Dobří holubi se vracejí

Žít jako člověk
Dle mého soudu je to jeden z   nejkrásnějších a   nejlidštějších   československých filmů. Ta   nádherá a um dát dohromady   tolik velikánů českého   herectví, kteří si   natáčení patřičně   užívali. Do atmosféry   protialkoholní léčebny se   díky protagosnistům   dostanete hned.
Napřed vás to   ponižování pomocí   barevných bodů rozčiluje,   ale pak, jako hrdinovi   přiběhu, je Vám to jedno.   Svoboda a svobodné myšlení.   To je to důležité. Co je   komu po tom, co si píšete do   linkvaného sešitu. Dělejte   věci, tak jak chcete, ale ne   tak, jak Vám to nařizuje   systém.
"Alkohol   je metla lidstva." To   mnohokrát tvrdil Doc. Skála,   legenda to boje proti   zhoubnému alkoholismu. Ničí   to myšlení, ničí to   osobnost člověka. Alkohol   může člověku však i   pomoci. Nesmí na něm být   závislý.

S   hrdiny příběhu si můžeme   zazpívat jejich hymnu:
Žít jako člověk,   Chtít lepším být, Pracovat   pilně, přestat už pít.   Líbat svou ženu, rodiče   ctít. Dětem svým   příkladem jít. Můj bratře   v bílém. Pomoz mi žít,   pomoz mi hledat Pomoz mi   chtít. Pomoz mi dávat, pomoz   mi brát. Pomoz mi zas rovně   stát.

Velice dobře natočení film   který je pořád skvělí  
senzační   obsazení které se zde sešlo   nemá chybu proto je tento   film tak kvalitní i dnes.

Rozhodně pozoruhodný   předlistopadový film, který   je bohužel většinou   chápán buď popisně   (herecké výkony) nebo   nanejvýš prvoplánově   (odvykačka). Ovšem   skutečná hodnota tohoto   filmu je, zdá se mi, v   něčem jiném. Ač to   zřejmě nebyl hlavní   tvůrčí záměr, tak se   autorům podařilo do filmu   vměstnat množství narážek   na tehdejší   "poměry",   socialistickou   "morálku" a   několikrát zmínit touhu po   svobodě. Je až s podivem,   že to cenzorům uniklo nebo   to nepochopili nebo už   skutečně začínaly ledy   tát? Takže až si příště   pustíte další reprízu ;-)   zkuste nastavit zrcadlo   tehdejší době a vzpomeňte   co jste si tehdy mysleli a   "co jste žili". A   mladší ročníky vězte, že   je to jedna z nejlepších   alegorií reálného   socialismu zobrazená ve   filmu.

Jedno z nejlepších děl ČT   o alkoholismu, vynikající   obsazení (poslední role   V.Menšíka, R.Hrušínský a   samozřejmě M.Kňažko).   Tahle bych mohl pokračovat   dále hodně dlouho, prostě   dílo, které musíte vidět,   snad nemá slabá místa a   mělo by se v záchytkách   promítat jako povinný film i   po více než dvaceti letech,   snad by by,o méně mrtvých.

Každému divákovi sa páči   niečo iné. To je   prirodzené. Podľa môjho   názoru sa jedná a veľmi   dobrý a najmä hodnotný   film. Hralo v ňom veľké   množstvo vynikajúcich   českých i slovenských   hercov. Bol to aj posledný   film velikána českého filmu   Vladimíra Menšíka, ktorého   som vždy obdivoval. Musím   však priznať, že tento film   bol životnou rolou Milana   Kňažka.

Mistr režie, mistři   herectví s dominujícími   Hrušínským a Kňažkem,   silný působivý scénář.   Až k nevíře je, že film   vznikal v r. 1987 -   společenská kritika je zde   podávána až   nadperestrojkově. Jen mi   vrtá hlavou, proč se o filmu   mluví jako o komedii(!?).   Vynikající biják.

Těžko říct... Jako celek   na mě film nezapůsobil tak,   jak by asi měl, ale   jednotlivostmi vytaženými z   kontextu rozhodně stojí za   to. V první řadě s   výborným Milanem Kňažkem v   hlavní roli. I s těmi   dalšími ve vedlejších   postavách. Nevím, zda to byl   scénáristův záměr, ale   už jen pouhé   zdůrazňování oslovení v   prvním pádě u Rudolfa   Hrušínského budilo dojem   nadřazenosti a moci. Stejně   tak výborné výkony   dalších, zaujal mě   například Zdeněk Řehoř   nebo Miroslav Macháček. V   neposlední řadě pak   osobnost Josefa Somra, jehož   hlášky, byť kontroverzní,   stojí za zamyšlení. A   nelze zapomenout ani na   povážlivě unaveného   Vladimíra Menšíka a jeho   poslední roli před kamerou.   Oceňuju kontrast tématu (na   můj vkus až příliš   naturalistická scéna   léčebné metody   vyplachování úst alkoholem)   a barokních kulis ve spojení   s éterickým operním   doprovodem. V   retrospektivních záběrech   překvapivě únosná Eva   Vejmělková a zajímavý   začínající Michal Dlouhý.   Včetně poměrně   odvážných narážek ve   stylu, že "Nejedlého   Smetana" může   produkovat duchovně   založenou hudbu. Ovšem   závěrem - prohlásil-li   Hrušínský, že kdo si u   práce zpívá, je   potenciální flákač, pak   já jsem doubleflákač:-)

Nejpřesvědčivější role   Milana Kňažka. Ostatní   herecké obsazení je taky   samozřejmě výborné a   výkony herců tomu   nasvědčují. Ovšem pro mě   bude tento film z   protialkoholní léčebny už   navždy spojený s   M.Kňažkem. Jeho výkon byl   pro mě nezapomenutelný.

Tahle Kleinova hořká komedie   z protialkoholní léčebny se   může pochlubit vskutku   hvězdným hereckým   obsazením. Díky tomu se na   plátně potkávají dva   Rudolfové Hrušínští či   Vladimírem Menšíkem nebo   Josefem Somrem. Nepřekvapivě   to však není zdaleka jediný   klad. Jako většina snímků   z podobných zařízení se   zde samozřejmě objevuje   souboj mezi pacientem a   nadřízeným (hlavní   ošetřovatel). Ale na rozdíl   od mnoha jiných filmů to   není nosná část celého   příběhu. Tou je podle mého   Kňažkovo hledání sebe   sama. Přestože se zde (jako   ostatně bylo dobrým českým   zvykem) objevuje několik   komických či jen   úsměvných situací, celé   je to ztvárněno spíše na   vážnější notu a dokonce   jsem zde zaznamenal i opravdu   výbornou (smutnou) scénu   (Lexou zpívaná „hymna“   ve „vyšší   společnosti“). Snímek   stojí převážně na   skvělých hereckých   výkonech naší herecké   elity (z nichž mnozí by k   tématu měli určitě hodně   co říct…) a také na   povedených dialozích, které   nejsou sice nikterak   složité, ale o to více   otázek vyvolávají a na ty   věru není vůbec jednoduché   odpovědět (viz třeba   „Proč nejde pít i žít   zároveň?) Velkou radost mi   udělal taktéž značný   prostor pro „hajného“   Zdeňka Řehoře a asi   nejvíce se mi líbil malíř   Miroslava Macháčka. Scéna   kdy Lexa obchází své   bývalé souputníky z   léčebny je sice mírně   komická (obzvláště když   jí vypráví na večírku,   skoro to připomíná jednu   pohádku, ale vyprávěnou   obráceně), svým způsobem z   ní však mrazí v zádech.   Tenhle film mi pořádně   nezapadá ani do Kleinovi   tvorby, ani do   československé tvorby té   doby, s kterou jsem měl tu   čest, každopádně ale   stojí určitě za   shlédnutí.

Trošku depresivní film z   protialkoholní léčebny za   časů socialismu.Léčebna   používá poněkud   avantgardní metody,které   potlačují především   osobnost člověka,což pozná   na vlastní kůži i hlavní   postava filmu topič   Národního divadla Lexa,v   podání Milana Knažka.Film   vyniká skvělými hereckými   výkony celé řady   populárních českých i   slovenských herců.

Další vynikající scénář   Jaroslava Pecháčka.   Kňažkova životní role.   Vše je podáno velmi syrově   a stím "kam-tam" je   to opravdu o hodně   složitější a to snímek   vyjadřuje s naprostou   přesností. Jenom když   vidím starého a nemocného   Vladimíra Menšíka,   zmocňuje se mě smutek.

Kruté hľadanie šťastia
Alkoholizmus je jeden z   najväčších problémov   ľudstva od nepamäti. Nie   žeby tu bol sám alkoholik,   ale ľudí čo majú problémy   s pitím, alebo ľudí čo   pijú, lebo tie problémy   majú, je skutočne mnoho, a   potom samozrejme nastáva   bludný kruh. Je taktiež   mnoho ľudí čo s tým   Démonom (viac či menej   úspešne) bojujú (a tiež   niečo svojim spôsobom   zažívam na vlastnej koži).   A film podsúva mnoho otázok.   Prečo niekto pije celý   život a alkoholikom sa   nestáva? Prečo niekto pije   rok a už začína oblizovať   horké dno? Prečo sa nedá   žiť i piť, ale iba jedno   alebo druhé? To všetko sa   pýta nezvyčajne pestré a   hviezde obsadenie filmu,   dokonca údajne tú svoju rolu   ani nejak extra hrať   nemuseli, pretože hráli   niečo a o niečom, čo   poznali z vlastných životov.   Mrazí. Filmy s podobnou   tématikou má v poslednej   dobe zaujímajú a tak som sa   snažil tento nejak pozrieť.   Podarilo sa. Či je to   geniálne dielo alebo   sklamanie? Nedá sa na to   jednoducho odpovedať. Celkovo   je to celkom depresívne   dielo. Niekde to uvádzajú   dokonca ako smutnú komédiu,   no to určite nie. Skôr   smutná dráma. Dráma   rôznych osudov. Herci   samozrejme excelovali. Milan   Kňažko síce ťažký rebel,   ale niekedy až moc. A postavu   kotolníka hral famózne.   Niektoré veci mrazili. Sestra   na záchytke si dáva rum do   čaju (?). Scény zo   záchytky. Naturalistické   scény   "experimatnálnych"   liečebných postupov.   Niektoré veci zas boli akési   nepochopiteľné. Ako   napríklad tie dve gorily, čo   sa v pohode nalievajú.   Niektorí zas až príliš   brutálni lekári. A najviac   mi rozpačitý prišiel akosi   ten záver a tá milenecká   story. Akosi bol rozháraný a   nevedel sa rozhodnúť, či   film skončiť tak či onak.   Čo tiež bolo zvláštne, že   všetci bývalí kolegovia z   liečebne vlastne po opustení   zariadenia pili zas, ale   očividne to mali pod   kontrolou (síce ako sa o   vezme, skôr ich mali pod   kontrolou manželky či   partnerky). Moc sa mi toho   nechce veriť. Niežeby sa to   nedalo, ale je to mizivé   percento. Viac menej padne   človek ešte viac. Keď idem   do podobného zariadenia, už   to nie je ono s vlasným telom   i dušou a začína   dennodenný boj. Ak ho človek   zvládne, odmenou mu budú   nové výzvy a   novonadobudnuté pocity nie   falošného šťastia

Poslední velká role   Vladimíra Menšíka, který   ještě před premiérou filmu   vstoupil ve filmové nebe po   bok Vlasty Buriana, Oldřicha   Nového, Hugo Haase, Jana   Wericha a dalších velkých   českých i světových   herců, které jsme měli a   máme rádi. Menšík ve   vedlejší roli zastíní i   Kňažka v hlavní roli.   Skvělý je ovšem i   sadistický ošetřovatel   Bohumil Masák Rudolfa   Hrušínského vybíjející   si své komplexy na   vystresovaných bezbranných   pacientech.

Je vidět, že ještě   nejspíš nedokážu posoudit   kvalitu všech filmů. Tento   film se mi opravdu nelíbil a   jeho dokoukaní do konce si   ode mě žádalo až   nadlidský výkon. Je zde sice   spousta výborných herců a   např. Rudolf Hrušínský st.   si svou roli nekompromisního   lékaře náležitě   vychutnával. Ale film jako   celek mě prostě nezaujal.

Film sice je "o   něčem" a herci zde   excelují, ale na mně je až   moc vážný. Nejeden z   protagonistů možná čerpá   z vlastních zkušeností,   což také o něčem hovoří.

Přehlídka vynikajících herců, ale...
...bohužel po stránce děje   a záživnosti je tento film   pro mne doslovným utrpením   na něj koukat. Pan Menšík   či pan Hrušínský byli   skutečnými kapacitami   našeho filmu, o tom není   pochyb a i když film dějově   absolutně nezaujme, své role   pojímají velmi   profesionálně, ovšem   celkově jde o naprosto   nezajímavý a nezáživný   projekt. Viděla jsem ho   poprvé asi v 11ti letech, kdy   mne to vůbec nebavilo, ale   chápu, že to je věk, kdy si   objektivně na málokterý   film můžeme udělat   střízlivý názor. Proto   jsem se rozhodla si tento   projekt zopakovat, ale je mi   líto, už je mi sice o 20 let   víc, ovšem stejná nuda na   mne z filmu opětovně   dopadla. Asi zklamu hodně   jeho příznivců, bohužel   hodnocení dávám nízké.