Dům ďábla

Tak pokud vás baví koukat   dost dlouho na to, jak spolu   hovoří dva lidi, nebo na to   jak ženská courá po   baráku, doporučuji. Hodně   přes hodinu je tento film   prostě o ničem. A na konci   se zase nikdo ani nepokusí   divákovi cokoli vysvětlit.   Prostě blbina na entou a   mohou si kritici psát, co   chtějí. Jaký prý je to   vynikající film. Tfuj.   Zvažoval jsem dát něco   málo za závěr, ale za cca   patnáct minut z devadesáti   pěti si to nezaslouží.   201408118859/9451

Já to vždycky říkal, že   osmdesátá léta byla pro   horory nejlepším obdobím.   Pomalá kamera, pečlivé   budování atmosféry a   poctivé masky, žádné   digitální příšernosti a   epileptický střih. Tenhle   film naprosto sere na nějaký   scénář, neděje se v něm v   podstatě nic, a přesto je to   velmi působivé. Závěr mě   sice maličko zklamal, ale i   tak je to hodně   nadprůměrný horor,   zvlášť na dnešní dobu.

Tiše napínavé čekání.   Film, prakticky o ničem,   zachráněn nabuzením   vlastní divákovy možné   fantazie. Viditelné,   příjemné retro. Tajemství   zavřených dveří.   Okouzlující rozpletení   filmu.

80's
Tvůrci se očividně snažili   celý film stylizovat v   osmdesátkovém hávu,   úvodními titulky   počínáje, závěrečnými   konče. Každý detail,   včetně oblečení i   automobilů, je jako   vystřižený z tohoto   období. Snad jen baterie v   koupelně není na kohoutek,   ale ovládá se pákou (i   když v Americe už možná   tou doubou byly, co já vím).   Podobným zkoumáním jsem si   krátil dlouhou (nikoliv však   nudnou) chvíli, když se   snímek rozjížděl. Tempo   vyprávění se plazí jako   šnek a Vám nezbývá než   sledovat osudy mladé   studentky ve zvláštních   riflích, která se potýká s   neutěšenou finanční   situací. Co se může jevit   jako pomalý rozjezd, je ve   skutečnosti jenom prostor pro   budování husté atmosféry,   která se shlukuje sice   nenápadně, ale o to víc   Vás na konci zaskočí a mile   překvapí. V dnešní době,   kdy spousta hororů sází na   šílené střihy a brutální   násilí (nic proti tomu), se   Dům ďábla jako vánek   prohání zapšklou žánrovou   škatulkou a čistí vzduch. V   jednoduchosti a úspornosti je   síla, což pro horor platí   dvojnásob. Musím zmínit i   vynikají zvukové efekty a   výborné herce, kteří Vám   přirostou k srdci, pokud se   Vám ho nepokusí zaživa   vyrvat z těla. Spousta lidí   si při sledování připadá   jako při čekání na Godota,   já se ho však dočkal a   tenhle milý výlet do   minulosti nemůžu už pár   dní pustit z hlavy.