještě není vše. Stačilo by přeci jít pořád rovně a rovně a musí dojít na kraj kostky a tam musí něco být. Jenže každá krychle se pohybuje a navíc z kostky se dá dostat jediným otvorem přes tzv. most. Čili spojovací místnost mezi realitou a kostkou. A aby to nebylo tak jednoduché, protože spočítat dráhu takového mostu umí každý abnormálně inteligentní génius, tak jsou po místnostech (jen v některých) rozsety pasti typu kyselin a strouhátek na lidi, takže pokud se chcetet opravdu dostat ven, musíte být opatrní a hlavně si musíte krýt záda. Vždyť s vámi jdou policajt, matematička, blázen a člověk, který pomáhal část kostky navrhnout...

Nepřátelská, cizí, odcizená. Taková je Kostka.
Takový je i film i místo, kde se jeho děj odehrává. Protože děj se odehrává v kostce. Místnost pět krát pět krát pět metrů, ve všech stěnách včetně stropu a podlahy krytý vstup do dalších místností pět krát pět krát pět a v nich opět ve všech stěnách kryté vstupy do dalších místností... V tomto podivném kubistickém komplexu se postupně probudí policista, studentka matematiky, mistr útěků, psycholožka, projektant a autistický chlapec. Ještě včera žili nezávisle na sobě své životy, dnes jsou - kde vlastně jsou? Nevědí to oni sami, neví to divák. Všichni však záhy zjistí, že některé z místností skrývají smrtící pasti nejrůznější podstaty. A že když zůstanou v té bezpečné, záhy umřou žízní. A že východ je možná tam někde venku, nicméně nikdo z nich netuší, CO tam venku doopravdy je.
Zapomeňte na drahé, výpravné, oslňující hloupé filmy. Jsme daleko od Hollywoodu, jsme v Kanadě. Zní to omšele, avšak pro film Kostka opravdu platí to jediné pravidlo o tom, že neplatí žádná pravidla. Není žádný nalinkovaný scénář, není žádný odhadnutelný konec, žádné předvídatelné bafačky. Je jen bezmoc, cizost a hrůza. Hrůza z bezmoci, z cizosti a... z ostatních!

Autor/Zdroj: /DVD


Ocenění: Stříbrný havran na MFF fantastických filmů v Bruselu 199@ Cena za kameru od Kanadské společnosti kameramanů za rok 1999 Cena za kanadský celovečerní debut na MFF v Torontu 1997
Nezvyklý minimalistický sci-fi horor se odehrává v tajemném sofistikovaném bludišti, složeném ze stovek vzájemně propojených cel. Všechny jsou až na barvu stěn stejné: mají tvar krychle a v každé ze šesti stěn je průlez do další místnosti. Navíc některé z místností skrývají rafinované pasti, přinášející nepozorným vězňům krutou smrt. Šest různých hrdinů se snaží najít cestu ven a každý přitom musí uplatnit něco ze svých schopností…
Kino ART

Autor/Zdroj: /Kino ART


Je jich šest, každý měl až do dnešního dne svůj život a najednou jsou společně uzavřeni v bizarním vězení - uvnitř KOSTKY. V nekonečném řetězci vzájemně propojených cel lze jen stěží doufat v nalezení cesty ven - za zotvíranými dveřmi jsou jen další a další kostky, další cely, které se podivně přeskupují. Ale proč tu jsou

oni a co tu dělají?

Jsou součástí nějakého vyššího plánu nebo jen obětí nepochopitelné náhody? Nikdo z nich neví, jak se sem dostali, nemá tušení, jaký je smysl toho všeho. Ani jejich výběr - navzdory prvním dojmům - se nezdá být náhodný: policista, profesionální zloděj, studentka matematiky, psycholožka, architekt, ale i dospělý autista. Nesourodá skupina, uvnitř které se utvářejí zvláštní vztahy. Brzy tak vyplyne, že každý z nich má schopnosti, které mohou přispět k úniku. Trápí je množství nezodpovězených otázek. Kdo vytvořil toto surrealistické bludiště ? S rostoucím strachem a pocitem marnosti se objevuje i agrese, osobní konflikty a potyčky. Jedna věc je však jasná - pokud se nenaučí spolupracovat při objevování mnoha tajemství smrtící pasti, nikdo z nich nebude dlouho naživu.?.

Autor/Zdroj: /mraveniště

Kanadský hororový film s lakonickým názvem Kostka je režijním debutem osmadvacetiletého scenáristy Vincenza Nataliho. Nezvyklý snímek se odehrává v tajemném sofistikovaném bludišti, složeném ze stovek propojených cel. Všechny jsou až na barvu stěn stejné: mají tvar krychle a v každé ze šesti stěn je průlet do další místnosti. V takto propojeném labyrintu se ocitne několik bezradných lidí, kteří vůbec nechápou, čemu stavba slouží, zda je někdo pozoruje a proč právě oni byli do komplexu umístěni. Navíc některé z místností skrývají rafinované pasti, přinášející nepozorným vězňům krutou smrt. Šest hrdinů, mezi nimiž je policista, architekt, lékařka, studentka matematiky, zkušený trestanec a autistický mladík, se s vypětím nervů a fyzických sil snaží najít cestu ven. Každý při tom musí uplatnit něco ze svých schopností. - Vincenzo Natali natočil minimalistický scifi horor, vycházející z poetiky „únikových" počítačových her. Rafinovaně promyšlená koncepce labyrintu kontrastuje s jeho záměrnou nesmyslností; absence jakéhokoli racionální vysvětlení (stavba není dílem vlády, armády ani mimozemské civilizace) nabízí možnosti pro různé interpretace, např. v kafkovském duchu. - Snímek, vyvolávající představu obřího prostoru, byl ve skutečnosti natočen v nevelké dekoraci jediné cely. Příjmení jednotlivých hrdinů jsou zároveň názvy slavných věznic z celého světa.
Zdeno Kubina Filmový přehled 2001/3/7

Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled