Duch spisovatele

duch spisovatele patří k   typu filmů, u kterých se   zpočátku budete ptát, kam s   ním autoři míří, ale s   každou další   přibývající minutou vás   dílo do sebe začne vtahovat.   Každopádně zcela nečekaný   obrat v životě   spořádaného, ale   zneuznaného hudebníka a   skladatele nastane ve chvíli,   kdy mu jak se říká ujedou   nervy a on najednou neví, co   se to v něm probudilo.   Sekvence, kdy při výslechu   přímo mučícími metodami   vmanevrovává svou oběť do   prostoru, kde ji chce mít,   patří jistě k tomu   nejsilnějšímu, co   naplátně uvidíte. ale   pozor, nenechte se zmást, že   to je vše. sled dalších   událostí nabere   stejnoměrně nečekaný směr   a celkový efekt i konečná   třetina filmu vás nenechají   na pochybách, že duch   spisovatele je hereckým   koncertem obou hlavních   hereckých představitelů:   alana cumminga i davida   boreanaze.
p.s.: v   českém dabingu si   vychutnejte scénu, kdy si   sebastian (d. boreanaz)   přivede domů stárnoucí   lehkou děvu, kterou zcela   bezkonkurenčně namluvila   valerie zawadská, čímž   vyznění celé scény   posunula o několik příček   výše od originálu.

Dal sa pozrieť, ale videla   som už lepšie filmy o   duchoch. Mne to ako komédia   nepripadala ako je to uvedené   pri filme.

Abych pravdu řekla, bohužel   mě tento film nijak moc   neoslovil. Sice chápu, že   když se do života   spořádaného člověka   vloupe lhář a podvodník,   asi by každému ujely nervy.   Ale vražda už je moc. Duch   onoho spisovatele   pronásleduje Johna stále a   kvůli tomu se Johnovi stane   nehoda. Bohužel u mě tento   film nezachránil ani David   Boreanaz.