Cukrová bouda

Filmové zpracování novely Vladimíra Kornera "Zrození horského pramene". Režisér Karel Kachyňa vypráví příběh malého Ondry, který přichází do malé horské vesnice se svou matkou a malým bratrem po skončení války. Sblíží se s navrátilcem z koncetračního tábora Němcem Bartlem, ale konflikty pokračují. Karel Kachyňa umocnil kvality scénáře svým poetickým viděním. Výborná kamera Jana Čuříka a výkony hlavních představitelů.

POZOR, SPOILER

Končí válka. U mostu je zasažen střelbou muž, otec dvou malých kluků Přibylových. Po pohřbu se matka odtud stěhuje pryč. Přijíždějí na místo, kde budou bydlet. Oba kluci, Ondra a Martin tu budou mít zdravý vzduch. Nic jiného tu zatím stejně není. Ani elektřina. Kluci jsou tu spokojeni, zvláště když nemusí do školy. Pak poznají poručíka, který tu velí četě vojáků. Místo školy chodí kluci sadit stromky, čímž si vlastně i vydělají peníze.

Jednoho večera se u nich doma objeví cizí muž. Vojáci jej zatknou, ale on je poznán jako domácí, Fredo Bártl. Ondra pak v lese narazí na mladíka, který se tu muchluje s mladou dcerou místního obyvatele Trudou. Ondra se také začne přátelit s Fredem, dostane od něj krávu.

Martin je nemocný a matka jde shánět lékaře. Narazí však na poručíka a ten chlapce odveze. Když je pak u nich doma a holí se strojkem Ondrova táty, tak se kluk naštve a uteče z domu. Kam jinam než za Fredou.

Jednou jsou spolu u rozhledny, když se tu objeví Němci. Fredo posílá kluka pryč a sám se jim chce postavit. Jenže jej čeká hodně velké překvapení.

Mezitím už startují vojáci a spěchají tam nahoru. Mrtvoly záškodníků jsou pak přineseny do vesnice. Ukáže se tu i nový učitel - a pak klukům začne zase škola...

Komorně laděný snímek odhaluje válkou poznamenané Jeseníky, kam přichází začít nový život mladá vdova se dvěma syny. Starší z nich na svých toulkách poznává drsnou realitu vysídleného pohraničí a navazuje blízký vztah se sudetským Němcem. Werwolfové však ještě neřekli své poslední slovo…
Scénáře i novely Vladimíra Körnera do značné míry určují jeho traumata z dětství: tragická smrt otce v posledních dnech války, následný odchod s matkou do otcova rodiště v pohraničí, odsun sudetských Němců i léta předčasného dospívání. Autobiografické vzpomínky z dětství Körner nejčitelněji vtělil do novely nazvané Zrození horského pramene (1979). Podle stejnojmenného scénáře natočil Karel Kachyňa snímek s názvem Cukrová bouda.
Hlavnímu hrdinovi Ondřeji Němcovi na konci války zastřelí téměř před očima otce, člena tajné odbojové organizace. Záhy po jeho pohřbu Ondřej odchází spolu s matkou i mladším bratrem Martinem do malé pohraniční vesnice v Jeseníkách, kde českoslovenští vojáci pacifikují poslední zbytky zfanatizovaných příslušníků německé armády, sudetští Němci trpně čekají na odsun a do opuštěných vesnic se hrnou chtiví čeští dobrodruzi z vnitrozemí.
Karel Kachyňa se v tomto filmu vrátil k - pro něj osvědčenému - modelu pohledu na svět očima dětského hrdiny, což mu umožnilo stylizovat příběh jako poetickou baladu, jejíž vyznění je v konečném výsledku mnohem umírněnější než v jeho tematicky podobném snímku Ať žije republika (1965). Četné, místy až křečovité snové sekvence s Ondrovým tatínkem celistvost Cukrové boudy poněkud narušují, a oslabují tak celkové vyznění filmu.
Paradoxně nejtragičtější postavou příběhu není malý Ondřej, ale jeho nově nalezený přítel, sudetský antifašista Freda Bartl ve fenomenálním podání Miroslava Macháčka. Toho fanatismus jeho soukmenovců připravil nejen o rodinu, ale zároveň ho odsunul na okraj společnosti. Pro sudetské Němce je tento navrátilec z koncentračního tábora zrádcem, pro Čechy pak zůstává jen dalším Němcem, kterému není radno věřit. Smrt jeho posledního syna Rudiho, který jako fanatický werwolf nemá jiné východisko než padnout v předem prohraném boji, ho definitivně zlomí a připraví o poslední zbytky vůle k životu.

Jan Šulc
LFŠ 2015

Balada o malém Ondrovi, jehož otec zahynul na jaře 1945 v boji s nacisty.

Autor/Zdroj: /Popis