Kachní polévka

Pro mě je to   nejoblíbenější film s   bratry. Příběh ze   svobodného státu Freedonie   je zábavný. Dodnes mám film   ještě na kazetě a užívám   si to. Snad ještě Noc v   opeře se vyrovná.

Kachní polévka
Patří mezi 501 filmů,   které musíte vidět.
Bratři Marxové, stejně   legendární jako Charlie   Chaplin, Laurel a Hardy,   Buster Keaton nebo třeba   Harold Lloyd. A já se k nim   dostal až tak pozdě. O   Kachní polévce jsem vůbec   nevěděl co si myslet.   Chvílemi vše vypadalo jako   povedená satira, ovšem jen   do chvíle, než se objevili   dva přitroublí špioni a   předělali vše na grotesku.   Zvlášť pak agent Pinky a   jeho nůžky. Objevují se zde   i dvě hudební čísla, z   toho to druhé, kde všichni   oslavují válku, je opravdu   výborné, dlouho jsem se   takhle nezasmál. Ale abych   pravdu řekl, místy jsem i   humor moc nechápal a jen tak   zbůhdarma koukal a   přemýšlel, co tím asi   autor chtěl říct.
To, že je Duck Soup   legendou, značí i fakt, že   britský sitcom   "Červený   Trpaslík" pojmenoval po   této komedii i jednu svou   epizodu, a to "Zkoušku   kanálem" (v originále   právě "Duct   Soup").
Co říci   na závěr. Snad jen že i   starší komedie mají své   kouzlo, některé dokonce i   určité poselství, a mnozí   dnešní filmaři by si z nich   mohli brát příklad...

Zasmál jsem se u toho. Trochu   mi to připomíná druh humoru   Huntera S. Thompsona. Takový   Strach a Hnus v Las Vegas bez   drog a chlastu. Marxové   společně s Busterem Keatonem   byli jedni z nejlepších   komediantů. Pro mě více   oblíbenými než Charlie   Chaplin.

Nijak nadšeně jsem na tuto   komedii šel do kina, ale pak   už následoval jeden záchvat   smíchu za druhým. A propadlo   tomu i celé kino.   Stříhání,   přestrojování, motání se,   dialogy, všemu se chtělo   zasmát. Jenže všichni   nemáme stejný smysl pro   humor...

Kachní polévka je pro mě   nejlepší film Marxů. Jako   velké plus beru omezení   hudebních čísel, které v   jiných filmech dokáží být   opravdu nudné, narozdíl od   pár písní z Kachní   polévky, které mi přijdou   rozhodně zábavnější než   zasněné písně   ústředních mileneckých   párů (např. ve filmu V   cirkuse). Na druhou stranu se   zde objevuje více němých   groteskních scén; tudíž   pro toho komu přijde groteska   jako filmový přežitek,   nemohu žádný film Marxů   doporučit.

Marxové rulez!
Duck soup je z mého pohledu   asi pro dnešního diváka   nestravitelnější marxovská   komedie, protože kadence   hlášek je tady až smrtící   a vtipy jsou v kontextu   srozumitelné, stejně tak je   film spíše dialogovým než   muzikálovým. "-VYBERTE   SI KARTU. -ANO A CO S TEĎ?   -KLIDNĚ SI JI NECHTE, JEŠTĚ   JICH MÁM 51."