Konečně si rozumíme

Zdravě průměrná rodinná komedie Jaroslava   Papouška o citových trablech jednoho   dospívajícího chlapce. Pan Papoušek si opět   napsal námět a podle něj i docela solidní   scénář a obsadil si řadu kvalitních herců do   "dospělých" rolí, když hlavní party   dospívající dvojice svěřil rutinérům v   této kategorii Richardu Medkovi a Zuzaně   Bydžovské. Všechny zúčastněné ale   spolehlivě trumfuje Jiří Pleskot v roli   donchuánského dědečka. Je to dost slušná   oddechovka ale Jaroslav Papoušek natočil   hezkých pár o dost lepších věcí.

Období dospívání není ti do zpívání
Celkem pohodový laskavý příběh. Příběh   dospívajícího kluka, který to nemá lehké,   "poněvadž ho nikdo nechápe". Ve filmu   je řada humorných situací ne sice k popukání,   ale přsto milých, kdy si člověk uvědomí že   něco takového prožil a prožívá tisíce   kluků nebo aspoň tehdy prožívalo. Za   povšimnut stojí především hlavní hrdina   filmu, který to snad ani nehrál ale učinkoval   za sbe, tka byl jeho výkon skutečný a taky   určitě "nemrava děda ve filmu, který   stále nahání někde nové "tedy" a   jedna jeho dáma ho prohání na pochodová   cvičení. Ve filmu si střihla roli i   "filmová maminka" paní herečka   Hadrbolová a jako vždy ji to slušelo.

Cílovým publikem tohoto snímku byla spíše   mládež. Tahle mládež dnes slaví už více   než padesát let věku svého života. Film   přišel na svět v polovině sedmdesátých let.   Má humorné prvky. Asi nejvtipnější je ta   žlutá bunda, kterou nosí hlavní hrdina. Dneska   by si to snad nikdo nevzal na sebe. Tehdy. Asi   normální součást chlapecké garderoby.
Film   je to o dospívání. Pavel má lásku, Pavel je   nucen dva měsíce ze zdravotních důvodů   strávit v lázních. Když se vrátí, tak jeho   dětská láska jej přeroste o hlavu a stane se z   ní žádaná Barbína. Už svého nového milého   má v podobě Vladimíra Dlouhého. Ten tu hraje   jen epizodní roli. Ve svých snových   představách mu Pavel dává do těla. V reálu   je to naopak. První láska je první láska. Tu   má Pavel za sebou. Z jedničkáře se tak pomalu   stává chlapec hodný reparátu.
Rodinu Pavlovu   doplňuje otec a matka, kteří ve scénách v   průběhu filmu stále tapetují. Řeší záhadu,   co se to s jejich chlapce děje. Např. se v   jedné scéně řeší vážná věc, co je na   chemii úsměvného. Vzoreček, bublinky. Jsou to   ty bublinky. Scéna typická pro běžnou   domácnost rodičů a dětí, které jsou   základní školou povinné.
Je tu ještě děda   v podání Jiřího Pleskota. Ten asi předvádí   nejlepší herecký výkon tohoto průměrného   snímku. Dědy, vdovec, šachista a proutník.   Každý den má domluvené rande s jinou dámou.  
Hlavní hrdina netrpí dlouho zklamáním z   lásky. Jako náhradu dostane Bydžovskou. Tehdy   ji v době natáčení bylo 13 let. Ten čas   letí.

"Poslyš, Zdeňko, není v těch Pavlovejch   potížích nějaká holka, nějaká nešťastná   láska, co říkáš?" - "Prosimvás,   dědo, neblbněte nám hlavu, dyť je to   pionýr."