Kat

Luis se náhodně seznámí s Carmen, jejíž otec Amadeo pracuje jako kat. Luis s ní začne chodit, musejí se vzít a po svatbě žijí všichni tři ve státním bytě. Když ale otci hrozí s odchodem do důchodu jeho ztráta, nutí vyděšeného syna, aby přijal místo kata. Vrcholné dílo kinematografie, které rozhořčilo frankistické pohlaváry.
U filmových kritiků soupeří Kat se Svátkem dobročinnosti o označení nejlepší film španělské kinematografie. Z Berlangova vyprávění víme, že Kat byl jediný film, který vznikl na základě obrazu, jenž se zrodil v jeho hlavě. Předcházelo mu vyprávění jeho přítele, který se coby advokát účastnil popravy ženy, odsouzené za sérii otrav. Kat vykonávající rozsudek byl natolik ochromený myšlenkou, že musí usmrtit vzpírající se ženu, že sám omdléval. Když Berlanga poslouchal svého přítele, představil si velkou bílou místnost bez nábytku a dvě skupinky lidí, jak vláčejí dvě osoby - provinilce a kata. Na základě toho pak spolu s Azconou vystavěl velmi osobní příběh vymezující se proti trestu smrti. Zároveň dovedl do extrému svou reflexi svobody a člověka, kterého rodina a další společenské instituce nutí dělat něco, co nechce - v tomto případě nic menšího než zabíjet. Berlangova mezinárodní prestiž znovu umožnila, aby byl snímek natočený ve španělsko-italské koprodukci. Frankistická cenzura některé části scénáře vyřadila a poté i další z již dokončeného snímku. Ředitel Benátského filmového festivalu chtěl Berlangův nový film získat na svou přehlídku za každou cenu ještě téhož roku, což se setkalo se značnou nevolí ze strany frankistické vlády. Nedokázala tomu však zabránit, a tak paradoxně prosazovala, aby bylo Španělsko v Benátkách zastoupeno snímkem Tudy prošla žena (Nunca pasa nada) od režiséra Juana Antonia Bardema, který se otevřeně hlásil ke komunismu. Kat se nakonec do Benátek dostal, což rozzuřilo španělského velvyslance v Římě, jenž napsal velmi rozhořčený dopis, v němž Berlangu osočoval, že je pouhý hlupák v rukou komunistů. Do Benátek se dostavily skupiny komunistických a anarchistických demonstrantů a skandovaly, že katem je Franco. Celá polemika se dostala až na jednání španělské rady ministrů, během něhož někteří z nich Berlangu v rozčilení obvinili, že je komunista. Do diskuse tehdy zasáhl i Franco, když prohlásil: „Berlanga není komunista. Je něco horšího - je špatný Španěl." Snímek to odnesl dalšími cenzurními zásahy, k nimž došlo, ještě než byl uvedený ve španělské premiéře. Dnešní kopie již obsahuje vystříhané části.

Rafael Maluenda, LFŠ 2014

Hlavní postavou černé komedie slavného španělského režiséra Josého Luise Berlangy je José Luis (Nino Manfredi), který pracuje jako funebrák u pohřební služby, ale snaží se zbavit podřadného zaměstnání. Chce odejít pracovat do Německa jako automechanik. Jeho plány mu zkříží milostný románek s katovou dcerou Carmen, se kterou je jejím otcem nachytán in flagranti a navíc se ukáže, že Carmen je těhotná.

Následuje svatba a život ve služebním bytě. Když ale otec kat zemře, hrozí jim vystěhování z bytu. José Luis je nucen přijmout místo kata. Nyní žijí zajištěni ze dvou platů ve služebním bytě, ale José Luis má panickou hrůzu z toho, že jednoho dne bude muset začít vykonávat svoji druhou profesi. A tento den se neúprosně blíží.