Kam, pánové, kam jdete?

Stupid hudba, neustálé   skákání děje z jedné   linie do druhé, to mně dost   štvalo. Linii příběhu bych   hodnotil na 80% druhou s   bídou na 10%. Takže když to   sečtu a přidám něco   hercům... 20111113 8344/8344

Film, který mě bral už v   80. letech. I dnes jsem jej   docela hltal, pořád mi má   co říct. A Kachyňovo   filmové řemeslo je   neoddiskutovatelné.

Na dálkové pochody jsem sice   chodil, ale tenhle film   nepatří zrovna mezi moje   oblíbené ani po dějové   stránce ani po stránce   obsazení (Heřmánek mne moc   nepřesvědčil, jindy zahrál   lépe) ani po stránce   hereckých výkonů.

Chodím na dálkové pochody.   Ty reakce, ta umíněnost,   když už je člověk   uštvanej, ty jsou fakt   skutečný! Navíc je tu fakt   cejtit konec socialismu ....

"Rozbij to sklo! Rozbij   to sklo!" Road movie,   která se odehrává na   pochodové trati 100   kilometrů a obrazy se   střídají s   retrospektivními pasážemi,   které jsou hozeny do   černobílého hávu. Svým   způsobem, zejména s krizí   středního věku mě tento   film připomíná další   Kachyňovku Dobré světlo,   kde hlavní roli vytvořil   též Karel Heřmánek. On byl   v osmdesátých létech fakt   vrcholovej herec a k   životním rolím mimo třeba   Smrti krásných srnců,   Fešáka Huberta nebo S čerty   nejsou žerty si může s   přehledem přičíst i roli   architekta Kolvary v tomto   příběhu. Neskutečný, co   zde předvádí. Mimo něho   zaujme krásná Mirka   Pleštilová, která pobíhá   pod posedem bez kalhotek, nebo   Soňa Valentová hrající   Kolvarovu manželku   (nadabovaná Janou Šulcovou).   Správně hajzláckou roli má   Olda Vlach a demolice jeho   kanceláře nebo závěrečná   fackovačka s Heřmánkem   nemá chybu (dvě facky mu   uštědřil sám režisér,   protože se musely dělat   dotáčky a Karel Heřmánek   byl zrovna mimo Prahu). Karel   Kachyňa byl opravdu filmový   bůh, každý jeho film měl   nějaké sdělení a do svých   filmů dokázal nenásilně   vpasovat jakýkoliv příběh   přímo ze života, z   jakékoliv profese a z   jakéhokoliv časového   období. Kam pánové, kam   jdete? (parafráze na lidi   obecně, kam se vlastně   pořád ženeme?) je koktejl   namíchaný s humorem a   dramatem dohromady a celkově   to funguje dokonale! Smál   jsem se od začátku do konce   a scény se psem Bobinou jsou   top! Svoje dělá i   progresivní jazz-rocková   muzika Milana Svobody, což   byla u Kachyňových snímků   vždycky záruka kvality, ať   už byla hudba jakákoliv a   umně ji dokázal použít v   každém svém filmu. Není a   nikdy nebyl stejný režisér   jako Karel Kachyňa. Vždycky   jsem miloval jeho specifický   pohled na život a jeho   ztvárnění na filmové   plátno. "Člověk má   umřít najednou a ne po   kouskách". Tohle na něm   prostě zbožňuju, tu   opravdovost, spojenou s   tragédií a komedií. Musím   zvednout i hodnocení,   poněvadž jsem do toho filmu   dozrál. Nebo dozrál film   samotnej? To je úplně jedno,   protože jsem se bavil   parádně a kvalita tohoto   snímku je nezpochybnitelná.

Neminulo to ani mě.
Ani ten film, ani ten   socialismus, ani tenkrát ty   dálkové pochody. Taky z   hecu. Jen jsem je   naštěstí, na rozdíl od   pana Heřmánka, neabsolvoval   v polobotkách... (ale zase   jsem při své první stovce   zcela zanedbal pitný režim,   zkolaboval na 85 tým kiláku   a do cíle mě potupně   dovezli. Za měsíc jsem   zregeneroval a jako správný   blbec, bylo mi ovšem tenkrát   jen sladkých –náct, jsem   vyrazil na další   stokilákovej pochod, na   Haškovu Lipnici. Tu už jsem   dal. Jen na ty sexuální   hrátky na posedu mi nějak   nezbyly síly... :-)
„Film pro pamětníky“   , který mě ani tenkrát   bůhví jak nezaujal, pro mě   asi žádnou kultovní   klasikou nebude. Protože ale   uznávám jeho kvalitu, mé   oblíbené herce v něm a taky   pár povedených hlášek,   dávám 8. Jen nějak nemám   chuť a hlavně asi ani odvahu   ho doporučovat ke shlédnutí   dnešním mládežníkům. 100   kilo, to už je asi dnes,   tváří v tvář   virtuálnímu prožívání   čehokoli, prd challenge...

Velmi černá komedie o   dokazování si něčeho.   Smál jsem se od začátku do   konce. Co se všechno může   stát na takovém skoro   obyčejném pochodě . . . .

Tak tenhle film mě dostal, je   to o nasranosti a   tvrdohlavosti a umíněnosti.   Je to film kde chce někdo   něco někomu dokázat za   každou cenu...

Super roadmovie po česku,   vzhledem kdobě natočení i   docela dobré hlášky, pan   Heřmánek hvězda, paní   Pleštilová favoritka mého   muže:-). I po letech   koukatelné!!!