Ghost in the Shell

V blízké budoucnosti jsou počítačové implantáty v lidských tělech samozřejmostí a ze Země se stalo ohromné mraveniště lidí a vyspělé techniky. Policistka Motoko Kusanagi řeší případ zločinné umělé inteligence, která vznikla v počítačové síti zvláštní obdobou evolučních procesů. Snímek srovnatelný s Blade Runnerem Ridley Scotta jak pomalou hypnotickou atmosférou, tak akčním příběhem s filosofickým podtextem. Nádherné jsou především chladné kulisy města, v němž se děj odehrává, a hudba Kenji Kawaie. Jednoznačně nejslavnější Anime mimo Japonsko, mnohdy vyslovované jedním dechem s nejlepšími snímky žánru sci-fi.

Fenomén značky Ghost in the Shell se objevil v Japonsku v roce 1989, kdy vyšla pod názvem Mobile Armored Riot Police: Ghost in the Shell manga uznávaného komiksového tvůrce Masamuneho Shirowa. Celosvětovou popularitu nicméně dílu zajistila až jeho filmová verze o šest let později.

Anime režiséra Mamorua Ošiiho se poměrně věrně drží komiksové předlohy odehrávající se v roce 2029. Hlavní hrdinka, kyborg Kusanagi Motoko, jejíž jedinou lidskou částí je mozek, pracuje jako policistka. Velí speciální jednotce Sekce 9, složené téměř výhradně z kyborgů. Nyní pronásledují hackera jménem Loutkař, který patří na seznam nejhledanějších zločinců v zemi. Díky schopnosti nabourat se do mozku jakékoliv osoby a kompletně jí pozměnit vzpomínky, je schopným manipulátorem, jeho inspirativní osobnost se navíc vymkla oficiální kontrole, a musí být proto zničena. Čím blíže se ale Motoko k Loutkařovi dostává, tím více si uvědomuje, že v této kauze figuruje příliš mnoho nesrovnalostí, v rozporu s oficiální verzí vyšetřování. A začne se ptát, kdo je vlastně Loutkař a jak s ním souvisí tajný program umělé inteligence 2051.

Ošiiho sci-fi nenabízí pouhé běžné akční drama, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jedná se o komplikovanou filozofickou úvahu o smyslu lidské existence, provokativní vizi budoucnosti, kde se stírá hranice mezi lidskými bytostmi a roboty, skutečností a uměle vytvořenou realitou. K výjimečnosti filmu přispívá na svou dobu přelomová animace, nechybějí ani zdařilé akční scény, které se prolínají s pomalu plynoucími sekvencemi podkreslenými meditativní hudbou Kendžiho Kawaie.

Zcela právem se toto anime, v mnohém odkazující na snímek Ridleyho Scotta Blade Runner (1982), řadí mezi vrcholy žánru sci-fi. Sourozenci Wachowští mimochodem Ghost in the Shell uvádějí jako zásadní zdroj inspirace pro natočení Matrixu.

Jan Šulc
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

„V blízké budoucnosti se korporátní sítě dostávají až ke hvězdám, elektrony a světlo proudí vesmírem. Pokrok v komputerizaci však ještě nevyhubil národy a etnické skupiny…“ V roce 2029 jsou počítačové implantáty v kyborgicky upravených tělech samozřejmostí a Japonsko se stalo jedním velkým městem, které je zasíťováno tokem informací. Vyšetřovatelka Motoko, napůl člověk, napůl stroj, řeší případ zločinné umělé inteligence, která vznikla v počítačové síti zvláštní obdobou evolučních procesů. Následuje nejen mocenský boj nadnárodních organizací, ale také boj o hranice těla, ducha a soustrojí… Mimo Akiry (1988) je Ghost in the Shell bezesporu nejslavnější filmová adaptace na základě komiksové předlohy vůbec. Dle anime z konce 80. let autora a ilustrátora Masamune Širóa ji natočil režisér Mamoru Ošii, který se rovněž postaral o povedené pokračování snímku, zvané Ghost in the Shell 2.0 (2008). Původní dílo z roku 1995 na jednu stranu vydatně čerpalo z tzv. kyberpunku, literárního směru, který ustanovili spisovatelé jako Bruce Sterling, William Gibson či Philip K. Dick. Na stranu druhou ale Ghost in the Shell zásadním způsobem ovlivnilo další, podobně laděná díla, jako Matrix, A.I. Umělá inteligence, Dredd, Avatar či Ex Machina. Ošii se scenáristou Kazunori Itóem s detailní bravurou vykreslili realistický svět až znepokojivě blízké budoucnosti, v níž se odvíjí hypnoticky pojatý příběh o samé podstatě lidskosti, při němž si nelze nevzpomenout na dědictví uměleckých sci-fi jako Solaris či 2001: Vesmírná odysea. Na svébytném výrazu existenciálního filmu se zásadním způsobem podepsal rovněž hudební skladatel Kendži Kawai, jehož skladby, v čele s "Making of a Cyborg", jsou neopakovatelnou ukázkou směšování tradice a moderny. To platí i pro výtvarné ztvárnění Ghost in the Shell, dobově pokrokové, snoubící kreslenou animaci s digitálními efekty. O kultovním postavení snímku svědčí fakt, že roku 2017 vznikl v mezinárodní koprodukci hraný remake stejného jména, stejně jako existence bobtnající franšízy, která zahrnuje filmy, televizní minisérie, komiksy či počítačové hry.

Zdroj: Česká televize