Irina Palm

...úsměvné, jasný, ale ještě víc smutné   nebo spíš vážné, chcete li...celou dobu   přemýšlíte, jestli to dospěje k happy endu,   protože si říkáte, že by si to ten film a   postavy v něm zasloužili...

Dobrý film. Jenom nevím, kam se poděla ta moje   oblíbená a éterická Rebecca z Dívky na   motocyklu. Tu jsem tolik obdivoval, léta se   nedají zastavit.

To bylo dobré
Myslím si, že tento film by před rokem 89   pochopilo jen málo lidí. Dnes už ho chápeme   dobře....Každý znás má v okolí několik   popadesátiletých žen, které nemají šanci   najít normální práci.

Mám rád především evropské filmy a navíc   dramata.Tohle plytké zpracování se mi moc   nelíbilo a žádné citové ždímání se   nekonalo,ikdyž se o to autoři snažili.
Už na   začátku 90.let jsem tušil,že když zavolám   0609712112,ozve se mi milý hlas,ale realita bude   úplně jiná.Něco podobného probíhá dnes a   denně reálně i v kabinkách.To,že takovou   práci dělají slečny,paní,protože mají   nějaký extra těžký životní problém je u 90   procent z nich (vlastní zkušenost vyhazovače v   bordelu).
Herečka byla vybrána dobře,aby   zapůsobila na city díky neustálému   ubrečenému výrazu ve tváři.Její rodina zase   celý film působila,jako kdyby se o jejich dítě   zase vůbec nejednalo.Rozhořčený rozhovor v   práci o byznysu mezi Irinou a šéfem byl trochu   tragikomický,když úplně všechno je   především o byznysu.Nejvíc nemusím filmy,kdy   se řeší,co by se stalo,kdyby se stalo a ono se   vlastně nestane vůbec nic.Tohle je typický   případ.Rodina se usmířila,kamarádky se   vyřešily,konkurence vypadla,druhý boss odplul a   pusa s bossem dovršil ten nerealistický kýč.To   vše za zvuku dvou neustále se dokola   opakujících tónů.
A tak mě na dlouhou dobu v   paměti uvízne jen otázka,jak je možné,že   film s kamerou zabírající hlavně chodby   bordelu, produkovalo pět států.

Názorně předvedeno, že každé zaměstnání   může zvednout naše sebevědomí, pokud se v   něm staneme nejlepšími :-)) Samozřejmostí je   pohodlný pracovní oděv, domácky útulné   prostředí a umělecké jméno - Irina Palm.   Přestože důvod, proč Maggie pro ni dříve   nemyslitelnou práci přijala, je velmi vážný a   smutný, pobavený úsměv mně až na několik   vypjatých okamžiků nezmizel ze rtů, zvlášť,   když počala nečekaně fungovat chemie mezi   Maggií a Miklosem... Neobvyklé propojení   jemného humoru s dramatem, doladěné hereckými   výkony a výbornou hudbou.

Jak tu někdo už psal zlaté srdce a zlaté   ruce.Tady je krásně vidět jak se někdo dovede   obětovat pro druhé.Myslím si že každý by to   nedokázal.Babičino netradiční zaměsnání   zajistí chlapci cestu do Autrálie kam se má jet   uzdravit.Dnes už vím že tenisový loket nemají   jen tenisti.

Marianne Faithfull je mimo jiné i vynikající   zpěvačka, což je velmi důležité v   návaznosti na autora filmové hudby Ry Coodera.   KOenčě Marianne byla jednu dobu přítelkyně   Micka Jaggera z Rolling Stones. Měl těžké   období drogové závislosti, byla to doslova   lidská troska. Tohle film neukazuje , ale   objasňuje, odkud Marianne čerpala inspiraci a   sílu při tvůrčím vytváření roli Maggie,   zejména hloubku zoufalství a bezmoci. Úžasný   film.

Zadna nadzaska a scifi proste opravdu uprimnej   film plnej lidskosti.M.F. je tu p uzasna,ta jeji   ladna houpava chuze z prace domu a z domava do   prace.Fakt pribeh ze zivota ktery se muze odehrat   kdekoliv.....

Lidský příběh
Opravdu především hluboce lidský příběh o   tom, kam až vede lidi láska (v tomto případě   láska babičky k vnukovi), co všechno jsou   ochotni pro ni udělat. Nevšední příběh vdovy   padesátnice, která potřebuje práci, ale neumí   zhola nic, v neuvěřitelně civilním podání   Marianne Faithfull (ta zástěra, kafe v termosce,   svačinka, obrázek na oprýskané zdi... v lidsky   odcizeném prostředí bordelu, to snese ta   nejpřísnější kritéria). Zdatně ji   konkuroval balkánský mafiózo a její natvrdlý   syn. Doplněno Ry Cooderovskou kytarou, obrázky   Londýna, jak je neuvidíme v průvodcích...co si   přát víc. Parádní byl závěr filmu, kdy   laciný heppy end byl nahrazen příslibem zcela   normálního života. Třeba na Malorce!?

Kdybych se měla rozhodnout, který film je můj   nejoblíbenější, tento film, by byl   pravděpodobně na opravdu čelních příčkách,   protože 1) ukazuje jak až moc se lidé dokáží   obětovat 2) věrně zachycuje lidská dramata 3)   ukazuje, že vlastně všechno zlé je k něčemu   dobré a tak Irina velmi kontroverzním způsobem   vlastně najde tu pravou lásku.