Idioti

Nejsem žádným extra   příznivcem filmů podle   Dogma 95, ale musím uznat,   že to nakonec nebylo tak   hrozné... kolem a kolem jako   vždy spíš smutné.   Příběh je podávám rádoby   dokumentaricticky, vlastně   ani moc nevíme o co jde,   nakonec se to tak trochu   dozvíme, ale žádného   "rozhřešení" se   nám nedostane. Herci jsou   dobří jako vždy.

Idioti
Poslední dobou mě   přestávají bavit filmy.   Vždy se nám filmaři snaží   předvést skvělou výpravu,   něčím nás jakoby   překvapit, ale hlavně   vydělat na nás co nejvíce   peněz. Proto přijímám za   vděk každého, komu jde o   něco jiného. Lars von Trier   je svým způsobem blázen.   Má fobie ze všeho, co jde,   je nespolečenský, neumí   "pořádně žít".   Ale podobně jako je tomu   například u Kafky,   přináší jeho   "nenormálnost"   zamyšlení, prožitky,   zajímavé myšlenky i těm   "normálnějším"   lidem. O idiotech nemůžu   říci, že by se mi nějak   extra líbili, pochybuji, že   si je kdy pustím ještě   jednou, ale zároveň jsem   fascinovaně sledoval celou   dobu dění a snažil se   přemýšlet, co nám vlastně   autor chtěl říct (a teď   otázka - chtěl nám opravdu   něco říct, nebo jsme si to   mi diváci vymysleli?).   Každopádně zajímavý   počin o idiotech určený   idiotů, aneb najděme v sobě   svého idiota...

Hotel paradise po dánsky
No jo no. Pornograf Lars sa   nezaprie. Po zhliadnutí ma   napadli dve veci. Ako si ja   môžem vlastne dovoliť   hodnotiť najlepšieho   režiséra na svete, ako to o   sebe raz v najväčšej   skromnosti povedal (na   tlačovke pred uvedením   Antikrista). Je mi jasné, že   to má ťažké a určite mu v   škole spolužiaci kradli   svačiny, a to sa zrejme   prejavuje v jeho nesporene   hodnotných dielach. Druhá   vec ma štve, že som nedostal   do daru schopnosť oceniť   kvalitné, vysoko cenené   umenie, pretože mne to   prišlo ako banda idiotov   robí zo seba idiotov. Dnes   však drsná mašinéria   zvaná spoločenský systém   už kvetinovým deťom   nepraje. Som kultúrny barbar   a film mi príde ako totálna   blbosť. Ak chcel šokovať   pornografiou, tak ja som zas   šokovaný, že to dnes ešte   môže šokovať a o to viac,   že to skutočne pár ľudí v   Cannes šokuje. A šokuje ma   ešte to, že ako sa môže   snímok, ktorý zrejme každý   priemerný našinec po pár   špekoch či trojdňovom   delíriu natočí sám,   dostane na filmový festival.   Uff, ale zrejme to je už ten   klasický filmový festival,   kde zopár filmárov natočí   zopár filmov pre nich   samotných, a obecentsvo   zatlieska, i keď im samotným   nejde do hlavy, čo tým chcel   vlastne básnik povedať. Tie   vysoké hodnotenia nechápem,   ale asi je to tým, že to je   Lars, tak inak sa nedá.   Jediný prínos filmu vidím,   že ak ste aký taký uchylak,   tak oceníte pohľad na zopár   holých škaredých Dánok

Po zhlédnutí tohoto   nechutného experimentu se   jako idiot skutečně cítím,   ale hýčkat si ho v sobě   nemíním, stačí, že mě   alternuje ve styku s   nadřízeným, nemám proto   přirozeně další zájem   pouštět ho na scénu, když   nemusím... Z toho doufám   plyne, že se životním   stylem von Trierových   intelektuálů inspirovat   nehodlám. Nejsem idiot.

Idiotsky jiný
S podtitulkem idiotský film o   idiotech pro idioty musí být   filmem přímo pro mě.Po   shlédnutí tak napůl.Od   Triera je to další   geniálně kontroverzní dílo   a navíc ve stoprocentním   duchu Dogma 95,kdy ve filmu je   občas vidět i mikrofon a   zfilmované tak,že   zúčastnění si hrají na   herce,místo naopak.
Trier šel s tímto filmem   "na hulváta" bez   moralizování,což je jen a   jen dobře.A tak jsem   zjistil,že ve mě je také   kus idiota,když jsem se   smál,jak dementní idiot   řídí dodávku a bourá s   ní na dvorku továrny.Ale   nejsem zase hardcore   idiot,protože za jiné   idiotské extempóre   (např.kupování idiotských   ozdob),jsem se za idioty   strašně styděl.Hlavně   tohle moje rozpoložení na   tomto snímku cením.
Pak se mi líbilo,jak byla   ukázána ta lidská   povrchnost o ohleduplnosti   mentálně postižených při   prodeji baráku s retardami za   sousedy.Mnohé scény ale   jakoby byly o ničem a pro mě   zbytečné.Prostě vyšuměly   do ztracena.
Snímek,který měl být   natočen.Trier je idiotsky   jiný umělec.Ale tak to má   být.

Trier, Trier, Trier, jedno a   to samé jméno pro tři   osoby. O někom tak vnitřně   rozervaném jsem snad v   životě neslyšel. Ve filmu   byly i vtipné momenty, ale   zbytek byl nekonečnou   depresí. Ostatně jako ve   většině jeho filmů.

Schovat se za masku   bezbrannosti, zneužívat   svoji získanou beztrestnost a   povýšenecky se bavit rozpaky   okolí. Tak tenhle způsob   „komunikace“ mi hodně   vadí. Přesto nedokážu film   zatratit.

Diagnoza Idiot
Idioti mě jednoduše   šokovali. Dogme 95 je   určitě dobrý směr pro   klubové artové filmy. Dogme   95 dává největší podíl   celého filmu na jeho   příběh a tím pádem na   herecké výkony. Pokud bych   měl porovnat herecké výkony   Idiotů s hereckým výkonem   Lea Dicapria v Revenantovi za   který si odnesl Oscara, pak   rozhodně hlasuji pro Idioty.   Každopádně kdokoliv ten   film odsoudíte, vezměte v   úvahu při hlasování i   samotné Dogme 95, které Vám   otevře pohled proč film   vypadá tak jak vypadá.

https://cs.wikipedia.org/w   iki/Dogme_95

Struhadlem natočená skupina   extrémně nadaných herců   (že jsem se při sledování   musel sám sebe ptát, zda-li   opravdu hrají, nebo prostě   jsou sami sebou), kteří ze   sebe dělají idioty.   Důležitější ovšem je,   že to každý dělá z   úplně jiného důvodu, což   je základem každého   konfliktu. A že jich je.   Smysl Dogme95 mi trochu uniká   vzhledem k tomu, že jeho   pravidla Tier už v tomhle   porušuje, ale to už je fuč.   Hodně silný snímek, i když   místy to trochu nudí.

krutě známé
V textech nahoře je spousta   věcí, ke kterým sotvaco   dodat. A tolik těch, které   mne ani nenapadly, až se   stydím napsat komentář. Ale   přemůžu se, protože mi tam   chybí, co v Idiotech ještě   zaujalo mne. Přesně   ukázaná dokonalá a zřejmě   zákonitá zkáza volného   společenství. Pozvolný   rozpad oltáře sdílených   představ a jeho zalepování   individuálními cílečky a   cíli. Spontánní růst,   nadšená expanze, ještě   křečovité vládnutí a pak   rezignace zakladatelů,   procitnutí rychle   přesvědčených, bezradné   torzo tichých opravdových.   Podobná, jakkoli ne stejná   linka mě fascinovala v Klubu   rváčů. Ne, Idioti se mi   nelíbili (no přiznám, že   Susanne ano), ale intenzivně   jsem je prožíval. Chápu   soudy typu znásilnění filmu   - samoúčelná exhibice -   autoerotismus režiséra -   schválně rozstříhané   džíny. A obraz je (doslova)   otřesný, střih náhodný,   zvuk nesrozumitelný, hudba a   výprava žádná ... možná   si tu cíle Dogmatu berou   příliš velkou daň a   dokonce pochybuju, že je to   nezbytné ke správnému   vnímání a diváckému   zážitku, ale námět a   autorův pohled pro mne byl   tak překvapivě známý a   podmanivý, že mi to bylo   lautr egál.