FDb.cz > Jsme všichni vrahové (1952) > Tisk

Jsme všichni vrahové (1952)

André Cayatte patří do generace režisérů, které debutovali během okupace (stejně jako René Clément, Robert Bresson nebo Henri-Georges Clouzot). Tento bývalý advokát se proslavil především psychologickými dramaty ze soudního prostředí, z nichž je většina rekonstrukcí skutečných kriminálních případů nebo je jimi alespoň volně inspirována. Ačkoli ho charakterizuje spíše těžkopádný akademický styl -postavy mu slouží jako modelové příklady a kamera jako nástroj laboratorního zkoumání - je zajímavé, že již v padesátých letech otevíral zásadní společenská témata (podstata trestu smrti, nedokonalost soudního systému, právo na svobodnou lásku, právo na vzdělání, celospolečenská odpovědnost za nezaměstnanost a bídu aj.). Proslavila ho až tetralogie ze soudního prostředí (Justice est faite/Spravedlnost je vykonána, 1950; Všichni jsme vrahové, 1952; Před potopou/Avant le déluge, 1954; Le dossier noir/Černá složka, 1955). V těchto čtyřech snímcích za asistence scenáristy Charlese Spaaka a známých dobových herců vykresluje poměrně reprezentativní obraz francouzské společnosti IV. republiky. Mísí se v nich očekávání nastupující mladé generace a konflikty spojené se špatným svědomím z doby okupace, úvahy o oprávněnosti existující soudní a legislativní moci, dokonce se v nich objevují na svou dobu odvážné úvahy o morálce. I přesto režisér natáčí v intencích předválečné estetiky a postavy (spíše než hrdinové) mu slouží jako loutky ilustrující různá psychologická východiska vedoucí k řadě velmi divadelních scén, v nichž probíhá inscenovaná diskuse. To vše je sice uvozeno atmosférou fiktivního příběhu, jenž často nabývá velmi dramatického spádu, ale natáčení ve studiích, někdy až exaltované herecké projevy, výrazná mimika, pokusy o navození dokumentární autentické atmosféry a v neposlední řadě poměrně komplikovaně vykonstruované zápletky vyznívají značně staromódně. Nicméně právě takové snímky jsou ukázkovým příkladem zkostnatělosti francouzské kinematografie v prvních deseti letech po osvobození. A opět máme možnost pozorovat, jak vypadal ve své čisté formě film francouzské tradice kvality, jenž tehdy popuzoval mladé rozhněvané kritiky z Cahiers du Cinéma.

David Čeněk
Letní filmová škola 2011

režie:
André Cayatte

hraje:

Marcel Mouloudji (René Le Guen), Antoine Balpêtré (Dr. Albert Dutoit), Raymond Pellegrin (Gino Bollini), Julien Verdier (Bauchet), Claude Laydu (Philippe Arnaud), Georges Poujouly (Michel Le Guen), Lucien Nat (generální prokurátor), René Blancard (Albert Pichon), Jacqueline Pierreux (Yvonne Le Guen), Louis Arbessier (prokurátor), Léonce Corne (plukovník učitel), Henri Crémieux (Bauchetův advokát), Jean Daurand (Girard,muž uvnitř telefonní budky), Guy Decomble (inspektor), Monette Dinay (Charlesova žena), Yvette Etiévant (hadrnice), Juliette Faber (Francine Saulnier), Jacques Morel (Charles), Liliane Maigné (Ráchel), Charles Lemontier (prokurátor), Paul Faivre (Biribi), Paul Frankeur (Léon), Anouk Ferjac (Agnès), Renée Gardès (Reného matka), Jérôme Goulven (Noblet), Jean-Pierre Grenier (doktor Detouche), Elisabeth Hardy (matka malého dítěte), François Joux (Saulnier), Roland Lesaffre (kadeřník), Marcel Pérès (Malingré), André Reybaz (kněz Simon), Alexandre Rignault (četník), Yvonne Sanson (Yvonne Le Guen), Louis Seigner (abbé Roussard), Solange Sicard (matka Agnés), Sylvie (Laetitia Bollini), Georges Tabet (pianista), Jean-Marc Tennberg (Fredo), François Vibert (Mousset), Henri Vilbert (Arnaud), Edmond Ardisson (dozorce), René Berthier, Charles Bouillaud, Jean Clarieux, Henri Coutet, Joé Davray, Jacques Denoël, Pierre Duncan, Édouard Francomme, Gabriel Gobin, Léon Larive, Guy Mairesse, Jacques Marin, Bernard Musson, Lucien Raimbourg, Fernand René, Marcelle Rexiane, Marcel Rouzé, Jean-Jacques Steen, Roger Vincent, Jean Sylvain, Daniel Mendaille, René Lacourt, Nicole Regnault, Paul Barge (řidič), Marius David, Victor Vina, Jean Brunel, Maurice Dorléac (předseda soudu), Monique Vita, Denise Péronne, Yvonne de Bray, Benoîte Labb, Gaston Garchery

scénář:
André Cayatte, Charles Spaak

kamera:
Jean Bourgoin

hudba:
Raymond Legrand

kostýmy:
Ferdinand Junker

střih:
Paul Cayatte

zvuk:
Antoine Petitjean, Jacques Gérardot

produkce:
André Halley des Fontaines

asistent režie:
Pierre Léaud

výprava:
Jacques Colombier

asistent střihu:
Nicole Colombier