Devdas

Devdas: "Proč mi tedy nechceš ukázat svou tvář?"
Paro: "Bojím se, že jako dlouho vězněného ve tmách,
by tě pohled na Lunu oslepil."
Devdas: "Ani Luna není tak pyšná!"
Paro: "Luna je zjizvená."
Devdas: "Až vyjde Luna, uvidíme, co mne oslepí. Její zář, nebo tvá pýcha?"

Devdas: "Jsi žena, Chandramukhi. Uvědom si, kdo jsi. Žena je matka, sestra, manželka, přítelkyně. Když není nic z toho, je děvka. Jsi snad něco jiného, Chandramukhi?"

Chandramukhi (zpívá):

"Nikdy jsem nežádala, aby mi
měsíc usedl do dlaní,
ani po hvězdách jsem netoužila.

Jediná výtka nepřešla mi přes rty.
Každou bolest jsem ukryla.
Každou urážku se smíchem odbyla.

Objala jsem trny,
jejich květy mne ranily.
Ale kdykoliv jsem sepjala ruce
v modlitbě k Bohu,
vždy jsem prosila, abych tě našla."

Chandramukhi: "Nejsi zvyklý pít. Proč tedy piješ
víc než sneseš?"
Devdas: "Který hlupák pije, aby zůstal střízlivý?"

Devdas: "Ty mě miluješ?"
Chandramukhi: "Stejně tak se můžeš ptát, zda dýchám."
Devdas: "Dýcháš, Chandramukhi? (zasměje se) Co z toho budeš mít? Nemám domov ani srdce."
Chandramukhi: "Milování není jen o tom, že dostáváš.
Lásku jsem prodávala mnohokrát. Ale milovala jen jednou."
Devdas: "Chandramukhi, co se stane, když přileješ do poháru,
který už je plný?"
Chandramukhi: "Pohár přeteče."
Devdas: "A přesně tak je můj pohár naplněný Paro. Ostatní už jen přetéká, padá, a ty můžeš spadnout také."
Chandramukhi: "Ale víno, které přetéká, musí pohár alespoň polaskat."
Devdas: "Pak mi nalij...... ještě trochu."

Devdas: "Slibuji ti, že než zemřu, přijdu naposledy ke tvým dveřím."
Paro: "Přísahej na mne."
Devdas: "Ty bezcitná."

Devdas: "Otec řekl opusť vesnici. Všichni jste řekli opusť Paro. Paro řekla opusť alkohol. Teď říkáš opusť domov. Jednoho dne On řekne opusť tento svět."

Paro: "Co to děláš?"
Chandamukhi: "Vzdávám úctu ženě, již nikdy nemohu nahradit."
Paro: "Slyšela jsem již o zdejších krasavicích, ale ty máš i troufalou drzost."
Chandramukhi: "Kdybys jen mohla vidět, že mám také srdce."

Chandramukhi: "Jak zvláštní. Ta samá Paro, která dohnala Dev Babu k šílenství, ho chce koupit. A co bys mi mohla nabídnout?
Společenské postavení? Můžeš ho přimět, aby mě miloval? Nebo umožnit, abych se ho mohla dotknout, jen jedinkrát?
Sny, touhy, naděje, které roznítil v mém srdci - můžeš je snad naplnit? Můžeš? Ne, nemáš nic cenného."

Paro: "Nezapomínej, že kurtizány nemají ve svých osudech manžele."
Chandramukhi: "Kurtizány nemají osud, paní."

Chandramukhi: "Všichni ji (Paro) mají rádi."
Devdas: "A tebe nemiluje nikdo. Jen já."

Devdas: "Nech mne odejít."
Chandramukhi: "Ne! Nevíš, jak moc jsi trpíš."
Devdas: "Ty to víš a to mne ničí."
Chandramukhi: "Proč musíš odejít...?"
Devdas: "Musím čelit sám sobě, než se docela ztratím."
Chandramukhi: "Smí tě následovat služebnice?"
Devdas: "Nesnesl bych vidět odraz své smrti ve tvých očích."

Chuni Babu: "Pij! Kdo ví, jestli zítra ještě budeme naživu!"
Devdas: "Ty budeš. U mě to není jisté."

Devdas: "Byly i chvíle, kdy jsi mi chyběla."
Paro: "Kdy?"
Devdas: "S každým nádechem."

Devdas: "Chandramukhi, netuším jak tě bohové budou jednou soudit. Ale pokud se potkáme v příštím životě, nebudu schopen se tě vzdát."