Ene bene

Nezajímavá blbina o   naprosté zbytečnosti všech   voleb. Ani skvělí herci   nezachránili slabý   scénář. Dialogy byly místy   jako ve zvláštní škole,   děj potrhaný dalšími   minivyprávěnkami (dvě   dívky u baru), prostě nic   zajímavého. Takže něco   málo co dávám, patří   hercům za to, že do toho   vůbec šli. A jedna z   hlavních postav, Jana,   šíleně znuděná světem,   by zasloužila za ten svůj   věčně otrávený ksicht   přes hubu. Ovšem herecky to   bylo dobré. Proč to   zbytečné drama u urny??   2013101310401/10616

Někde jsem vyčetla, že   filmy odrážejí realitu   země, ze které pocházejí -   náturu obyvatel, zvyky,   prostředí , životní   úroveň, inteligenci...   Jestli nás ostatní vidí   pouze takto zprostředkovaně,   očima Alice Nellis, není to   tragikomedie, ale tragédie, a   jestli skutečně režisérka   vidí dobře, pak zcela   nevlastenecky dodávám: My   bychom neměli šéfovat jen   Evropě, ale celému světu,   aby všichni prozřeli, že   TAKTO má vypadat oceněný   film, a také jim pomoci   chápat povedený vtip.   Abychom se mohli opravdu   předvést, potřebujeme více   než půl roku, který je nám   vyměřen, a vězte, že by   už nebyly žádné války,   protože my bychom je neuměli   zorganizovat, podobně, jako   komise volby v tomto snímku.   P.S. A zálibu v obsazování   T.Remundové má Nellis   proč?Jestli kvůli   znechucenému výrazu, který   je jejím jediným výrazem,   pak to chápu, lepší by   opravdu nenašla.

Alice Nellis má hodně před   sebou, ale již dokázala   udělat pár dobrých filmů.   Například z poslední doby   "tajnosti". Ene bene   patří mezi ně.

Výboný film Alice Nellis s   velkou příležitostí pro   Ivu Janžurovou, která opět   dokázala, že je výbornou   herečkou. Film je důstojným   zástupcem toho, čemu se v   české porevoluční tvorbě   říká tragikomedie. Žádná   velká a laciná gesta,   jediný silný výraz, který   zde zazní, působí jako   balzám na duši (způsob,   jakým Theodora Remundová   pronese "se na to můžu   vysrat", prostě nemá   chybu). Skvělé Evě   Holubové nezbývá než   věřit její agitátorské   nasazení. A nakonec, kdo   někdy seděl ve volební   komisi, ví přesně, o čem   to je, protože tam se dají   zažít opravdu   neuvěřitelné věci.