Divoká svině

Tohle měla být česká   filmová detektivka nové   generace. Víc akce a víc   pravdivosti v ději bez   zbytečné ideologie. Ono to   docela i vyšlo ale bohužel   pro tvůrce (a nejen pro ně)   se vše protáhlo a film měl   premiéru až v lednu 1990,   kdy bezprostředně po pádu   komunistického režimu   chodili lidi daleko více   manifestovat a schůzovat než   do kina. Stejně jako ostatní   filmy té doby úplně propadl   bez ohledu na špičkové   obsazení a při dalším   uvedení v televizi byl už   obsahově úplně pass. Jako   filmařina určitě svou   kvalitu ale má a stejně jako   jiné filmy z té doby, které   potkal stejný osud (Vážení   přátelé ano, Konec starých   časů a další) si své   diváky nakonec se   zpožděním našel.

Dobrá česká detektivka,   která měla trochu smůlu v   datu uvedení do kin. A to   těsně po revoluci z jara   199O. Tématy , kterými se   zabývala, přestala být   tabu. Dnes je film zase trochu   v klatbě, protože v první   polovině filmu je   částečně na pořadu   rómská delikvence, a tak   nechybí taková expresivní   slova a spojení jako   "cikánská verbež,   cikánská špína, cikánský   hnus". Zejména   cikánská rejdiště v   severočeských lokalitách,   odkud je většina   exteriérů. Proto asi dnes   film moc v ostatních   televizích není promítaný   a tak dík TV Barrandov.   Někdy akce působí trochu   úsměvně, detektivové   Vašut, Ondra Pavelka a Michal   Dlouhý jsou okouzlující,   zrovna jako Kopečný a   posranec Jandák v záporných   rolích.

Mne to moc nezaujalo a tak   jsem to celé sledoval jen tak   mimochodem. Detektiv tam   stále někoho honí, občas   je divákovi dáno   nahlédnouti do podsvětí a   to je tak vše. Rozhodně nic,   co by se muselo vidět za   každou cenu. Ale úplně   ztracený čas to není taky.   Prostě taková podprůměrná   slátanina. A je to celé   zbytečně dlouhé.   2810201110603/10712

Konec 80. let byl už hodně   uvolněný a tak se již mohlo   dovolit ledasco. Při nástupu   akčních snímků   převážně z Francie hlavně   z Belmondem v hlavní roli a   jejich vysoké návštěvnosti   v kinech se čeští tvůrci   pokusili o něco podobného.   Ondřej Pavelka vskutku na   Belmonda nemá, ale zase se   jeho snaha musí ocenit.   Divoká jízda policistů   mají sice své mouchy, ale   nutno uznat, že takový   snímek v Československé   kinematografii vskutku   chyběl. Pohled ze strany   policistů při honičkách,   sledovačkách a vůbec všeho   dění se ještě nikdo   natočit nepokusil . Anebo mu   to nebylo schvalovacími   orgány dovoleno?   Každopádně se mi nezdá   býti snímek nějak špatný.   Přeci jen tvůrci kopírovali   zahraniční tvorbu, což se   jim nakonec vcelku povedlo.

Heslo té doby   "Socialisticky pracovat,   socialisticky žít" už   bylo v době uvedení filmu do   kin minulostí, ale styl   předrevoluční galerky je   zde dobře patrný. Právě ta   vrstva občanů, která   zmíněné heslo nehodlala   akceptovat, pohybuje se a   jedná v příběhu spolu s   policisty a vyšetřovateli   hooodně chaoticky. Hudba   Pavla Richtera vše ještě   umocňuje a dá to práci   udržet si pozornost.
Když tedy ne děj a   režijní vedení, oceňuji   zachycení dobových reálií,   které by mohly sloužit   dnešním mladým režisérům   jako vodítko, aby své filmy   netočili s chybami v   rekvizitách, kostýmech a   účesech...

Jako dítě   "komunismu" jsem   měl vždycky tyto a podobné   detektivky rád. Smůla této   ovšem byla, že vyběhla až   po "revoluci". Mě   osobně to sice nijak   nepálí, podívám se na ni   vždycky, ikdyž ji v TV moc   nedávají.
Navíc je   tady výtečné herecké   obsazení. Nejvíc se mně   tady líbil Marek Vašut.

Kriminálka jako dokument   doby, v jistém směru velmi   podobná současnému   Příběhu kmotra. S jedním   rozdílem - technické   možnosti tehdejších   zločinců nebyly zdaleka na   takové úrovni jako dnes.   Lidské charaktery však   zůstávají. V době vzniku   by se mi film asi nelíbil, ve   srovnání s dnešní tvorbou   jej hodnotím relativně   vysoko. Ondřeji Pavelkovi   role houževnatého   kriminalisty velmi sedí.

Česká socialistická   "kriminálka"   natočená v americkém stylu   i s jakýmsi poameričtělým   dějem, kdy vidíme celý ten   rozklad společnosti od   cikánských gangů (v   americkém filmu by to byli   negři), přes nepoctivé   prodavače opékaných klobás   a šlapky, až po   organizované překupníky,   jejichž korupční chapadla   sahají do nejvyšších   vládních míst. Co proti   tomu zmůže jeden nadšený   policista (takto   příslušník VB), který má   kvůli svému nadšení   problémy s nadřízenými pro   údajné insultace, ale který   sám pořád dostává přes   držku? To nemůže a ani   nevede k nijakému   optimistickému závěru. Film   je natočen s důrazem na   akčnost, ale poněkud   neuměle. Hudba je   příšerná, nicméně   kombinovaná v   napínavějších sekvencích   zvukovým podkresem   vřeštících ženských,   což působí velice dobře   hrůzostrašně. Velice   povedená je scénka s ubitím   prostitutky, která se   polomrtvá a zkrvavená   děsuplně plazí po bytě.   Naopak velmi amatérsky až   komicky je natočena   závěrečná přestřelka ve   staré umývárně. Jedna z   vykachlíkovaných stěn se   dokonce po opření znatelně   prohne.

Když jsem otevřel Březinův   Lexikon českého filmu, nabyl   jsem pocitu, že Divoká   svině je snad nejhorším   českým filmem. Myslím, že   není, jen trpí tradičními   nedostatky tvorby v žánru   akčním a detektivním.   Například snaha o   autenticitu a syrovost   připomíná marné pachtění   např. Kamarádů do deště.   Mohl bych s výčtem   pokračovat dál (třeba o   autorovi scénáře Pavlu   Frýbortovi), ale je to   zbytečné - ne tak strašný,   ale docela normální film.   Tím teď ale spíše myslím   pro "normální večer na   n@vě." Asi tak nějak.

Drsná škola perestrojky.   Hnusné šedé špinavé   ulice, policajti v rifľových   kabátoch, veksláci vo   farebných šuštiakových   bundách, cigáni v   unimobunkách, kurvy v   hoteloch, korupcia a   papaláši v pozadí. Na svoju   dobu asi odvážne zobrazenie   reality rozkladajúceho sa   socialistického snu, ktoré   postihla tá smola, že   prišlo o pár mesiacov   neskôr než malo. Ak to ale   berieme ako dokument doby, tak   je to paráda, pretože presne   takto hnusne si koniec 80.   rokov pamätám. Snaha o   drsnosť je niekedy úsmevná,   hlavne v podaní pánov   Pavelku a Vašuta, ako plus je   na druhej strane skvelá   politická nekorektnosť   smerom k istému etniku.