Extase (1932)

Extase
71.3 %
 
 

Další název: Extáze; Ecstasy; My Ecstasy; Rhapsody of Love; Symphonie der Liebe (název zkrácené německé verze)

    Žánr: drama / romantický / erotický
    Země: Československo / Rakousko
    Premiéra v ČR: 20.1.1933        
    Délka: 86 min., 2391 metrů (německá verze - 2010 metrů)
„Mladá Eva se provdá za staršího muže. Jeho puntičkářstvím a chladem trpí a proto se vrátí k otci a požádá o rozvod. Seznámí se s mladým mužem, ale manželova sebevražda se postaví mezi oba milence.“
Na počátku zvukové éry bylo Gustavu Machatému jasné, že se ocitl v bouřlivé kinematografické éře, charakteristické jednak nebývalým podnikatelským rizikem, jednak možnostmi zkoušet nové režijní postupy a techniky, prověřující umělecký potenciál inovovaného média a současně vymezující další směry vývoje filmové formy. Extase je cesta, kterou si zvolil po zkušenostech se dvěma předcházejícími zvukovými filmy, Ze soboty na neděli a Načeradec, král kibiců, u nichž nebyl zcela spokojen s uměleckým a obchodním výsledkem. Ve svých úvahách dospěl k vytvoření filmu, kde by dokázal docílit maximálního sladění všech výrazových prostředků, jejich podřízení harmonické celistvosti díla v duchu uměleckého konceptu Gesamtkunstwerk. S výjimkou závěrečné střihové sekvence, tzv. oslavy práce, se režisérovi podařilo zamýšlené stylové jednoty dosáhnout zásadním omezením dialogů a reálných a stylizovaných ruchů, přičemž nejdůležitějším „partnerem" vizuální složky se stala hudba. Jejím autorem byl tehdy uznávaný italský komponista Giuseppe Becce.
Všechny tyto kroky Machatý činil v souladu se svou představou tzv. internacionálního díla, jež by bylo schopné překonat jazykovou bariéru, kterou si s sebou nesl zvukový film, a dokázalo by se prosadit na zahraničním trhu. Z toho důvodu původně nepočítal s realizací více jazykových verzí, což byl v Československu na počátku 30. let poměrně obvyklý postup u projektů plánovaných k distribuci v cizině, především v německy mluvících zemích a ve Francii. Jiného názoru bylo ale vedení společnosti Slaviafilm. Zatímco v případě německé verze se Machatému podařilo neustoupit ze své koncepce jediného díla se shodným hereckým obsazením, u verze francouzské, financované firmou Gaumont, podlehl naléhání Slaviafilmu a natočil speciální sekvence, v nichž původně obsazeného představitele Adama, Ariberta Moga, nahradil ve Francii známější Pierre Nay a Leopolda Kramera v roli Evina otce André Nox.
V případě devatenáctileté Hedy Kieslerové se po Itě Rině v Erotikonu režisérovi opět podařilo objevit herečku mimořádného charismatického zjevu, která na rozdíl od Slovinky dokázala navázat na svou evropskou kariéru úspěšným působením v Hollywoodu, kam byla pod pseudonymem Hedy Lamarr angažována v roce 1937 společností MGM.
Jiří Horníček
Letní filmová škola 2011

režie:
Gustav Machatý
 
 
hraje:
Hedy Lamarr (Eva), Aribert Mog (stavební inženýr Adam), Zvonimir Rogoz (Emil Jerman, Evin manžel), Leopold Kramer (Evin otec), Karel Mácha-Kuča (advokát), Jiřina Steimarová (písařka na stroji), Jan Sviták (tanečník na barrandovské terase), Eduard Šlégl (člověk ve venkovské hospodě), Antonín Kubový (člověk ve venkovské hospodě)
 
 
námět:
Gustav Machatý, František Horký
 
 
scénář:
Gustav Machatý, František Horký
 
 
kamera:
Jan Stallich (Extase)
 
 
hudba:
Giuseppe Becce
 
 
výprava-architekt:
Bohumil Heš
 
 
střih:
Antonín Zelenka
 
 
zvuk:
Josef Zora
 
 
vedoucí produkce:
František Horký
 
 
titulky-česká verze:
František Halas (autor překladu podle básně "Píseň práce")
 
 
dabing:
Jiřina Štěpničková (hlas Evy v české verzi), Ladislav Boháč (hlas Adama v české verzi), Bedřich Vrbský (hlas Evina otce v české verzi)
 
 
asistent režie:
Alexander Hackenschmied
 
 
Copyright © 2003-2019, HyperMedia, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.