Kletba hadího údolí

Tenhle film už v mé paměti pokrývala taková   vrstva prachu zapomnění,že jsem začínala   pochybovat, jestli vůbec existoval. Tím   pověstným drápkem,kterým mi uvíznul v   paměti, zde byla role mého oblíbeného   polského herce R. Wilhelmiho - sice už to nebyl   ten švarný junák jako velitel Olgierd ve 4 z   tanku, ale co - stará láska nerezaví!

Dobrá socialistická konkurence americkému Indymu.
Asi by nikdo nevěřil, že se může dát   dohromady bývalé SSSR s Polskem a natočit   něco, co nebude velebit "továryšče"   a nejnovější způsob kalení ocele. A přece se   to povedlo. Výsledkem byl sympatický hrdina,   který nejezdí na kombajnu a zatýká kulaky,   nýbrž se prodírá džunglí, společnost mu   dělá krásná mladá dáma a společnými silami   hledají cestu k pokladu. Tak trochu Indiana Jones   a chrám zkázy jak vyšitý, ale víte, že to   nevadí? Už jen fakt, že sledujete evropskou   tvorbu zemí, od nichž byste nic podobného ani   ve snu neočekávali, vás naprosto konsternuje. A   když se pak v džungli objeví spadený vrtulník   s mrtvolou pilota, samozřejmě řádně   mumifikovaného, uznale pokývnete hlavou a   musíte si na adresu našich spřátelených   slovanských sousedů říct, že: "Když se   chce, tak to jde..." A ono to opravdu jde a   moc dobře. Jednou proběhl film televizí snad   ještě v 1. polovině 90. let a pak už nic.   Nebylo by dobré jej zase zařadit? Pro mnohé   odpůrce socialistické kinematografie by byl   jistě příjemným překvápkem.