Dogville

Stylizovat
film jako divadelní hru je   většinou zrovna tak špatný   nápad jako dělat to naopak.   Takže jsem měl tu čest   sledovat mírně komorní   příběh, který protéká   fiktivními divadelními   kulisami jak bahno stokou.   Ničí diváka už jen svým   šnečím tempem, které   ještě víc degraduje zcela   neosobní hlas vypravěče. To   nejspíš proto, aby si i ti   méně bystří uvědomili, co   se tam jako asi děje. To   miluju stejně jako uměle   implantovaný smích, aby   divák věděl že se má   také smát. Snaha zabít čas   za jakoukoli cenu, je asi   jediné co se filmu daří.   Tohle by se mělo promítat   studentům jako   odstrašující příklad   NEdramaturgie. Ignorovat tolik   šancí na akcentaci   společenského konfliktu a   odbýt to placatým   nicneříkajícím čímsi, to   už opravdu vyžaduje buď   obrovskou odvahu anebo tupost.   Tohle mělo být   nervydrásající, řezavě   akcentující drama, a ne   taková shnilá kupka   tlejících slov a   uspávajících záběrů!   Mělo, ale nebylo, za což   imho může i nevěrohodnost   děje. Jen kdyby jasně   prohlásila kdo je - všichni   kolem by měli dírky strachy   stažené. Neodvážili by se   jí ani udat ani dotknout,   protože obojí by byla   vstupenka na krchov až jí   mafie nakonec najde. Ale ona   ne; asi se jí to nějakým   zvláštním způsobem   líbilo. Inu proti gustu... Z   mého pohledu těžký   finalista v seznamu hanebně   zahozených příležitostí a   divně účelově ohnutých   sociálních konstruktů.

O ďáblu skrytém v lidských duších i ve společnosti
Lars von Trier pod názvem   Dogville přináší   složitou, konfliktní,   symbolickou analýzu   současné společnosti na   vzorku malého zapadlého   amerického městečka.   Každý si z tohoto filmu   může vzít to své - s   ohledem na to, co prožil,   čím si prošel, co ho   formovalo. Na první dobrou   "střet dobra se   zlem" - jak je dobro v   duších lidí křehké a jak   se může snadno změnit v   opak. Nebo "tajemství   lidské duše" - opravdu   máme každý v sobě kus   ďábla, který se může   kdykoliv probudit, např. v   situaci, kdy máme před sebou   bezbranného anděla? Naše   víra - snad v Boha - u   chudých lidí by se dalo   předpokládat, že bude   zpevněná a zesílená tvrdou   prací a ne zrovna snadným   životem - jak málo stačí,   abychom porušili většinu z   toho, v co věříme? Anebo   zpytování diváka, zda se   občas ve svém životě   nechovám jako svině? A   možná i Trierova   nekompromisní kritika   zvrácené a nelítostné   západní společnosti, která   z lidí byť i na první   pohled slušných dělá   nelítostné bestie?
V   každém případě tento   film, natočený ve skromných   divadelních kulisách může   divákům vydat neskromné   bohatství - o to nejen co se   zážitků týče.

mohlo to být lepší
Dlouho jsem odkládal   shlédnutí. Pokud váháš   taky, nepouštěj si tenhle   kousek. Snímek ukazuje   křehkost lidského charakteru   v nechutné podobě, ale ne v   nejlepší formě (navíc se   dost táhne). Mnohem lepší   zpracování na podobné téma   najdeme ve snímku   "Americký zločin".

Pribijeme psa na dvere
Umelec a "najlepší   režisér na svete" (ako   to kedysi v najväčšej   skromnosti o sebe povedal)   Lars nám opäť predkladá   svoje "umenie" a   najprv si kladieme otázku,   čo to je? Chce dotiahnúť   svoj nihilizmus do konca? To   nie, nihilizmus je troška o   niečom inom, to by ho nemohli   zaujímať doláre a ceny v   Cannes. Chce moralizovať? To   tiež asi nie, ľudia sú   zlí, ale to vieme už ako sme   sa narodili, takže skôr my   by sme mohli moralizovať   jeho. Chce nám nastaviť   zrkadlo, aby poukázal na   naše pokrytectvo? Tu bude   problém, keďže on svojimi   filmami je ukážková   ukážka pokrytectva. Je to   to, že chcem za každú cenu   byť iný? Asi to bude ono.   Nevadí, že je to odpad film,   stačí byť iný, stačí   pozbierať niečo v Cannes,   stačí byť z Európy (sever   je len bonus) a už som modlou   pre európskych inteleguánov.   Navyše podľa záverečných   titulkov som pochopil, že   film obsahuje posolstvo -   antiamerikanizmus. Od   obyvateľa multikulti Dánska   je to slušne pokrytecké, ale   keďže sa dnes   antiamerikanizmus nosí a je   módnou značkou európskych   vzdelancov, úspech je   zaručený. Pôvodne som chcel   dať viac, pretože sa mi   páčil počiatočný nápad a   hlavne nezvyčajná forma, to   klobúk dole. Avšak všetko   pochoval samotný príbeh,   samotný dej a samotné   vyprávanie. Je   neuveriteľné, kam chce   svojimi charaktermi autor   dôjsť, keďže v popisku   nemá napísané sci-fi.   Koniec mi bol viac ako jasný   a symbolizuje ukojenie   autorovho ega a vyrovnanie sa   so všetkými, ktorých nemá   rád. Čiže celým ľudstvom.   Desí ma predstava, keby mali   takíto ľudia väčšiu moc,   história má príkladov   mnoho. Film je samozrejme   odpad, i keď filmoví   odborníci nebudú súhlasiť,   ale áno som diletant a filmu   vôbec nerozumiem, ale niekedy   musím povedať, že kráľ je   možno nahý

Zatímco s antikrysou mě Tier   těžce dožral a s   Melancholií si poměrně   umně napravil reputaci,   teprve s Dogvillem mi   dokázal, že je to opravdu   pan Filmař s velkým fff.   Vzít totiž tak prosté, byť   pravdivé poselství (že lidi   byli, jsou, a vždycky budou   svině, využívající   jakékoliv příležitosti k   usnadnění vlastních   životů, je fakt známý po   celá staletí) a následně   jej předeslat v   tříhodinových dialozích   odkecaných mezi jevišťními   kulisami v nevelkém studiu   (tady je to jeden z těch   vzácných příkladů, kdy   minimalismus oceňuju a jinou   formu bych si ve výsledku ani   neuměl představit) a   zpracovat to tak, že ty tři   hodiny uplynou jak nic (ani si   neumím představit ten o půl   hodiny kratší theatrical   cut, v tom co jsem viděl bylo   všechno kompaktní, každá   scéna měla své   opodstatnění, nic nebylo   navíc) a já v sobě po   shlédnutí ani nemůžu   ustanovit jednu jasnou   emoci...to nevyžaduje jen   notnou dávku odvahy, ale i   setsakramentskou dávku   talentu. Ono to totiž má i   naprosto bezchybný scénář   a co je nejdůležitější,   naprosto excelentní herce a   dokonalý casting. O své roli   mě přesvědčil naprosto   každý. I to protivný   děcko. A zatímco ty první   dvě hodiny a půl jsem   skřípal zuby a toužil mezi   oné kulisy vletět a všechno   vystřílet a podpálit,   poslední revelační (a   krásně revendžní)   půlhodinka mi přilepila na   ksicht křečovitý úsměv, a   do mysli jedinou myšlenku o   tom, kterak se na každou   svini voda vaří. A ačkoliv   to všechno Grace sledovala v   slzách, věřím, že uvnitř   se radovala právě tak, jako   já. Bez většího   spoilování můžu říct,   že to NEMÁ špatný konec v   tom smyslu, že by se   divákovi nelíbil. Naopak,   má to přesně takový konec,   v jaký člověk doufá už po   prvních třiceti minutách.   Kompletní satisfakce.   Rovněž je to snad první   film, jehož sledování bych   se nebál relativně přesně   přirovnat k čtení knížky   - díky unikátnímu zasazení   a již zmiňovanému   minimalistickému zpracování   totiž stále nechává   dostatečně velký prostor   divákově představivosti.   Víc, než jakýkoliv jiný   film, který jsem kdy viděl.   Nepopsatelně zajímavý (už   jenom pojetím) a DOBRÝ   zážitek.

Na tomto filmu mě zprvu   zaujala jeho spíše   divadelní forma, která na   mě zpočátku působila   trochu zvláštně, jenže   tím i odlišně a tím pádem   lákavě. Zanedlouho jsem si   však zvykl a ať už byl   důvod, proč to natočit   zrovna takhle jakýkoli,   začal jsem mít pocit, že   právě tahle forma k filmu   přesně sedí. Ač jsem   shlédl tu delší verzi,   která čítá téměř tři   hodiny, film mě ani trochu   nenudil a se zvědavostí jsem   sledoval, jak nejdříve   vypadá vše idylicky, jenže   pak lidé začnou zkoušet co   si mohou dovolit a vše se   tradičně zvrtne (v tomhle   ohledu mi Dogville trošku   připomělo Střihorukého   Edwarda) ... na můj vkus si   to všechno Grace nechala   líbit až příliš dlouho,   ale to mi vynahradil konec,   kde proběhne velice   zajímavá rozmluva, která   přispěje k vyvrcholení, ve   které jsem doufal ...   Zároveň se mi líbilo i   herecké obsazení, Nicol   Kidman a Paul Bettany byli   dokonalí.

Je to snad jeden z mála   filmů, které se snaží   prosadit do výsostného   filmového prostředí   divadelní formu, včetně   hereckého projevu. Drtivá   většina těchto pokusů   skončila pokud jen v   průměrnosti, byl to   úspěch. Filmový režisér,   pokud se záměrně vzdává   výsostných filmových   prostředků trpí zřejmě   dojmem, že přesně takový   divadelně pojatý film   osloví především   kultivovaného filmového   diváka a současně i   milovníka divadelních   inscenací, včetně   minimalizace dalších   prostředků, které film   dělají filmem, tedy alespoň   filmovou hudbou, filmovými   reáliemi a stavbami. Ne vždy   je pochopeno využití filmu v   divadelních inscenacích,   působí nejen nevhodně, ale   zejména násilně a   ponižují jej na jakýsi   polyekran. Natočit   dlouhometrážní dramatické   filmové dílo za použití   divadelních rekvizit,   divadelních postupů,   včetně jakýchsi kulis a   náznaků okolní krajiny,   včetně jejich proměn, to je   podle mne krok zpátky.   Rozhodně film nesoucí v   sobě nějaké poselství a v   stupňujících se dávkách i   podobenství o stavu lidských   duší a jejich   neuvěřitelných změnách,   které mnohdy spíše vrhají   kohokoliv, kdo takový film   sleduje a zvažuje důvody,   pro které byl natočen, do   těžkých pochybností a   nakonec poslední část děje   lze ke škodě tohoto   filmového kusu, předvídat   poslední zvraty, které v   podstatě poškodily celkový   výsledek, protože působí   dokonale nesmyslně, když ve   filmu, který se zabývá   hloubkou lidských negativ,   nakonec vše řeší   mafiánská četa střelbou do   lidí a spálením městečka.   Silně dekadentní filmy mají   jistě své diváky, ale jak   se později takřka vždy   ukázalo, nešlo o filmy   přinášející pozitivní   emoce. Jelikož v tomto filmu   je řada skvělých hereckých   výkonů, dávám čtyři   hvězdičky.

Dogville (2003)
trier to proste vie a ak sa k   tomu pripočítajú aj skvelé   herecké výkony, dokonale   zvládnutý minimalizmus   formy... jediné, čo je na   tomto filme odrádzajúce je   jeho dĺžka. paradoxne aj   vďaka nej je tak skvelý.

+ divadelné   poňatie bez kulís
+   príbeh
+ atmosféra
+ koniec :)))

Parádní novodobá klasika.   Prostor, který zde zhlédneme   je naprosto geniálně   sestaven a je naprosto   jednoduchý a krásný.   Kdežto inteligence a osobní   životy místních obyvatel se   staly nesmírně složitou   záležitostí, ale pouze na   první dojem. Po chvilce   totiž nahlédneme do jejich   životů a to velmi dopodrobna   a už žádné složitosti zde   hledat nebudeme. Takhle   krásně zpracované   dramatické dílo, které   mělo mimochodem vše a   hlavně i scény, které by se   nám v normálních filmech   skrývaly nás nechají   nahlédnout do vesničky,   která se nám bude zdát   velmi skutečná. Co se mi   líbilo asi nejvíce bylo to,   že jsem mohl vnímat každý   krok Grace a to jak se právě   cítí, to nám málokdy   který film nabídne. Tady   jsme vše měli jak na dlani.   Silné stránky= scénář a   dialogy, které byly   procítěné a samozřejmě   úžasnou Nicole Kidman. Díky   vyhrocenému konci plný   počet.

Království Larse von Triera,   který se kvůli získání   úspěchů a slávy ve světě   filmu upsal ďáblu,a ještě   to navíc drze přiznává,   mě tenkrát dávalo pecky   mezi oči jako máloco.   Takže není divu, že se mi   před příjezdem do Dogville   trochu rozklepala kolena. A   pak mi bohužel spadla   čelist... "Přiznané   kulisy"? WTF? To si snad   ze mě Lars dělá   "přiznané kozy"   nebo co ? Mrkl jsem do   programu a tu čelist jsem už   měl až na podlaze... 138   minut! Asi to odpískám a jdu   spát. No, nešel jsem. A ani   nevím kdy, ale bylo to brzo,   a ty very lightweight kulisy   mi přestaly vadit. Přesněji   řečeno, přestal jsem je   vnímat, najednou totiž kolem   mě vyrostly vzhůru všechny   ty maloměstské domky,   chudé, životem otřískané   a prolezlé zlými myšlenkami   od sklepů až na půdu,   stejně jako jejich   obyvatelé. Wow! A   fantastický závěr:   „některé věci si člověk   musí udělat sám“, a   střílení dětí před   jejich matkou - „obávám se   ale, že se neudrží a   rozpláče se...“ Vždyť   jsem to říkal, Lars von   Trier se upsal ďáblu... A   nad postřílenými dětmi si   ještě stihne udělat prdel   z jednoho hollywoodského   klišé a nechá přežít   psa... No jo, já vím,   vždyť jenom namalovanýho   :-)

von trierův vizuálně   nejskromnější a zároveň   nejpůsobivější snímek.   minimalistické pojetí   poskytuje dokonalý prostor   pro vykreslení jednotlivých   charakterů v různých   (temných) odstínech. jejich   neuhasínající chamtivost je   lidská; pokud je lidská i   spravedlnost, nenacházíme   tedy jiného epilogu.

Evidentně to pár jedinců   vůbec nepochopilo. Film   nepojednává pouze o   získání moci, ale   pojednává o pomoci, kterou   nikdo neocení. A pokud ji   ocení, tak kopancem.   Souložení nez uspokojení.   Úsměv se slzami.   Seberealizace bez viditelného   výsledku. Vše vystoupá   jenom v jednu zášť a   sebetrýznění, které jsou   pro venkov i město   společné, ačkoliv si   jednotlivci uvnitř myslí   opak. Všudypřítomný pocit   provinění ze všech stran.   Dogville = silnější pes   mr..

Chtěl bych nejdříve   vyjádřit,že do divadla   chodím pravidelně,takže   divadelní pojetí mně   nevadí.Chystal jsem se na   tento film velmi dlouho,ale   měl jsem strach z toho,že   uvidím jen okatou divadelní   snahu o originalitu bez   nějaké hlubší formy.A tak   se také stalo.
To,že   sousedé si vzájemně   koukají do talíře, snad ví   každý.Něco tak obyčejného   roztahat do tří hodin není   moc dobré.Když vypravěč   komentoval dění,které jsem   stejně také viděl,působilo   to na mě tak trochu   rušivě.
Tento film   doporučuji možná   všem,kterým stačí   málo,ale musí to být   podáno náležitě   "inovátorsky".Kdyby   Dogville nebyl pod značkou   Trier a Nicole Kidman fakt   skvěle nehrála,zajímalo by   mě,kdo by se o tohle   zajímal.Ale možná je chyba   u mě.

Dogville
I s tak "malým"   rozpočtem jako je deset   milionů dolarů lze natočit   velmi slušný film. Do   hlavní role byla obsazena   jedna z mých oblíbenkyň   Nicol Kidman a po zaplacení   jejího honoráře už   nejspíš nezbylo na   kulisy:)
Dělám si   legraci, jsem nadšen pojetím   příběhu, jediné za co   snižuji hodnocení je délka,   tři hodiny je přece jen   trochu moc, možná jsem si   měl sehnat raději tu   zkrácenou dvouhodinovou   verzi, ale na druhou stranu,   aspoň jsem lépe poznal   postavy a mohl se dokonale   nechat vtáhnout do tohoto   malého městečka téměř na   konci světa, kde ti   největší ubožáci přišli   k moci...

Není to film pro ty, kteří   mají rádi akční filmy s   bohatou výpravou a   množstvím triků. Když jsem   ho poprvé viděl, pořád   jsem zpočátku čekal, kdy   už skončí úvod natočený   prakticky bez kulis na černé   ploše a začne   "skutečný" film.   Ale nakonec se mi tohle   pojetí zalíbilo. Film je   dlouhý, ale ne rozvláčný a   jeho děj graduje do naprosto   neočekávaného finále. Lze   jen doporučit těm, kteří   na to mají.

Vždy, když se řekne nuda,   vybaví se mi Dogville.   Dokonalý nekomerční   antiblockbuster - přesně   tak, jak to nemám rád...

Tak tohle ne. Asi jsem už moc   zkomerčněl, protože tohle   bylo na mě trošku dost.   Film, který trvá 3 hodiny a   je v podstatě pojatej jako   divadelní hra. Vzdal jsem to   po 25 minutách.

Trie my dokázal , že je fakt   špočka medzi Európskými   režisérmy , keď som tento   film prvý krát vydel myslel   som si , že som v divadle   geniálne spracované bez   všetkých tých drahých   amerických kulís a aj tak   jeden z najlepších filmov   roku .Bravo .

Tak tento film je pro me jako   "Zakladni hodnoceni"   je opravdu jen pro TY kdo   chteji koukat na   "filmumeni". Kdyz   potkavam na forech lidi co to   videli a rozumi tomu aspon   nejak, tak vim priblizne na co   se koukaji a jaky maji vztach   k filmu. Na zacatku jsem na   to ziral a chtel jsem to   vypnout, ale nejak jsem tusil,   ze to jak je to nateceno, a   kym, a ze tam hraje tito herci   nebude jen tak: Stalo to za to   to dokoukat. Dnes je to snad   po 3 co jsem si to pustil.

Citový vyděrač mne tedy opravdu
nezklamal. Film jsem zásluhou   TV viděla nyní již po   čtvrté, a vůbec jsem   nelitovala. Teprve nyní jsem   si souvislosti dala plně do   kupy. Totiž, u tohoto filmu   je důležité KAŽDÉ SLOVO.   Lidé jsou v podstatě zlí,   pokrytci, ale bojí se mnohdy   tyto jejich charakteristické   rysy dát najevo. Až když se   najde příležitost.

skvele natoceny film   odehravajici se na jedne   scene. od pocatku az do konce   jsem ho hltal jednim dechem

?????????? Když tak tady   koukám na ty hodnocení asi   jsem tenhle film nějak   nepobral. Spíš než film to   je jakési divadelní   představení bez diváků a   bez kulis. A 3 hodiny. Co víc   si ke spánku přát??

Vynikajuci film renomovaneho   rezisera,v ktorom sa zaskveli   vsetci herci,ale najviac   vycnievala svojim vykonom   Nicole Kidman.Bola to   one-woman-show :) Strhujuci a   necakany zaver filmu je   uzasny.Perfektny pohlad do   ludskej duse,malomestiackeho   zivota plneho pokrytectva a   zakernosti.Slaboch disponujuci   mocou sa meni na nadradeneho   tyrana,ktoremu nic nie je   svate a svoje postavenie   nalezite   vyuziva-zneuziva.Bozie mlyny   vsak melu pomaly ale   isto-takze pozor ludia-trest   nikoho z nas neminie ;)
PS:Za zmienku stoja aj   kulisy filmu,ktore sa   obmedzili vlastne na budovy   bez stien,cesty su nakreslene   kriedou-do kazdeho domu je   vidiet/odpoveda malomestu,kde   si vsetci vidia doslova az do   spalne/.Cely film je natoceny   na priestore malej   telocvicne.Jasny dokaz toho,ze   vynikajuci film sa da natocit   aj bez drahych kostymov a   kulis.Stacia excelentne vykony   hercov,ale to nie je tak malo   :)))

Film, který vypráví   příběh o jedné mladé   slečně, která je   pronásledována ganstery a to   jí dovede až do vesničky,   která se jmenuje Dogville.   Zde se postupně snaží   zapadnout mezi obyvatele. Ti   po 14 dnech odhlasují, že u   nich může zůstat i když je   na ni vypsána odměna.   Postupem času ji všichni   začnou využívat a to jak   psychicky tak fyzicky. Na   konci filmu na ni její   největší   "přítel" zavolá   ganstery, kteří ji ovšem   nic neudělají, protože je   vede její táta. Závěr   filmu je velmi překvapující   a kdo ho chce znát tak ať se   na tento film koukne. Závěr   je to jediné co mě zaujalo   jinak jsem chvílemi usínal.   Film je zbytečně dlouhý a   nepatří mezi moje   oblíbené, ale někomu se   může líbit. Já dávam 6.

Film je bezesporu velice -   zvláštní. Minimalistická   scéna navozuje atmosféru   divadla a soustřeďuje   pozornost na obsah, ne formu.   K Nicole Kidman mám trochu   ambivalentní vztah: na jednu   stranu se mi jako člověk a   žena až tak moc nelíbí,   připadá mi velice chladná a   vzdálená. Na stranu druhou   ať se objeví v jakékoli   roli, vždy mě uchvátí   její herecký projev.   Podobně i v tomto filmu je   naprosto skvělá. Film je   experimentální a není   určen širokému publiku. Ale   za pozornost stojí, hlavně   nečekaný šokující   závěr.

Veľmi zaujímavý film hlavne   osobitým štýlom akým bol   natočený, výborný výkon   Nicole Kidman a Paula   Betanyho, ale hlavne   prekvapivým a nekompromisným   koncom...