Obsah filmu Hotel pro cizince
Jeden z našich nejvýznamnějších filmů šedesátých let zůstal i pro svou ojedinělou poetiku tak trochu stranou pozornosti. Dodnes neztratil své zvláštní kouzlo. Navíc je přehlídkou zajímavých hereckých výkonů (z tohoto hlediska má dokumentární hodnotu) nastupující generace z Činoherního klubu, jíž byly role psány přímo na tělo. A Máša vychází z okouzlení secesním světem i dobou němého filmu, zároveň se v tajuplném příběhu opírá i o moderní literaturu (
Franz Kafka). Ve spletité hříčce plné náznaků a symbolů se ovšem naplno projevují i špatné lidské vlastnosti jako je přetvářka, lhostejnost,...
Jeden z našich nejvýznamnějších filmů šedesátých let zůstal i pro svou ojedinělou poetiku tak trochu stranou pozornosti. Dodnes neztratil své zvláštní kouzlo. Navíc je přehlídkou zajímavých hereckých výkonů (z tohoto hlediska má dokumentární hodnotu) nastupující generace z Činoherního klubu, jíž byly role psány přímo na tělo. A Máša vychází z okouzlení secesním světem i dobou němého filmu, zároveň se v tajuplném příběhu opírá i o moderní literaturu (Franz Kafka). Ve spletité hříčce plné náznaků a symbolů se ovšem naplno projevují i špatné lidské vlastnosti jako je přetvářka, lhostejnost, pokrytectví. - Děj je rekonstrukcí deníku básníka Petra Hudce, který byl záhadně zabit ve venkovském hotelu Svět. Mladík sem přijel na schůzku se svou dívkou Veronikou. Ta se však k němu chová velmi podivně, stejně jako zdejší personál. Básník se seznámí se starou paní Rosickou a spisovatelem Blechem. Tráví dny v jejich společnosti. Když se definitivně rozhodne Veroniku opustit a odjet, je v noci zavražděn v pokoji pro cizince.
Zdroj: Filmový přehled < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (3)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 6.4.2016
Vydržel jsem prvních patnáct minut. Pak jsem se díval už jen jedním okem, takže je možné, že mi některé ty naprosto zbytečné popisky unikly. Jinak je to opravdu umění na „vysoké úrovni“. Asi na té nejvyšší, protože jsem z toho nepobral ani zbla. Nebudu si tady hrát na inteligenta a naprosto čestně se přiznám, že už jsem dlouho neviděl větší blbinu. Nemělo to ani hlavu, ani patu, dialogy psal někdo řádně jetý, a tak ani herecká elita tomu nemohla dát vůbec nic.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 14.3.2012
Naprosto nezáživná ukázka nejhnusnějších stránek lidské povahy, lásky i života obecně, v níž samozřejmě opět nemůže chybět výlučné české filmařské specifikum: naturalistické výjevy týrání zvířat (na což začínám být už notně alergický; to není projev kultury, ani vrcholu kultury, to je zkrátka konec veškeré kultury). A spíše než avizovaná inspirace dílem Franze Kafky (ostatně se domnívám, že by s tím on sám prudce nesouhlasil) mě jako charakteristický pro tuto nepodařenou alegorii napadá oproti filmu mnohem kratší a výstižnější verš od Valeria Maxima: "Sladkost žití nutí člověka mnoho potupného dělat i snášet." - Co však nutí diváka, aby sledoval něco tak nudného a odporného na pohled celých sto minut?
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 4.5.2008
Příběh o básníku Petru Hudcovi by snad mohl i přes všechnu výtvarnou stylizovanost působit jen jako plytká historka, kdyby ovšem neposkytl takovým hercům jako jsou Josef Somr, Jiří Hrzán, Jiří Kodet a samozřejmě Petr Čepek, rozvinout své herecké schopnosti i komediální talent. Tento film doporučuji především těm, kteří považují Petra Čepka jen za herce záporných rolí.