Hořící keř [TV minisérie]

Drama o alarmujícím činu Jana Palacha, který se upálil na protest proti okupaci Československa v roce 1969. Advokátka Dagmar Burešová se ujímá zastupování jeho rodiny v procesu proti komunistickému poslanci, který znevážil Janovu oběť.

HOŘÍCÍ KEŘ je třídílné drama, které pro HBO natočila renomovaná polská režisérka Agnieszka Holland. Toto drama vychází ze skutečných událostí a vystupují v něm reálné postavy. Zaměřuje se na alarmující čin studenta Jana Palacha, který se upálil na protest proti sovětské okupaci Československa v roce 1969. Advokátka Dagmar Burešová se později ujímá jeho odkazu a zastupuje rodinu Palachových v procesu proti komunistickému poslanci, který znevážil Palachovu oběť za svobodu národa. Příběh Jana a Dagmar je příběhem základních lidských hodnot, jako jsou pravda, čest, spravedlnost a odvaha. Boj za svobodu, morální zásady, oběť a vytrvalost v čase zoufalství sjednotily okupovaný národ. O dvacet let později byl totalitní režim smeten. Dvacáté výročí Palachovy smrti v roce 1989 inspirovalo svobodomyslné lidi k protestům, které vedly nakonec k pádu komunismu v Československu a železné opony v Evropě. Dagmar Burešová, která po celý život zastupovala pronásledované představitele opozice, se stala první ministryní spravedlnosti svobodného Československa.

1. ČÁST:
16. leden 1969. Na Václavském náměstí se upaluje student pražské filozofické fakulty Jan Palach. Jeho čin je pokusem, jak vyburcovat k akci národ upadající po srpnové okupaci do letargie. V dopisech na rozloučenou Jan oznamuje, že je pouze prvním z početnější skupiny. Pokud nebudou do pěti dnů splněny jejich požadavky, budou následovat další pochodně. Čtvrtý den Jan umírá, aniž by jakýkoli z jeho požadavků byl splněn. Měsíc po jeho smrti zveřejňují média prohlášení poslance Viléma Nového, který Palacha obviní ze spolupráce se západními tajnými službami. Palachova maminka se rozhodne poslance zažalovat. V atmosféře všeobecné stísněnosti však není jednoduché nalézt advokáta, který by ji ve sporu proti představiteli režimu zastupoval. Paní Palachová se obrací na advokátku Dagmar Burešovou. Ta ji však odmítne. Také ona má strach. Na rozdíl od řady jiných si ale Dagmar svou zbabělost uvědomuje.

2. ČÁST:
Od smrti Jana Palacha uběhl měsíc. Poblíž Václavského náměstí se upaluje další mladý student Jan Zajíc. Informace o jeho činu jsou potlačeny, režim už nehodlá akceptovat dalšího mučedníka. V této atmosféře se Dagmar Burešová definitivně rozhoduje přijmout zastupování Palachovy matky ve sporu proti poslanci Novému. Protože Vilém Nový své denunciační výroky vyslovil na předvolebním mítinku v České Lípě, Dagmar se zde snaží najít možné svědky. Všude však naráží na zeď mlčení a strachu. Major Jireš, vyšetřovatel Palachova činu se i pod vzrůstajícím tlakem snaží zabránit vměšování Státní bezpečnosti do vyšetřování. Vilém Nový se za aktivní pomoci oficiálních míst snaží zahájení soudního procesu blokovat. Státní bezpečnost stupňuje psychický tlak na Palachovy nejbližší, pokouší se přinutit Janovu matku, aby žalobu stáhla. Ve chvíli, kdy se už téměř zdá, že boj je prohraný, přichází rozhodnutí o zahájení soudního řízení.

3. ČÁST:
Na konci léta 1969 se konečně rozbíhá soudní proces. Dagmar Burešová do něj vstupuje s nevelkými nadějemi na vítězství. Její situace se komplikuje tím spíš, že Dagmařin manžel Radim, dětský lékař, musí v zaměstnání čelit vážným obviněním zinscenovaným podle všeho Státní bezpečností. Přesto se však zdá, že průběh procesu bude ještě odpovídat pravidlům legality. Dagmar navíc s překvapením zjišťuje, že sám Vilém Nový není pouze jednoznačný padouch a prosovětský kolaborant. Jeho motivace jsou složitější a sahají až do období padesátých let, kdy byl sám Nový persona non grata. Souběžně s pokračováním procesu vzrůstá tlak na Palachovy, aby souhlasili s přemístěním Janových ostatků. Režim se chce zbavit symbolů spojených s érou Pražského jara. Blíží se závěr procesu, který svým vyvrcholením bude znamenat jakousi symbolickou tečku za nerealizovatelným snem o československém "demokratickém socialismu".

Zdroj: HBO

PŘEHLED NOMINACÍ Český lev 2014:
NEJLEPŠÍ FILM, NEJLEPŠÍ REŽIE, NEJLEPŠÍ ŽENSKÝ HERECKÝ VÝKON V HLAVNÍ ROLI - Tatiana Pauhofová, NEJLEPŠÍ MUŽSKÝ HERECKÝ VÝKON V HLAVNÍ ROLI - Petr Stach, NEJLEPŠÍ ŽENSKÝ HERECKÝ VÝKON VE VEDLEJŠÍ ROLI - Jaroslava Pokorná, NEJLEPŠÍ MUŽSKÝ HERECKÝ VÝKON VE VEDLEJŠÍ ROLI - Ivan Trojan, NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ - Štěpán Hulík, NEJLEPŠÍ KAMERA - Martin Štrba, NEJLEPŠÍ STŘIH - Pavel Hrdlička, NEJLEPŠÍ ZVUK - Petr Čechák, Marek Hart, NEJLEPŠÍ HUDBA - Antoni Komasa-Lazarkiewicz, NEJLEPŠÍ FILMOVÁ SCÉNOGRAFIE - Milan Býček, NEJLEPŠÍ KOSTÝMY - Katarína Hollá, NEJLEPŠÍ MASKY - Zdeněk Klika, NEJLEPŠÍ FILMOVÝ PLAKÁT – nestatutární cena Hořící keř - Dušan Martinček,
Hořící keř – 14 nominací

Vážení kolegové,



Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) vybrala jako českého kandidáta pro boj o nadcházející Oscary drama Hořící keř režisérky Agnieszky Holland. Film o hrdinském činu studenta Jana Palacha, jenž se v lednu 1969 upálil na protest proti okupaci Československa, vznikl podle scénáře Štěpána Hulíka v produkci HBO Europe a Nutprodukce.

V hlasování českých akademiků zvítězil Hořící keř mezi 35 českými filmy drtivou většinou a bude tak zastupovat českou kinematografii na 86. ročníku cen americké Akademie filmového umění a věd (AMPAS). Na dalších místech se v hlasování umístily filmy Donšajni Jiřího Menzela a Líbánky Jana Hřebejka. Nominace na Oscary budou vyhlášeny 16. ledna příštího roku a sošky vítězným filmům budou předány na slavnostním večeru 2. března 2014 v Los Angeles.

Česká filmová a televizní akademie
Martina Chvojka Reková

Dobrý den,

jak již jistě víte z médií, film HOŘÍCÍ KEŘ získal v sobotu od České filmové a televizní akademie rekordních 11 Českých lvů (Nejlepší film - producenti Tereza Polachová, Antony Root, Pavla Kubečková, Tomáš Hrubý), Nejlepší režie (Agnieszka Holland), Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli (Jaroslava Pokorná), Nejlepší scénář (Štěpán Hulík), Nejlepší kamera (Martin Štrba), Nejlepší střih (Pavel Hrdlička), Nejlepší zvuk (Petr Čechák, Marek Hart ), Nejlepší hudba (Antoni Komasa-Lazarkiewicz), Nejlepší filmová scénografie (Milan Býček), Nejlepší kostýmy (Katarína Hollá ) a Nejlepší masky (Zdeněk Klika )

Je nám ctí, že naše distribuční společnost Magic Box film Hořící keř distribuuje od 20.listopadu na nosičích Blu-ray a DVD.
Jana Šafářová

Děj začíná Palachovým sebeupálením v lednu 1969 a líčením rozjitřené atmosféry v tehdejší společnosti. Události se zdramatizují po skandálním nařčení od poslance Viléma Nového, který Palachovo sebeobětování zlehčoval na stranickém mítinku v České Lípě lživým prohlášením o takzvaném studeném ohni. Hlavní postavou vyprávění je skutečně existující advokátka Dagmar Burešová, která jménem Palachových příbuzných podala na Viléma Nového žalobu na ochranu osobnosti.
Charakterní právničku, jež přijala zastupování klientů ve zdánlivě beznadějném soudním procesu a trpělivě sháněla důkazy v jejich prospěch, ztvární Tatiana Pauhofová. JUDr. Dagmar Burešová za normalizace obhajovala pronásledované disidenty a po listopadu 1989 se stala ministryní spravedlnosti. V letech 1990 – 1992 zastávala funkci předsedkyně České národní rady.

Filmová verze ambiciózního třídílného dramatu Hořící keř, jejž pro HBO Europe natočila Agnieszka Hollandová podle scénáře talentovaného Štěpána Hulíka (nar. 1984), je zhruba o půl hodiny kratší než původní formát minisérie a se střihačem Pavlem Hrdličkou ji zpracovala sama polská režisérka. – Sugestivní mrazivý příběh se vrací do přelomového období po sebeupálení studenta FF UK Jana Palacha v lednu 1969 a po nástupu normalizace. Soustředí se na skutečnou postavu advokátky Dagmar Burešové, jež se rozhodla hájit Palachovu rodinu v předem prohraném soudním sporu s komunistickým poslancem Vilémem Novým. V rozvětveném příběhu se ovšem prolínají i osudy řady dalších postav (proto není následující obsah podrobný). Tvůrci diagnostikují postupnou proměnu tehdejší společnosti, jež ve strachu z perzekucí většinou rezignovala na ideály pražského jara i na vzdor vůči okupantům a normalizátorům. – Agnieszce Hollandové se při zpracování tématu, s nímž má osobní zkušenost, neboť tehdy v Praze studovala na FAMU, podařilo detailně vystihnout tíživou atmosféru doby lámání charakterů. Vyvarovala se přitom patetické „mramorizaci“ i resentimentu. - Ke strhujícímu vyznění přispívají herecké výkony, vynalézavá kamera Martina Štrby, tísnivá hudba Antoniho Komasy-Łazarkiewicze a propojení trikových záběrů s archivními materiály. - ČFTA nominovala Hořící keř na Oscara za cizojazyčný film, avšak američtí akademici nominaci kvůli přísným regulím zamítli. – Film, uváděný firmou Falcon po omezenou dobu jen v kinech CineStar, je věnován Janu Palachovi, Janu Zajícovi, Evženu Plockovi, Ryszardu Siwiecovi a všem, kteří se obětovali v boji za pravdu a svobodu.
–tse-, Filmový přehled 2013/11