Hadí vejce

Stručný nástin děje:

Dvojice živořících cirkusových umělců Abel (David Carradine) a Manuela (Liv Ullmannová) zakotví při své pouti na klinice u doktora Vergeruse (Heinz Bennent), který nabídne Abelovi zaměstnání. Bydlí v jednom pokoji a jejich situace je stále bezvýchodná.

V okolí kliniky dojde brzy k několika vraždám a prvním, koho policie a veřejnost podezírá, je cizinec Abel. Za těmito vraždami se však skrývá fašistický lékař, který ve své nemocnici provádí různé experimenty.

Děj příběhu se odehrává ve dvacátých letech dvacátého století v Berlíně a předznamenává všechny hrůzy blížícího se nástupu fašismu. Stejně tak jako přes tenkou skořápku hadího vejce lze rozpoznat vyvinutého hada, tak lze i v tíživém Bergmanově snu vidět nástup diktatury.

Expresionisticky koncipovaný „exilový“ film natočil Bergman v Německu, kde se přechodně usadil po daňové aféře se švédskými úřady. Do revokace atmosféry předválečného Berlína vložil osobní dojmy a zážitky z někdejšího pobytu ve fašisticky „vyšinutém“ městě. Dobový kolorit ztemnělého pouličního exteriéru, veřejné noční podniky s lascivní zábavou, složitě budované vnitřní prostory – byty, podzemní spletité chodby – tvoří zpředmětnělý duševní labyrint odrážející celkový stav sociální deprese. Dvojice cirkusových artistů, Manuela (Liv Ullmannová) a Abel (David Carradine), živoří v úzkostném, chaotickém provizóriu, v sebezáchovném úsilí udržet soužití spějící k nezadržitelnému rozpadu. Ztráta životních jistot ústí až do ochromenosti, nejen hrdinů, ale tehdy i samotného Bergmana, který se octl v cizí zemi v pozici nedobrovolného vyhoštěnce. V odloučení od vlasti jako by se chtěl podvědomě opřít alespoň o trvalé hodnoty ze své umělecké minulosti – citacemi různě parafrázovaných výjevů a odkazů z předchozích filmů. Kabaretní trpaslíci a vychrtlý kůň táhnoucí vůz naložený nábytkem připomenou scény z Mlčení, rozhovor Manuely se znejistělým knězem se podobá dialogu Märty s pastorem ve filmu Hosté Večeře Páně, fanatický doktor Vergérus (Heinz Bennent), odhodlaný ve zvrácených experimentech proniknout do tajemství lidské bytosti i za cenu ztráty života, připomene jiné své jmenovce: doktora, zapřisáhlého racionalistu z Tváře nebo asketického kněze – nenáviděného otčíma Fanny a Alexandra. Autor/Zdroj: /Kino AERO