Díky za čokoládu

Klasické drama režiséra   Claude Chabrola, kdy děj   pozvolna plyne k   očekávanému konci. Film se   více zabývá vykreslením   jednotlivých postav a jejich   vztahů než kriminálním   dějem. Mně se to líbilo,   zvláště Jacques Dutronc a   Isabelle Huppertová.

Tak tenhle film bych asi   nedokoukala, kdybych si ho   pouštěla doma. Já ho   viděla, ale ve škole na   hodině francoužštině.   Rozkoukali jsme ho už minulý   rok a tenhle jsme to   dokončili. No.. Zvláštní   příběh, dalo se to   dokoukat, ale.. Ten pohřební   pochod byl děsivý. Opravdu   jsem ho nemohla vystát. A   ještě ten konec. Tam tedy   bylo supr, jak si sedl za   klavír a začal pohřební   pochod hrát, ale.. Zlobíš   se? Ona se ho jen tak zeptá,   jestli se zlobí, potom, co   všechno udělala. Nějaké   scény docela nepochopitelné,   podle mě by se takhle lidé   nezachovali, jen tedy   některé speciální postavy,   jako ty v tomto filmu.   Říkám si, jestli nedávám   až moc dobré hodnocení, ale   na druhou stranu jsme na   francoužštině zhlédli už   mnoho filmů a tento byl   zatím asi nejlepší z nich   (když nepočítám   Rattatouile).