Experiment

S lidskou důvěrou a náklonností si nemá nikdo pohrávat. Muž, vážený lékař, který se ujme osiřelé dívky, se totiž rozhodne prověřit její skutečné city - a vžene ji do kontaktu s bezectným svůdníkem. Zločinně pohaněna pak nešťastnice nevidí jiné východisko než v sebevražedných úmyslech. Její osudy se odvíjejí jako retrospektiva, ve vzpomínkách dvou mužů, kteří se ocitli jí nejblíž.
Ve filmu jsou na vernisáži vystaveny obrazy Vladimíra Sychry a Františka Tichého.

Karel Matěj Čapek-Chod působil na naše filmaře docela svůdně. Smělá dynamičnost jeho robustních postav se zdála být výhodnou filmovou látkou. Román je ovšem jedna věc a film druhá. I čas, který se navrstvil mezi Čapkovo romancetto a jeho filmové zpracování, bylo problémem.

Martin Frič se s obtížemi pokusil vytvořit jakýsi neutrální čas mezi oběma dobovými vrstvami. Jiné nesnáze zde působilo filmařům vyjádření hlubinných duševních proudů obrazem. V té příčině počínaly nesnáze hlavně s Julčinou postavou u scénáristy (Karel Steklý) i u režiséra a nekončí ani u hlavní představitelky (Vlasta Mtulová), která jinak projevovala svědomité úsilí učinit zjevným v obraze vnitřním drama nesdílné; a nedůvěřivé plaché dívky.

To už Zdeněk Štěpánek měl více tvárné látky k modelaci postavy doktora Slaby. Pocit inferiority, vznikající z tělesného defektu, se u něho vyvažuje vášnivou vědeckou činností, která jej nicméně neochrání před pozdní láskou k Julce. Pro konflikt mlence s otcovským přítelem a vědeckým pozorovatelem měl Štěpánek bohatý rejstřík vyjadřovacích možností.

Otomar Korbelář jako malíř Chodovský žije ve filmu v povzdálí akce: v souhře hlavní herecké čtveřice je jeho výkon nejjednodušší a nejpůkaznější. Čtvrtý ve hře, Vejražkův Jindřich byl zbytečně a přehnaně intrikánský. Přesto, že je film "Experiment" dílo dost dobré, může snést výtku. Ostatně jsou i veřejnosti milejší nedostatky poctivého a průbojného úsilí, než dokonalé epigonství. A toho i když ještě bylo, potěšitelně jej tenkrát ubývalo. "Experiment", si jistě předsevzal nelehké úkoly a dosáhl i přes některé chyby slušné úrovně a byl kladným počinem v české kinematografii.

To stejně patřilo k režisérově zásluze, jako herců, kameramanově i Stelibského, jehož hudební doprovod účinně dramatizival spíš výpravný než dramatický děj "Experimentu". Byl to film vyrobený Naional-filmem.

Lékař a jeho přítel malíř rekapitulují tragický případ neúspěšné dívky na scestí. Děj předlohy je přenesen do současnosti. Mravní naučení "spáchanou chybu nelze napravit pokáním v odloučenosti, ale prací pro společnost" vyznívá poněkud násilně. M. Burešová recitovala na vernisáží a zpívala (za V. Matulovou) píseň "Bílý jasmín". Verše byly jednou z nevinných protektorátních aktivit levicového básníka V. Nezvala.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu